Česko musí energetické úspory podporovat smysluplně, píše znovu Evropská komise

Na uspořené energii má stát projekt evropské energetické unie. Také samotné Česko vidí v energetické účinnosti smysl. Nechce ale, aby mu do nastavení pravidel příliš zasahoval Brusel. Dosavadní podpora energetických úspor ovšem v České republice nebyla moc efektivní, uvádí Evropská komise v každoroční analýze hospodářského vývoje.
Kilowatthodiny
zdroj: Shutterstock; autor: Daniel-life

Už poněkolikáté doporučuje Evropská komise Česku, aby zvyšovalo energetickou účinnost. A poněkolikáté konstatuje, že by v tom mohlo přidat.

Mezi lety 2000 a 2012 sice energetická náročnost české ekonomiky klesala (o 2 % ročně). Průmysl ale úspory energie zaznamenal spíše díky částečnému přechodu k méně náročným odvětvím, než zlepšením účinnosti v těch náročnějších.

Česko je mezi šesti energeticky nejnáročnějšími ekonomikami EU.

I když se účinnost v české energetice obecně zvyšuje, země zůstává mezi šesticí nejnáročnějších ekonomik EU, a to i po přepočtu, který respektuje vysoký podíl energeticky náročného průmyslu.

Příležitost v budovách

Zvyšování účinnosti přitom nejen posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky, píše Komise v podkladovém materiálu, na kterém založí svá každoroční doporučení pro Českou republiku v rámci takzvaného Evropského semestru.

Důraz na úspory také pomáhá lákat soukromé investice, dodává Komise ve své analýze, která se zaměřuje na hospodářské a strukturální reformy, které Česko za poslední rok provedlo.

To spíše než v průmyslu platí pro zvyšování účinnosti v budovách. V Česku mohou investice do energeticky úsporného stavebnictví vytvořit asi 35.000 pracovních míst a každý rok přinést jedno procento k růstu HDP, tvrdí firmy z oboru.

 

Plýtvání penězi

Úspory v budovách jsou také dlouhodobou prioritou české vlády. Dostávají i podporu z veřejných peněz. Podle Komise ovšem tato podpora není moc efektivní.

Například v programu Zelená úsporám se v letech 2009 až 2014 podařilo ušetřit 6,8 PJ s veřejnou podporou ve výši 20 miliard korun. S takovým poměrem by splnění národního cíle do roku 2020 vyžadovalo 560 miliard korun z veřejných zdrojů.

Česko přitom do roku 2020 počítá na tyto projekty s asi 91,5 miliardami korun. Ty mají z velké části plynout z evropských fondů, kde je na energetickou účinnost pro Česko celkově připraveno asi 60 miliard.

Peníze jsou ovšem umístěny v několika operačních programech a zatím neexistuje místo, kde by mohli žadatelé o dotace získat přehledné informace o všech možnostech, které se aktuálně nabízí. To Komise kritizuje, stejně jako celkovou administrační náročnost, jež řadu zájemců odrazuje.

Účinnost jako první

Energetická účinnost je i jedním z pěti pilířů vznikající energetické unie, na jejíž vytváření má dohlížet místopředseda Komise Maroš Šefčovič. Návrh projektu zveřejnil komisař minulý týden a zítra o něm poprvé jednají evropští ministři odpovědní za energetiku.

„Energetická efektivita by vždy měla být považována za prioritu, za energetický zdroj ve své vlastní podstatě,“ prohlásil Šefčovič při představování energetické unie. Podle komisaře pro klima a energetiku Miguela Ariase Cañeteho Komise po členských zemích chce, aby před každým novým kontraktem dodávek energie nebo každou výstavbou nové infrastruktury zvážily, zda stejného výsledku nelze dosáhnout úsporami.

Cíl pro energetickou účinnost nesmí být závazný, trvá na svém Česko.

Komise bude v příštích letech také tlačit na to, aby Unie do roku 2030 zvýšila energetickou účinnost o 30 %. V říjnu se členské země dohodly na nezávazném cíli ve výši 27 %. Komise ale do konce desetiletí přezkoumá dosavadní předpisy a jejich plnění a může navrhnout nová pravidla.

Komise se také chystá navrhnout reformu trhu s energiemi. Chce se přitom soustředit na to, aby se k energetické účinnosti a snižování spotřeby přistupovalo jako k rovnocennému protějšku klasických zdrojů energie.

Podle českých představ

Česko nemá s důrazem na energetickou účinnost problém, a souhlasí i s celoevropskými pravidly. Chce se ale vyhnout příliš pevně nastaveným předpisům, které by členským státům nenechávaly prostor, aby energetickou účinnost zvyšovaly podle svých domácích podmínek.  

„Cíl pro energetickou účinnost musí být nezávazný a nesmí se proměnit v závazky, ke kterým by se musely samostatně přihlásit jednotlivé členské země,“ píše se v pozičním materiálu k energetické unii, který Česko připravilo společně s Polskem a Slovenskem.

V něm se státy odvolávají také na financování energetické účinnosti z evropských peněz. Kromě evropských fondů by chtěly využít investiční plán Junckerovy komise. Z předběžného seznamu projektů se ale zatím zdá, že Česko chce peníze z takzvaného Junckerova balíčku směrovat spíše do infrastruktury než do energetických úspor.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA