Místo dotací mají energetickým úsporám pomáhat návratné půjčky nebo záruky

Evropský trend směřuje k využívání finančních nástrojů, pro které jsou projekty v oblasti energetické účinnosti vhodné díky návratnosti peněz. Ne všechny investice se pro financování prostřednictvím těchto nástrojů hodí, i v Česku se ale mají v budoucnu využívat víc.
finanční nástroje úspory energie
© Pixabay

Dvě třetiny budov v EU byly postaveny ještě předtím, než vznikly standardy pro jejich energetickou náročnost. Sektor v současné době zodpovídá za 40 procent evropské spotřeby energie. Touto problematikou se zabývá i zimní energetický balíček, který Evropská komise představila v listopadu.

Součástí balíčku je i revize směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov. Jedním z cílů legislativních změn je zrychlení tempa renovací existujících budov, které se v současnosti pohybuje okolo jednoho procenta ročně.

Zásadní roli hraje v renovacích budov financování, upozornil vedoucí oddělení energetické účinnosti v Evropské komisi Paul Hodson na konferenci, která se v Praze konala na konci dubna.

„Když jsem si místo staré televize kupoval lepší a energeticky úspornější, půjčku z banky jsem na to nepotřeboval. Pokud ale mluvíme o tom, že lidé a firmy mají renovovat své budovy, pak vidíme, že jejich ochota k financování takových investic je nižší, než bychom si přáli,“ uvedl Hodson.

Spojovat malé do velkých

Projekty na zvýšení energetické účinnosti budov se obvykle setkávají s podobnými typy problémů, řekla na konferenci specialistka Evropské investiční banky (EIB) Berna Topaloğluová.

Často se jedná o malé projekty a doba návratnosti je obvykle dlouhá. Naráží se také na to, že investice do budov sice financují jejich vlastníci, ale přínosy z toho čerpají jejich nájemníci. Rozhodující roli hraje i schopnost projekty vytvářet a implementovat, která je u běžných majitelů nebo uživatelů budov omezená, vysvětlila Topaloğluová.

Česko má v několika operačních programech plánovanou alokaci více než 60 miliard korun. Zároveň ale dlouhodobě trpí neschopností tyto peníze využívat efektivně a plynule.

Možné řešení nabízí agregace projektů. „Znamená to, že se jednotlivé projekty propojují do větších celků, a mají tak možnost dosáhnout například na naše půjčky zprostředkované s pomocí národních bank,“ řekla expertka EIB.

„Máme také širokou škálu finančních nástrojů a poskytujeme technickou podporu. Potřebujeme ovšem dobrý regulatorní rámec, abychom mohli potřebám projektů v oblasti energetické účinnosti vycházet vstříc,“ řekla na konferenci.

S fondy to neumíme

Společně se zimním energetickým balíčkem představila Komise iniciativu „Chytré financování pro chytré budovy“, která má k investicím do energetické účinnosti a také využití obnovitelných zdrojů v budovách přilákat více soukromých peněz.

Jedním z hlavních cílů iniciativy je efektivnější využívání veřejných peněz, řekl Hodson z Evropské komise.

Ve financování energetické účinnosti budov hrají významnou roli Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Kohezní fond. Platí to pro země střední a východní Evropy jako Česko, Polsko nebo Rumunsko, ale také pro Francii nebo Španělsko.

V celé EU se plánované alokace peněz z těchto dvou fondů do energetické účinnosti v současném programovacím období (2014 až 2020) ve srovnání s předchozím obdobím (2007 až 2013) ztrojnásobily, uvedl Radoslav Lipták z direktorátu Komise pro regionální a městskou politiku (DG Regio).

úspory energie finanční nástroje

Dubnová konference Investiční fórum pro udržitelnou energii

V některých zemích přitom důraz na využívání strukturálních fondů převažuje nad jinými formami financování.

Platí to i pro Českou republiku, která má v několika operačních programech plánovanou alokaci více než 60 miliard korun. Zároveň ale dlouhodobě trpí neschopností tyto peníze využívat efektivně a plynule.

Úspěšný je sice program Nová zelená úsporám, který se financuje z výnosů prodeje emisních povolenek a který slouží jako vzor i jiným zemím regionu. S čerpáním z evropských strukturálních fondů je ale problém. Ohrozit to může i splnění cíle pro energetickou účinnost, který vyplývá z evropského klimaticko-energetického balíčku pro rok 2020.

Ušetřené peníze zpět

Evropská komise teď dává větší důraz na využívání návratných finančních nástrojů, jako jsou půjčky nebo záruky. Ty pomáhají přilákat soukromé investory, a znásobit tak přínosy veřejných fondů. Brusel také podporuje kombinaci peněz ze strukturálních fondů s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), který je součástí takzvaného Junckerova balíčku neboli Investičního plánu pro Evropu.

Podle Liptáka z DG Regio je energetická účinnost pro návratné finanční nástroje vhodná oblast díky tomu, že přináší energetické úspory, a tak i ušetřené peníze. O tom, které investice jsou pro finanční nástroje vhodné, ale podle něj musí rozhodovat národní úřady, které se o fondy starají.

V červnu startuje program ENERG pro malé a střední podnikatele v Praze.

„Ta aktivita musí přinášet příjmy, zisky nebo úsporu nákladů, aby se zajistilo splacení investice,“ uvedl Lipták.

„Finanční nástroje nefungují, pokud vedle nich existují podobně zaměřené dotační nástroje, nebo se uvažuje o jejich zavedení,“ dodala k problematice Vaida Lauruševičienėová z litevské agentury pro veřejné investice VIPA.

Finanční nástroje v Česku

V Česku by mohlo využívání finančních nástrojů posílit díky plánované transformaci Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) na národní rozvojovou banku. Platí to hlavně pro financování projektů, které podávají podniky.

„Vláda si uvědomuje, že v budoucnu dotační prostředky do podnikatelské sféry z EU proudit zkrátka nebudou. Proto má zájem na vytvoření infrastruktury, která by umožnila efektivně spravovat finanční nástroje jako nástroj hospodářské politiky státu,“ řekl EurActivu v únorovém rozhovoru generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.

Zatím se ale celý koncept návratných nástrojů v Česku příliš uchopit nepodařilo, myslí si Ondřej Šrámek ze společnosti Knauf Insulation a představenstva České rady pro šetrné budovy.

„Vláda není rozhodnutá, jestli se bude finančními nástroji zabývat nějaký centralizovaný úřad, nebo jestli s nimi bude každý rezort pracovat na vlastní pěst. Chybí také vedení ze strany ministerstva financí, což je rozdíl oproti Slovensku, od kterého bychom se mohli v tomto ohledu učit,“ uvedl Šrámek na konferenci.

Aktuálně je ve finální fázi příprava výzev pro finanční nástroje v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ve fázi příprav je v tomto směru také Integrovaný regionální operační program pod ministerstvem pro místní rozvoj. V operačním programu Životní prostředí pod ministerstvem životního prostředí se zatím něco takového neplánuje, uvedl na konferenci ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na MPO Vladimír Sochor.

Upozornil také na program ENERG, který ve spolupráci s MPO financuje ČMZRB. Díky němu mohou bezúročné investiční úvěry a finanční příspěvky na financování energetických úspor získávat malí a střední podnikatelé v Praze (kteří nemohou získat podporu ze strukturálních fondů). Program startuje 15. června 2017 a je na něj vyčleněno 130 milionů korun.

REKLAMA
REKLAMA