Podniky bijí na poplach kvůli úsporám energie. Bojí se zdražování

Česko je pozadu s čerpáním evropských fondů, ze kterých lze financovat třeba úspory energie. Ani národní programy nepřispějí ke snižování spotřeby tak, jak by měly, stěžují si podniky ve výzvě směřované vládě. Bojí se, že pokud Česko nebude efektivně zvyšovat energetickou účinnost, padnou na něj přísnější opatření, kvůli kterým prý může energie zdražit.
Úspory energie
zdroj: Shutterstock; autor: Kaspars Grinvalds

České podniky si stěžují na neefektivní politiku, která podle nich může vyústit v zavedení povinných každoročních úspor a zvýšení ceny energie.

Česko totiž nezvládá plnit to, k čemu se zavázalo v rámci celoevropských pravidel pro zvyšování energetické účinnosti.

Distributoři mohou kvůli povinným opatřením zdražit, tvrdí podniky.

Vláda slíbila do roku 2020 uspořit 48 petajoulů v konečné spotřebě energie. Je to množství, které se v přepočtu přibližně vyrovná roční produkci Temelína. Váže ji k tomu směrnice o energetické účinnosti, kterou členské státy a europoslanci schválili v roce 2012.

Konec výjimek

Směrnice počítá s tím, že distributoři tepla, plynu nebo elektřiny zajistí u svých zákazníků pravidelnou meziroční úsporu o 1,5 % jejich spotřeby. Týkat se to má jak domácností, tak firem.

Takové nastavení se české vládě nelíbilo, a tak si vybrala alternativní cestu k naplnění těchto úspor. Směrnice tuto možnost nabízí.

Pod „alternativní cestou“ se skrývá řada existujících programů na podporu energetické účinnosti v budovách i v průmyslu.

Pro financování úspor energie jsou k dispozici peníze v několika operačních programech nebo například v dotačním programu Nová zelená úsporám, který využívá peníze z prodeje emisních povolenek.

Pokud se ale ukáže, že alternativní řešení není dostatečné, mohla by od roku 2017 platit povinná opatření podle původních plánů obsažených ve směrnici. To by mohlo znamenat uvalení povinnosti právě na distributory energie.

Zdražení pro všechny

„Jelikož jsou distributoři regulovanými subjekty, budou nuceni tento požadavek zohlednit ve svých cenách. V důsledku toho dojde ke zdražení všech energií pro všechny spotřebitele,“ upozorňuje výzva adresovaná vládě, pod kterou jsou podepsáni prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a řada představitelů dalších průmyslových asociací.

Na vině je podle podniků nekoncepční přístup státní správy k energetickým úsporám a jejich podpoře.

Situaci komplikuje skluz s čerpáním fondů.

„Jeden z klíčových nástrojů pro snižování energetické náročnosti rezidenčního bydlení – Nová zelená úsporám – byl upraven tak, že namísto plánovaných 14 petajoulů úspor do roku 2020 má při stejném množství alokovaných veřejných prostředků přinést jen 6,3 petajoulů úspor. A to dokonce o tři roky později, tedy do roku 2023,“ upozorňují podniky.

Problémy s fondy

U operačních programů Podnikání, inovace a konkurenceschopnost (OP PIK) a Životní prostředí (OPŽP) zase zatím nebyla zveřejněna hodnotící kritéria ani jasná metodika pro výpočet míry podpory. Situaci navíc komplikuje celkový skluz s čerpáním evropských fondů.

Urychlené zahájení čerpání evropských prostředků je přitom podle podniků nezbytná podmínka toho, aby se závazky v oblasti energetických úspor dařilo plnit.

„Maximálně efektivně je pro podporu úspor energie potřeba využít také prostředky z výnosu povolenek na emise skleníkových plynů,“ dodává se ve výzvě.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA