Snižte spotřebu energie, vzkazují europoslanci. Pomůže to podle nich ekonomice

Průmyslový výbor Evropského parlamentu odhlasoval důležitou směrnici o energetické účinnosti. Vedou se o ni líté boje, hlavně kvůli investicím, které budou úspory energie vyžadovat. Připravit se na to bude muset i Česko.
cíl pro energetickou účinnost
© Shutterstock / Peshkova

Europoslanci v úterý potvrdili pověst těch, kdo se snaží zvýšit evropské ambice v klimatické politice. Unijní země by podle nich měly spořit více energie. Odhlasovali to při schvalování ostře sledované směrnice o energetické účinnosti, jejíž současná verze prochází aktualizací pro období po roce 2020.

„Netvrdím, že to bude lehké, ale ve výsledku to bude pro naše hospodářství mít pozitivní dopad,“ řekl EurActivu český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D), který se úterního hlasování v parlamentním výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) zúčastnil.

Společně s dalšími kolegy ze socialistické frakce, liberály (ALDE), zelenými a krajní levicí (GUE-NGL) podpořil závazný cíl pro zvýšení energetické účinnosti do roku 2030 o 40 %. Proti byli naopak lidovci (EPP) s konzervativci a reformisty (ECR).

Zpráva nakonec prošla po napínavém hlasování jen těsně (33 poslanců hlasovalo pro, 30 proti a dva se zdrželi).

I když se o výši cíle vede největší mediální bitva, ve skutečnosti tolik důležitá není.

Oponenti přitom poukazovali hlavně na vysoké částky peněz, které budou k dosažení cíle potřeba. Jen pro Česko se potřebné investice v příštím desetiletí odhadují na stovky miliard korun. „Na druhou stranu bychom měli vnímat skutečnost, že tyto investice přispějí k rozvoji naší ekonomiky. V této oblasti vznikají nové firmy a nová pracovní místa. Investice také podpoří inovace,“ říká Poche.

Prozatím šlo pouze o hlasování odpovědného výboru a výsledek bude muset v lednu 2018 potvrdit plénum Evropského parlamentu. Zainteresovaný výbor pro životní prostředí (ENVI) už ale 40% cíl podpořil v září a také Parlament jako celek už v minulosti toto číslo nezávazně podpořil.

Europoslance ale ještě stejně čeká střet se členskými zeměmi sdruženými v Radě EU, které o směrnici hlasovaly už v létě. Shodly se na nezávazném cíli ve výši 30 %. Konečný výsledek tedy bude znám až po takzvaném trialogu, tedy trojstranných vyjednáváních Rady, Parlamentu a Komise, která legislativu navrhuje.

Házení čísly

I když se o výši cíle vede největší mediální bitva, ve skutečnosti tak moc důležitá není. Jednak je to kvůli způsobu, jakým se vůbec cíl vypočítává. Vychází se totiž z deset let starého scénáře, který původně počítal s rostoucí spotřebou energie v EU. Ta ale ve skutečnosti klesá.

„Je důležité vidět, jak se cíl tvoří a zbytečně nevytvářet paniku,“ říká k tomu Petr Holub, který šéfuje asociaci Šance pro budovy sdružující firmy z oblasti úsporného stavebnictví. „Celkový cíl pro rok 2030 je vždy vztažen k rychle rostoucímu referenčnímu scénáři z roku 2007. Již nyní má Česká republika spotřebu na úrovni 30% cíle,“ dodává.

Podstatu cíle pro energetickou účinnost vysvětluje naše infografika >>>>

Komise navíc navrhla cíl jako nezávazný a jak už bylo zmíněno, členské země se budou snažit, aby to tak zůstalo. Následně se počítá s tím, že státy budou vytvářet individuální klimaticko-energetické plány, kde si každý z nich nastaví cíl podle svých možností.

Podstata směrnice

V konečném znění směrnice ale bude podstatný článek 7, který má podle návrhu Komise zavazovat každý stát ke každoroční úspoře 1,5 % spotřebované energie z průměru let 2016, 2017 a 2018.

Právě tato část legislativy bude tlačit na to, aby se investovalo do zateplování domů, výměny osvětlení, zlepšování výrobních procesů v podnicích a dalších opatření a aby k úsporám nedocházelo jen „samovolně“, například vlivem hospodářského poklesu.

Právě článek 7 má tlačit na to, aby se investovalo do zateplování domů, výměny osvětlení, zlepšování výrobních procesů v podnicích a dalších opatření.

Pro Česko to mezi lety 2021 až 2030 bude znamenat závazek k úspoře asi 73,5 petajoulu (PJ). Ve své studii pro Svaz průmyslu a dopravy (SPČR) to nedávno uvedla poradenská společnost Enviros.

„Pro energeticky úsporné stavebnictví je důležité, že výsledek hlasování zachovává článek 7 v podobě, která bude de facto znamenat stejný roční závazek úspor energie, jako máme dnes, tedy 6 až 7 PJ,“ komentuje to Holub. „To vytváří předvídatelné prostředí a zamezí riziku zmařených investic do výrobních kapacit nebo vyškolení zaměstnanců,“ dodává.

Kde vzít peníze

Podle Holuba by bylo možné celý závazek splnit jen prostřednictvím úspor v budovách. „Stát ale bude muset lépe koordinovat programy podpory, snížit jejich administrativní náročnost a poskytnout asistenci při přípravě projektů,“ dodává.

Tento směr se zamlouvá i Pochemu. „Je tu stále obrovský prostor pro zlepšení například ve snižování spotřeby budov. Už se sice hodně udělalo například v programu Zelená úsporám. Nicméně prostor pro další úspory zde stále je,“ říká. „Vyšší cíl také přispěje k většímu uplatnění chytrých řešení, o kterých se i u nás hodně hovoří, ale zatím jsme v této oblasti ještě stále na začátku,“ myslí si Poche.

Průmyslové firmy poukazují na to, že i ony ještě mají pro úspory energie prostor. Velký potenciál nabízejí hlavně energeticky náročná odvětví.

Holub: Je potřeba hledat způsoby nedotační podpory finančními nástroji.

Neznamená to ale, že podniky budou do úspor investovat automaticky. „V ocelářství nebo hutnictví se už ekonomicky nejzajímavější investice provedly. Nejlepší třešničky už se vyzobaly a každá další investice už je pro podniky dražší,“ vysvětlil při představování studie Envirosu ředitel sekce hospodářské politiky SPČR Bohuslav Čížek.

I firmy proto po státu žádají, aby se připravil na to, že úspory budou vyžadovat také pomoc z veřejných peněz.

Čtěte také: Češi i jejich firmy mohou za energie šetřit víc. Stát by ale musel být chytřejší >>>>

„Je také potřeba hledat způsoby nedotační podpory finančními nástroji,“ říká Holub. Po roce 20201 už totiž Česko pravděpodobně nebude mít k dispozici dotace z evropských peněz v podobě, jak je známe dnes. Větší důraz se proto bude klást právě na návratné finanční nástroje, jako jsou například zvýhodněné půjčky.

„Ty musí přinést větší páku na soukromé investice,“ dodává Holub. „České programy na jednu vynaloženou korunu vybudí 3 koruny celkové investice, v Německu je tento podíl 1 ku 18,“ říká.

  • Martin Hájek

    V článku je, bohužel, jedna velmi zavádějící informace. Uvedená úspora 73,5 PJ totiž odpovídá cíli 30 %. Cíl 40 %, který pan poslanec Poche a jemu podobní dobros*rové prohlasovali v ITRE, odpovídá úspoře energie v konečné spotřebě 192 PJ, což podle citované studie Enviros znamená 2,45 bilionu Kč investic a zhruba 1,6 bilionu Kč podpory z veřejných zdrojů, tedy více než 1 státní rozpočet. Nepochybuji o tom, že některé firmy by to nakoplo, stejně jako nepochybuji o tom, že by valná většina voličů nakopala pan Pocheho, kdyby věděli, pro co ve skutečnosti hlasoval. Ovšem tak naše média nefungují, důkazem čehož budiž i tento článek. V našich médiích se nesvéprávným bláznům dostává pochvaly. Věřme jen, že při volbách, které se blíží, budou voliči volit o něco lépe, pokud je ovšem budou média pravdivě informovat o tom, co ten který poslanec ve skutečnosti v Europarlamentu páchal v jejich prospěch či nepropěch.

    • Adéla Denková

      Tentokrát jste mě zklamal, pane Hájku. Sám víte, že ta úspora 73,5 PJ je podle nejpravděpodobnějšího scénáře, a ze článku to implicitně vyplývá. Já studii Svazu znám a domnívám se, že EurActiv je mezi médii, která se snaží o úsporách energie psát vyváženě a relativně podrobně. Že je vždycky nutná určitá míra zjednodušení, je jasné, a Vy sám se zjednodušení také rád dopouštíte 😛

      • Martin Hájek

        Já samozřejmě vím, k čemu se váže citovaná úspora. Jenomže to neví čtenář článku, který si ji nutně spojí s cílem 40 %, pro který hlasoval prozíravý pan europoslanec a budiž mu za to čest a sláva a následně nám Petr Holub sdělí, že to je přece rozumných 6-7 PJ ročně. Jenomže to, pro co pan Poche hlasoval, je ve skutečnosti 19 PJ ročně! To je dost zásadní rozdíl a pokud to v tom článku není, tak prostě jako celek vyvolává ve čtenáři, který tuto oblast nesleduje, zcela nepravdivý dojem. Potřebě zjednodušování v žurnalistice rozumím a vím, že je to těžká disciplína, kterou sám neovládám a proto nejsem novinář. Nicméně neměla by uniknout podstata. A podstatou je, že úspory jsou v pořádku a cíl 30 % navržený Komisí je ambiciózní, ale s vypětím sil a veřejných zdrojů splnitelný. To, pro co hlasoval pan Poche, je však naprostá utopie a to se měl čtenář dozvědět, ale nedozvěděl. Takže nezbývá, než to suplovat tímto hloupým způsobem, protože pan poslanec by měl nést odpovědnost za svoje hlasování. A žurnalista by se ho namísto přetiskování jeho PR blábolů měl doptávat, jestli ví, pro co hlasoval, a jestli si je vědom důsledků, jaké by to mělo.

        • Adéla Denková

          Přepokládám, že jste mu to řekli.

          • Martin Hájek

            Pokud mám správné informace, tak Svaz průmyslu to studii rozesílal na všechny české europoslance. Ale kdybyste se pana poslance zeptala, tak bychom zjistili, jestli tu studii viděl, a případně co jí říkal a proč hlasoval tak, jak hlasoval. To by bylo docela zajímavé. Vím, že jsem náročný.

          • Adéla Denková

            Myslím, že Svaz tu studii nejen rozesílal, ale osobně ji europoslancům vysvětloval. Tak to pana europoslance asi nepřesvědčilo. Ale zeptat se ho můžem.

        • Adéla Denková
          • Martin Hájek

            Díky! Nicméně po přečtení mi nevím proč vytanulo na mysli slovo “zabrušovat”.

          • Martin Hájek

            Díky! Nicméně po přečtení mi nevím proč vytanulo na mysli slovo “zabrušovat”.

      • Martin Hájek

        Ještě poznámka k té vyváženosti. Poslanec Evžen Tošenovský hlasoval v závěrečném hlasování proti zprávě a poslanec Jaromír Kohlíček se zdržel. Prostor nedostali…

  • Martin Hájek

    Europarlament jde občanům příkladem a ukazuje, kudy vede cesta k úsporám: https://echo24.cz/a/pRuKN/europoslancum-vypnuli-teplou-vodu-pry-natrvalo

REKLAMA
REKLAMA