Členské země se vyvlékají z povinnosti šetřit energií, ukazuje studie

Jen tři členské státy dodaly Evropské komisi kvalitní dokumenty, které ukazují, jak chtějí do roku 2020 šetřit energií, ukázala nová studie. Zbytek zemí se snaží usnadnit si situaci prostřednictvím různých výjimek. Řada států také nedodala srozumitelné a kvalitní výpočty, říká zpráva. Česko je mezi nejhůře hodnocenými. Směrnici o energetické účinnost přitom mají země implementovat už letos.
Žárovka, šetření penězi
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Pixomar

Evropská komise si možná bude muset na řadu členských států došlápnout kvůli plnění směrnice o energetické účinnosti. První analýza toho, jak se státy se směrnicí vypořádávají, totiž ukázala, že se velká část z nich snaží vyhnout plnění cíle.

Všechny členské země využívají různé výjimky, aby své povinnosti plynoucí ze směrnice zmírnily. Tvrdí to zpráva Koalice pro energetické úspory (Coalition for Energy Savings), která sdružuje podniky a organizace zaměřené na zvyšování energetické účinnosti.

Podle směrnice z roku 2012 musí členské země mezi lety 2014 a 2020 každoročně ušetřit 1,5 % ročního prodeje energie koncovým zákazníkům. Evropské komisi už odevzdaly plány, jak toho chtějí dosáhnout.     

Trojka premiantů

Jenže pouze plány Dánska, Irska a Chorvatska jsou podle nové studie „důvěryhodné“. Naopak strategie 13 zemí jsou podle zprávy neúplné, nebo tak nekvalitní, že je lze jen obtížně posuzovat.

Česká republika patří mezi země, které studie hodnotí pouze dvěma body z možných šesti (podle splněných kritérií na kvalitu národních plánů). Je na tom stejně jako Polsko. Ještě hůře skončily Bulharsko, Maďarsko, Německo, Litva, Rumunsko, Slovinsko a Lucembursko (které plán vůbec neodevzdalo).

„Plány většiny vlád na implementaci směrnice nejsou ambiciózní a nepřesvědčily nás, že se díky nim podaří dosáhnout minima požadovaných úspor,“ řekl na včerejší (23. dubna) tiskové konferenci generální tajemník koalice Stefan Scheuer.

Nejasné výpočty

Některé státy prý například několikrát započítávají „stejné“ úspory, kterých dosáhnou prostřednictvím různých nástrojů. Nebo do plánů například započítávají úspory, kterých by dosáhly i bez jakékoliv změny své energetické politiky.

Jak už bylo zmíněno, téměř všechny země navíc využívají různé výjimky, jak závazný cíl 1,5 % ročně snížit. V celkovém výsledku tak EU podle studie každý rok ušetří jen 0,8 % konečné spotřeby energie.

V konečném důsledku se pak Unii pravděpodobně nepodaří splnit jeden z klimaticko-energetických cílů do roku 2020, který požaduje 20% zvýšení energetické účinnosti. Je to jediný z klimatických cílů EU, který jako celek není závazný a na který zatím nečeká pokračování v rámci klimaticko-energetické politiky do roku 2030.

Členské země mají směrnici o energetické účinnosti převést do svých národních předpisů do 5. června letošního roku. Komise pak bude jejich plány hodnotit. Pokud státy nebudou plnit závaznou součást směrnice (což je 1,5 % cíl pro každoroční úsporu), hrozí jim ze strany Unie přísné pokuty.  

Autor: Adéla Denková/EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA