EU řeší energetickou chudobu. ČR se vede dobře, situaci nízkopříjmových domácností by ale mohla zlepšit

Více než 23 milionů domácností trpí v EU energetickou chudobou a nemohou si dovolit dostatečně vytápět své příbytky nebo jim chybí energie na zajišťování jiných potřeb. Podle Komise s tím pomohou investice do energetické účinnosti.
energetická chudoba EU
© Unsplash / David Cohen

Energetická chudoba je pojem, který lze v EU slyšet stále častěji. Neexistuje pro něj jednotná definice. Obecně ale popisuje stav, kdy lidé nemají dostatek energie pro dostatečné vytápění nebo chlazení svých domácností, na vaření, osvětlení a využívání spotřebičů, nebo jsou pro ně náklady na tuto energii příliš vysoké.

Podle Evropské komise takovým stavem trpí v Unii více než 23 milionů domácností. Nejhůře jsou na tom některé země jižního křídla jako Řecko a Portugalsko nebo Bulharsko.

V Česku podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) ohrožuje energetická chudoba asi 20 % domácností. Skutečně zasaženo už je 6 % Čechů, vyplývá z údajů Eurostatu. Česká republika si tak sice oproti unijnímu průměru (10 %) vede lépe, podle odborníků je ale potřeba se tímto problémem zabývat.

V populaci nad 65 let je míra ohrožení chudobou v ČR u žen přibližně dvojnásobná oproti mužům.

Neexistují přitom přesné údaje o tom, které skupiny jsou energetickou chudobou zatíženy nejvíce. Podle odborníků lze však odhadovat, že to budou lidé, kteří jsou zasaženi chudobou obecně. Tedy důchodci, domácnosti s jedním rodičem, rodiny s více dětmi, venkovské domácnosti a nezaměstnaní.

Ve většině těchto skupin převažují ženy, upozorňuje nově vydaná studie Gender a energetika, kterou zpracoval Sociologický ústav ve spolupráci s německou politickou nadací Heinrich-Böll-Stiftung.

Patrné je to například u lidí v důchodovém věku, uvádí studie. V populaci nad 65 let je totiž podle Eurostatu míra ohrožení chudobou v ČR u žen přibližně dvojnásobná oproti mužům (13,6 % a 6,9 %).

Pomoci má energetická efektivita

Pro boj s energetickou chudobou se nabízejí různá opatření. Pomoci může větší informovanost spotřebitelů o možnostech, jak za energie ušetřit. Na to se mimo jiné zaměřuje i velký energetický balíček projednávaný aktuálně v EU, který by měl postavení spotřebitelů v energetice posílit.

Co zimní energetický balíček EU slibuje spotřebitelům? Více zde >>>>

Kladnou roli mohou sehrávat také energetičtí ombudsmani, kteří mohou působit přímo v energetických firmách a pomáhat řešit problémy zranitelných zákazníků. Nabízejí se také různé varianty finanční podpory. „Ve Velké Británii se jedná například o dotace, které jsou v případě chladných zim poskytovány starým lidem a lidem s nízkými příjmy,“ uvádí zmíněná studie. Podobně mohou sloužit i příspěvky na bydlení.

Evropská komise si hodně slibuje také od zvyšování energetické účinnosti v budovách, které pomáhá energií šetřit.

Součástí zimního balíčku je i revize dvou směrnic, které se na energetickou efektivitu a konkrétně na sektor budov zaměřují – směrnice o energetické účinnosti (EED) a směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Ty by prý mohly z energetické chudoby vytáhnout půl milionu až tři miliony domácností v EU.

Argumenty Evropské komise pro zvyšování energetické efektivity shrnuje naše infografika >>>>

Energetická chudoba totiž nesouvisí jen s chudobou jako takovou, ale také s tím, jak lidé s energií nakládají. „Jedna věc jsou příjmy, a to i finanční, a druhá, v jakém prostředí ten člověk žije. A to se dotýká i toho, jakým způsobem topí, jakým způsobem využívá energie,“ uvádí v rozhovoru v rámci zmíněné studie Jiří Jakl, předseda ekologické platformy Zvonečník, která působí při ČSSD.

energetická chudoba ČR

© Unsplash / Cristian Newman

Dotace nejsou pro každého

V Česku se na energetické úspory zaměřuje řada dotačních programů financovaných z evropských fondů i národních peněz. Na bytové domy mimo Prahu je například určen Integrovaný regionální operační program, na bytovky v Praze a rodinné domy Nová zelená úsporám a pomáhají kupříkladu také známé kotlíkové dotace.

Ne všichni ale na podobnou pomoc dosáhnou. Problém nastává ve chvíli, kdy je potřeba k dotaci přidat investici z vlastní kapsy nebo když se peníze z programu vyplácejí až zpětně.

Často se lidé mohou více či méně oprávněně obávat složité administrativy nebo nevědí, jaká úsporná opatření by právě jejich domácnosti prospěla.

Pomoci by mohli energetičtí manažeři měst, kteří by občanům s energeticky úspornými opatřeními zdarma pomáhali.

„Osmdesátiletá babička, která bydlí v Dolní Lhotě, si výměnu kotle s pomocí dotace samozřejmě nedokáže sama zorganizovat. (…) Pravděpodobně není jiné řešení, než že za ní někdo přijde, vysvětlí jí, co by se udělalo, řekne, že jí to úplně všechno zorganizuje a všechno zaplatí. A tohoto člověka bude muset platit veřejný rozpočet, protože jinak to pravděpodobně nejde,“ říká ve studii o genderu a energetice Vojtěch Kotecký z think tanku Glopolis.

Pomoci by tak mohli například energetičtí manažeři měst, kteří by občanům s energeticky úspornými opatřeními zdarma pomáhali.

Role MPSV

Evropská komise ve svém balíčku po členských zemích žádá, aby se energetickou chudobou více zabývaly. Měly by ji například monitorovat a údaje předávat na evropskou úroveň, kde chce Komise zprostředkovávat výměnu zkušeností.

K boji s energetickou chudobou by podle Komise měly přispívat i dlouhodobé plány pro renovace budov, které mají členské státy vypracovávat podle směrnice EPBD. V rámci EED Komise požaduje, aby na energetickou chudobu země myslely právě i při nastavování dotačních programů.

Také o tom jednali v pondělí na Radě pro energetiku ministři členských zemí. Shodli se, že státům EU by mělo být umožněno přistupovat k této otázce na základě vlastních kritérií a existujících politik. To ocenilo i české ministerstvo průmyslu.

„Z našeho pohledu je energetická chudoba především otázkou sociálních politik, a ty si řeší každý stát různě,“ souhlasí také analytik aliance Šance pro budovy Tomáš Trubačík.

Potenciál pro zlepšení stávající situace prý v Česku je. „Z 12 miliard korun, které ročně plynou na doplatky a příspěvky na bydlení, jde 50 až 60 % na energie. Pokud by opatření v oblasti snižování energetické chudoby financovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, ušetřilo by výdaje na doplatcích,“ řekl EurActivu.

Ministerstvo podle něj může řešit nevyhovující situaci i tím, že pro byty zapojené do systému sociálního bydlení stanoví například minimální energetické standardy, aby lidé za energie zbytečně neutráceli.

REKLAMA
REKLAMA