Česko dohání skluz ve zvyšování energetické účinnosti, má zpoždění dva roky

Česko má dvouleté zpoždění v čerpání evropských peněz na financování energetických úspor a nestíhá plnit cíl, který po něm žádá evropské směrnice o energetické účinnosti. Ministerstvo průmyslu proto nastartovalo proces, který má celý vývoj nahodit zpět do kolejí. Důraz se má přitom klást hlavně na ekonomický smysl úspor energie.
Energetická účinnost
zdroj: Shutterstock; autor: Gts

Rada vlády pro udržitelný rozvoj má v pondělí jednat o tom, jak Česko splní svůj cíl pro energetické úspory do roku 2020.  Za poslední dva roky se totiž na tomto poli mnoho nestalo, mimo jiné kvůli zpoždění s čerpáním evropských fondů v období 2014–2020.

Zatím se zdá, že Česká republika svůj evropský závazek nedodrží. Kvůli tomu už se na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) zformoval speciální koordinační výbor složený ze zástupců státních úřadů i profesních organizací, který má za úkol vymyslet, jak dál.

Ředitel Sochor: „Jedna věc je naplnit cíl, všechna opatření ale musí mít smysl.“

Poprvé výbor zasedl před měsícem a fungovat má minimálně do roku 2020. Do té doby má být v Česku uspořeno necelých 48 petajoulů (PJ), jak si vláda stanovila ve vlastním akčním plánu.

„Každoročně by tak mělo dojít k novým úsporám ve výši 6,83 PJ. Uplynuly už však prakticky celé dva roky a cíl neplníme tak, jak bychom si představovali – v současné době chybí zhruba 20 PJ úspor,“ uvedl na úterním semináři věnovaném této problematice ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na MPO Vladimír Sochor.

„V současné době sbíráme informace z jednotlivých operačních programů a zjišťujeme, že i úspory v roce 2016 budou maximálně na třetině toho, co se předpokládalo a co se předpokládá v dalších letech,“ dodal.

Alternativní cesta

Asi 44 % nových úspor by měla být podle akčního plánu dosažena v průmyslu (29 % pak v domácnostech a 27 % ve službách). Velké průmyslové podniky si ovšem dlouhodobě stěžují, že pro zvyšování energetické účinnosti nedostávají dostatečnou podporu.

V Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), o který se jako řídící orgán stará MPO, je například pro velké podniky vyhrazena jen pětina využitelných financí. Česko se proto chystá zahájit s Evropskou komisí jednání o navýšení této alokace.

Právě operační programy evropských fondů patří mezi hlavní nástroje, pomocí kterých chce Česko cíl pro energetickou účinnost splnit. Vedle OPPIK je to Operační program Životní prostředí (OPŽP), Integrovaný regionální operační program (IROP) a Operační Program Praha – Pól růstu (OPPPR).

Vedle toho má Česko vlastní národní programy. Výnosy z prodeje emisních povolenek využívá Nová zelená úsporám zaměřená v současnosti na rodinné domy. Funguje také program Panel pro bytové domy nebo Státní program na podporu úspor energie a využití OZE Efekt.

Vzhledem k existenci těchto programů si Česko zvolilo pro plnění evropské cíle takzvané alternativní schéma. Směrnice o energetické účinnosti, ze které cíl vychází, totiž původně počítá s povinnými úsporami, které mají u svých zákazníků zajistit distributoři nebo obchodníci s energií.

Hlavně smysluplně

„Pro využití alternativního způsobu bylo několik důvodů. Mechanismy dotačních programů běžely už v předchozím období, dalo se počítat s nižší administrativní zátěží a omezením dopadu na ceny energie pro koncové zákazníky,“ řekl na semináři Sochor.

Pokud se ale ukáže, že alternativní řešení není dostatečné, mohla by od roku 2018 platit povinná opatření podle původních plánů obsažených ve směrnici. Toho se obávají jak samotní distributoři, tak průmyslové podniky, které tvrdí, že by kvůli takovému opatření zdražila energie.

MPO nepovažuje povinná schémata úspor za ideální řešení.

MPO nepovažuje povinná schémata úspor za ideální řešení, a chce se proto soustředit hlavně na koordinaci a co nejefektivnější využití dosavadních nástrojů, aby se s dostupnými prostředky podařilo dosáhnout co největšího zvýšení účinnosti.  

Právě nákladová efektivita je podle Sochora klíčovou otázkou. „Mám pocit, že úspory energie jsou někdy vnímány jako něco, co musíme plnit za každou cenu, ale tak to není. Jedna věc je naplnit cíl, všechna opatření ale musí mít smysl,“ říká.

Dlouhodobě je podle něj nejdůležitější dostat do obecného povědomí představu o tom, že investice do energetické účinnosti se pozitivně projeví především v budoucnu a že v budoucnu musí celý systém smysluplně fungovat.

Jednotná metodika

Jak tedy bude koordinační výbor postupovat? „Jedním z hlavních úkolů je najít jednotný přístup při vykazování a sledování úspor. Na tom bude záležet, jak se podaří všechna data rychle zpracovávat a vykazovat jak v rámci České republiky, tak zejména při komunikaci s Evropskou komisí,“ říká k tomu Sochor.

Na to se má klást důraz už při zpracovávání žádostí v jednotlivých programech, a proto se koordinační výbor snaží především komunikovat s jejich správci.

Pomoci mohou podle Sochora i jednotlivé profesní svazy, které mohou státní správu upozornit na slabá místa v současném nastavení a navrhovat další opatření. Zároveň se ministerstvo snaží o aktivní komunikaci s Komisí, která plnění cíle kontroluje. Na ní totiž bude záležet, zda český postup uzná za vhodný.

První konkrétní obrysy řešení, kterým se Česko pokusí svůj skluz dohnat, mají být známa již v prosinci, kdy má ministerstvo aktualizovat zmíněný národní akční plán.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA