Budovy mohou chránit lidské zdraví a pomoci přežít změny klimatu

Chystá se přepracování evropských pravidel pro energetickou náročnost budov. Podle Komise by měly domy pomáhat i s lepším využíváním obnovitelných zdrojů. Zaznívají také požadavky, aby se nová směrnice věnovala i vnitřnímu prostředí budov, které ovlivňuje zdraví lidí. Pohodlnější domy mohou také zmírňovat dopady klimatické změny na lidská sídla.
Budovy
zdroj: Pixabay.com

Budovy v EU by neměly být jen energeticky úsporné, ale měly by umět energii také vyrábět a skladovat, řekl ve středu při zahájení mezinárodní konference Central and Eastern European Energy Efficiency Forum místopředseda Evropské komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič.

Šefčovič: „Chytré budovy energii nejen spoří, ale mohou se stát jejím úložištěm nebo výrobcem.“

Komise se na to chce zaměřit v nové verzi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), kterou aktuálně připravuje Generální ředitelství pro energetiku (DG Energy) a představena má být na podzim.

„Chceme posílit některé požadavky na energetickou účinnost a lepší využívání obnovitelných zdrojů (OZE) v budovách. Chceme zajistit, že při renovacích budov se bude EU zaměřovat nejen na úspory energie, ale že budou budovy také chytré,“ uvedl Šefčovič.

„Chytré budovy energii nejen spoří, ale mohou se stát jejím úložištěm nebo výrobcem,“ dodal.

Budovy jsou k bydlení

Objevují se však také požadavky na to, aby směrnice tlačila na zkvalitňování vnitřního prostředí v budovách, tedy například na dostatek čerstvého vzduchu nebo slunečního světla.

„Budovy nemáme kvůli energetické účinnosti, ale proto, aby nám poskytovaly bezpečné, pohodlné a zdravé bydlení. Energetické úspory bychom měli sledovat paralelně s tím,“ myslí si Andreas Hermelink z konzultační společnosti Ecofys, který pracuje na výzkumu zaměřeném na společenské dopady „nezdravých budov“.

Prozkoumat je podle něj potřeba, do jaké míry jsou úspory ruku v ruce právě s lepším vnitřním prostředím.

Jeho zkvalitňování by prý v konečném důsledku mohlo Evropany lépe motivovat i k naplňování klimatických cílů.

„Jednou z cest, jak zvýšit poptávku po energetické účinnosti, je právě důraz na tyto širší přínosy. Lepší produktivita a spokojenost pracovníků nebo lepší zdraví jsou totiž pro rozhodování odpovědných lidí často daleko důležitější než samotné energetické úspory,“ říká v aktuálním rozhovoru pro EurActiv odborník na energetickou účinnost Steve Fawkes.

Jak máte doma?

„Budovy mají na naše zdraví významný vliv. Trávíme v nich 90 % času,“ zdůraznila na konferenci Helle Carlsen Nielsenová ze skupiny VELUX, která vyrábí střešní okna a tématem zdravých budov se dlouhodobě zabývá.

„Kolem 80 milionů Evropanů žije ve vlhkých budovách nebo se jim doma tvoří plíseň, což ohrožuje lidské zdraví i evropské ekonomiky,“ dodala Nielsenová.

VELUX patří mezi byznysové hráče, kteří po Komisi žádají, aby do revize EPBD zahrnula i požadavky na množství přirozeného denního světla v budovách a další aspekty zdravého vnitřního prostředí.

Tyto prvky obsahuje už současná podoba směrnice, připomněla Fiona Kinsmanová z DG Energy.

„Členské země by měly brát v úvahu také vnitřní prostředí a vyhnout se například negativním dopadům nedostatečného větrání. Při hodnocení implementace jsme ale zjistili, že téměř žádný členský stát to do své legislativy nezahrnul,“ uvedla.

Energetická náročnost budovy by se měla podle směrnice vypočítávat podle metody, která zahrnuje i faktory, jako je zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití energie z OZE, pasivní vytápění a chlazení, ale také stínění, kvalita vnitřního klimatu a odpovídající denní světlo.

Příprava na horka

„Metoda výpočtu energetické náročnosti by neměla být založena pouze na ročním období, ve kterém je nutno vytápět, ale měla by pokrývat roční energetickou náročnost budovy,“ píše se v EPBD.

Budovy musí zajišťovat příjemné prostředí nejen v zimě, ale i v létě.

Všeobjímající přístup k budovám souvisí také s jejich přípravou na dopady klimatických změn. Stále více totiž budou muset zajišťovat, že lidem bude uvnitř příjemněji nejen v zimě, ale i v létě.

„Existuje už řada programů zaměřených na to, jak snížit potřebu vytápění v zimě. Řešení pro letní období ale zatím tolik diskutována nejsou,“ řekla na konferenci Klára Sutlovičová z think tanku Glopolis, který se v nedávném projektu soustředil na připravenost sídel v České republice na změny klimatu.

I když bude střed Evropy patřit k oblastem méně postiženým těmito změnami, může počítat s častějším výskytem tropických dní (s teplotami nad 30 °C), kterých může být v polovině století každoročně až o dvanáct víc. Na dvojnásobek oproti současné situaci může v některých oblastech vzrůst i počet tropických nocí (nad 20 °C).

Aby se dalo v budovách v horku lépe přežít, potřebují stínící prvky pro případ silného slunečního svitu a zařízení pro přirozenou ventilaci. Kvůli úniku tepla v zimě je na druhé straně potřebné dobré zateplení. Vhodné nastavení oken pak zajistí dostatek světla, vyjmenovala některé prvky kvalitní budovy Veneta Novakova ze společnosti ETEM, která vyrábí hliníkové konstrukce.

Nabízí se tu přitom prostor pro inovace, dodala. Její firma je například zapojena do projektu financovaného z evropského programu pro výzkum a inovace Horizont 2020, který hledá způsob komerčního využití technologie, jež umožňuje chladit prosklené fasády vodou.

Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA