Česko si musí rozmyslet, kde přesně chce šetřit energií, říkají odborníci

V načaté debatě o energetické účinnosti v EU bude pro Česko důležité soustředit se na odvětví, kde se úspory energie nejvíc vyplatí. Celková výše cíle tak důležitá není.
úspory energie ČR
© Shutterstock / EyeLights West
http://euractiv.cz

Debata o energetických úsporách by se měla v Česku pootočit. V konečném důsledku nejde o splnění evropských cílů nebo vyčerpání dostupných dotací, ale o skutečně smysluplné šetření energií. Při nedávném diskuzním setkání na to upozornil ředitel odboru energetické účinnosti a úspor z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vladimír Sochor.

V České republice by měla být významná část investic do energetických úspor pokryta dotacemi z evropských nebo národních fondů, kde je pro období 2014 až 2020 k dispozici více než 90 miliard korun.

„Motivací pro energetické úspory je často samotná dotace. V tomto pohledu je nutná změna pohledu. Úspory se musí především vyplatit,“ řekl Sochor během debaty, kterou v Praze pořádala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE).

Scénář z roku 2007, od kterého se odvíjí výpočet cíle, pracoval s rostoucí spotřebou energie v EU. Ta ale klesá.

Důležitým nástrojem, který by měl přinést zejména změny v myšlení uživatelů, bude nově koncipovaný státní program na podporu úspor Efekt, na který bude v letech 2017 až 2021 vyčleněno 750 milionů korun. Zaměřovat by se měl na podporu malých investic a na neinvestiční akce jako energetické poradenství nebo přípravu energeticky úsporných projektů.

Změna uvažování je podle Sochora nutná i proto, že po roce 2020 se míra dotací ze strukturálních fondů EU pro Českou republiku výrazně sníží. MPO chce proto zlepšovat dialog mezi státní správou a soukromou sférou, tak aby bylo možné připravit například finanční nástroje se zapojením privátních peněz.

Vyšší cíl se podle Komise vyplatí

Politika energetické účinnosti přitom v EU po roce 2020 docela jistě pokračovat bude. Evropská komise na konci listopadu představila návrhy nových pravidel pro energetickou unii, při jejímž vytváření se má EU řídit heslem, že nejlevnější energie je ta, kterou není potřeba vyrobit.

„Podle Komise je energetická účinnost nákladově nejefektivnější způsob, jak dosáhnout cílů energetické unie, který zároveň podporuje hospodářský růst, tvorbu nových pracovních míst a investice do zelených technologií,“ vysvětlil během setkání Radoš Horáček, který v Komisi působí právě v oddělení pro energetickou účinnost.

Legislativní balíček obsahuje i návrh nové směrnice o energetické účinnosti. Podle ní by měly členské země do roku 2030 snížit svou spotřebu energie o 30 % oproti předpokládané spotřebě, se kterou počítá evropský scénář vypočítaný v roce 2007. Tento cíl má být pro EU závazný.

úspory energie

© Shutterstock / Andrey_Popov

Směrnice má do konkrétní podoby převést dohodu prezidentů a premiérů o klimaticko-energetickém rámci EU pro rok 2030, který Evropská rada schválila v říjnu 2014. Lídři členských států se tehdy ovšem shodli, že energetická účinnost se má v EU do roku 2030 zvýšit o 27 %. Cíl měl být podle nich nezávazný.

Komise na základě své dopadové studie tvrdí, že zvýšení cíle pomůže zvýšit HDP o další 0,4 %, vytvoří 400 000 nových pracovních míst, sníží dovoz ropy a zemního plynu o 70 miliard eur a sníží ceny elektřiny pro domácnosti i průmysl.

Přestože tedy bude navýšení cíle znamenat zvýšené náklady, v dlouhodobém horizontu do roku 2050 je to podle Komise nakonec ta výhodnější varianta.

Ohrožení pro průmysl

V Evropském parlamentu se dlouhodobě objevují hlasy, které volají dokonce ještě po vyšším cíli. Do roku 2030 by se podle nich měla účinnost zvýšit o 40 %.  S tím nesouhlasí český europoslanec za ODS Evžen Tošenovský, podle kterého se jedná spíše o politické prohlášení než o reálně technicky dosažitelnou metu.

„Úspory nesmějí být definovány ‚za každou cenu‘, protože pak může dojít k ohrožení ekonomické stability a mohou se stát bariérou potřebných inovací a modernizačních investic,“ myslí si.

Dodal, že je zapotřebí vypracovat důkladné hodnocení dopadů na českou ekonomiku, jelikož navýšení cíle nad 27 % by mohlo mít negativní dopad na průmysl.

Krejčiříková: Je třeba udělat přesnou analýzu potenciálu úspor v jednotlivých sektorech, která momentálně chybí.

Právě u průmyslu je podle ředitele aliance Šance pro budovy Petra Holuba zachovat obezřetnost a vyvarovat se neúměrnému zatížení podniků ve formě nákladů na energetickou účinnost, která ekonomicky nedává smysl.

V České republice by prý prosazoval spíše cíle pro jednotlivé sektory. Velký prostor pro úspory podle něj nabízejí budovy.

30 % není 30 %

Holub upozornil, že celoevropský cíl zvýšení energetické účinnosti o 30 % znamená oproti novému referenčnímu scénáři z roku 2016 snížení spotřeby pouze o 7,5 %. Scénář z roku 2007, od kterého se odvíjí výpočet cíle, totiž pracoval s rostoucí spotřebou energie v EU. Mimo jiné proto, že vznikal ještě před finanční a hospodářskou krizí. Ve skutečnosti však spotřeba energie v Unii klesá.

„Pouze v oblasti budov je ekonomicky přínosně zvládnutelný i cíl 37 %, ale samozřejmě za předpokladu aktivního přístupu státu,“ doplnil Holub.

Podle ředitelky útvaru Public Affairs společnosti ČEZ Zuzany Krejčiříkové nebude debata o celkovém cíli klíčová. Zásadní podle ní bude článek 7, kterým Komise stanovuje povinnost realizovat každoročně nové úspory odpovídající 1,5 % historických prodejů energie konečným zákazníkům. U řady členských států však úspory vyžadované v článku 7 převyšují celkový 30% cíl.

Podle Krejčiříkové je nutné udělat přesnou analýzu potenciálu úspor v jednotlivých sektorech, která momentálně chybí. „Splnění 30% cíle bude pro ČR znamenat náklady ve výši až 880 miliard korun, a proto je nutné zajistit, aby se nákladová efektivita úspor v ČR promítla jako národní specifikum při stanovování národního příspěvku a cíl zůstal orientační,“ doplnila zástupkyně ČEZ.

Článek vznikl u příležitosti debaty na téma „Energetická účinnost: kam směřuje ‚zelený závazek‘ EU?“, kterou organizovaly Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR společně s Hospodářskou komorou ČR a Českou podnikatelskou reprezentací při EU (CEBRE).

REKLAMA
REKLAMA