4 doporučení pro českou energetiku – co dělat podle hloubkové analýzy IEA

U jádra je potřeba vyřešit financování, obnovitelné zdroje potřebují předvídatelnost. A energetické úspory by si měla vzít za prioritu celá vláda. Vyplývá to z doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro českou energetiku.
energetický výhled IEA
Fatih Birol © Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Mezi hlavní témata pro českou energetiku patří do budoucna jaderná energie, rozvoj obnovitelných zdrojů a energetická účinnost, vyplývá ze včerejší prezentace hloubkového přezkumu české energetické politiky z dílny Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency – IEA).

Ta byla spojena s tradičním představením Světového energetického výhledu (World Energy Outlook – WEO), který IEA připravuje každý rok.

„Hloubkový přezkum se periodicky provádí ve všech členských zemích. V rámci něho strávil mezinárodní expertní tým IEA v ČR během listopadu 2015 pět dní diskusemi a rozhovory se zástupci českého veřejného a soukromého sektoru,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

„Celý přezkum poskytuje cennou zpětnou vazbu o našich strategických záměrech v energetice a nástrojích, které volíme k jejich realizaci,“ ocenil.

Výkonný ředitel agentury Fatih Birol vyjmenoval čtyři zásadní politická doporučení, která by měla české energetice do budoucna pomoci. EurActiv přináší jejich shrnutí zasazené do evropského a celosvětového kontextu.

Co energetický výhled IEA doporučuje České republice

Uvést dlouhodobé strategie do života

Státní energetická koncepce

© Shutterstock / Gajus

Naposledy prováděla IEA hloubkový průzkum české energetické politiky v roce 2010. Mezi největší úspěchy podle ní od té doby patřilo vytvoření dlouhodobé klimatické a energetické strategie. Birol Česko pochválil za aktualizaci Státní energetické koncepce, která byla schválena v roce 2015. Podle ní se má česká energetika řídit do roku 2040. Pozitivně hodnotí IEA i přijetí Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která byla také schválena v minulém roce. Teď je podle agentury potřeba soustředit se na uvedení dlouhodobých strategií do života. Česko by tak mělo stanovit jasné implementační plány a zajistit dostatečné finanční zdroje pro jejich naplnění, aby se podniky a investoři mohli pohybovat v předvídatelném prostředí.

Vymyslet, jak financovat jádro

Temelín

© Pixabay

Energetický výhled IEA předvídá, že lidstvo ještě není na konci éry fosilních zdrojů. Růst prý ve světě bude zejména poptávka po zemním plynu, na rozdíl od ropy a uhlí, které se bude více využívat pouze v zemích s rychle rostoucí spotřebou energie hledajících levné zdroje energie. To jsou podle IEA Indie a země jihovýchodní Asie. Největší růst ovšem v příštích 25 letech zaznamenají nízkouhlíkové zdroje. To jsou jednak obnovitelné zdroje energie (OZE), jejichž rozvoj lze očekávat po celém světě a zejména v Číně, ale také jádro, kterému agentura předpovídá budoucnost hlavně v Asii.

Jaderná energetika se ale podle Birola může hodit i Česku. „Jádro je určitě jednou z možností. Pomáhá řešit otázky energetické bezpečnosti a přispívá také k ochraně klimatu,“ prohlásil šéf IEA. „Výzvu pro Česko představuje financování jaderného programu,“ řekl s tím, že je při výstavbě nových jaderných bloků pečlivě vybírat technologii i partnery. S tím souhlasí i Mládkova náměstkyně pro energetiku Lenka Kovačovská. „Panuje všeobecný konsenzus o tom, že se jaderné bloky stavět mají, ale už ne o tom, jakým způsobem výstavbu zajistit,“ řekla během včerejšího setkání.

Budoucí vývoj podle ní bude záviset i na nastavení evropského trhu s elektřinou, o kterém budou členské státy a europoslanci vyjednávat během následujících měsíců. „Hodně jsme si slibovali od vydání zimního balíčku Evropské komise, od kterého jsme očekávali jednotný evropský přístup a odpověď na to, jestli půjdeme cestou jednotného evropského trhu založeného čistě na obchodování s komoditou, nebo zda bude alespoň existovat harmonizovaný rámec pro vytváření kapacitních mechanismů,“ uvedla. Tato očekávání podle ní balíček zatím nenaplnil a hrozí, že se Evropa bude ubírat cestou individuálních politik jednotlivých členských zemí.

Do naplňování energetických úspor se musí zapojit celá vláda

energetická účinnost

© Shutterstock / FreshStock

Mezinárodní energetická agentura dlouhodobě přisuzuje velký význam energetické účinnosti, která umožňuje spotřebovávat méně energie. Ve světovém výhledu se například projevila úsporná opatření, na která se v posledních letech soustředí také Evropská unie. Oproti loňskému výhledu se predikce vývoje spotřeby energie v EU znovu snížila. Zatímco ještě v roce 2012 se předpokládal růst spotřeby, aktuální trend je opačný. Nesouvisí to přitom s vývojem ekonomiky, protože nůžky mezi hospodářským růstem a spotřebou energie se v EU rozevírají.

Trend se zlepšuje i v České republice, agentura však doporučuje politiku energetické účinnosti lépe koordinovat mezi jednotlivými ministerstvy.

„Vždycky říkám, že některé země mají štěstí, protože disponují zásobami ropy, zemního plynu nebo uhlí, a jiné to štěstí nemají. Ale každá země má potenciál v efektivní spotřebě zdrojů. Česká republika je v tomto směru velmi bohatá, protože má ještě prostor pro zlepšení,“ řekl Birol. Zvyšování energetické účinnosti podle něj prospívá ekonomice, energetické bezpečnosti, ochraně klimatu, ale také boji se znečišťováním ovzduší, na které IEA upozorňuje jako na jednu z hlavních potíží české energetiky. Problém vidí například ve znečištění z lokálních zdrojů, zejména domácí topenišť, které způsobuje zhoršenou kvalitu ovzduší v některých městech a regionech. Například emise karcinogenního benzo[a]pyrenu patří v některých částech Česka mezi nejvyšší v EU.

Birol: Některé země mají štěstí, protože disponují zásobami ropy, zemního plynu nebo uhlí, a jiné to štěstí nemají. Ale každá země má potenciál v energetické účinnosti.

„Základem úspěchu je v energetické účinnosti dobrá koordinace, protože efektivita se týká budov, energetiky, průmyslu i dopravy a je třeba řešit také otázku financování,“ řekl dále Birol. V Česku vznikl pod vedením ministerstva průmyslu (MPO) v polovině roku 2015 mezirezortní koordinační výbor, který má zajistit právě lepší spolupráci na naplňování politiky energetických úspor. V Česku se totiž zatím nedaří rozběhnout efektivní čerpání evropských dotací, které je možné využívat právě i pro investice do energetické efektivity. Mimo jiné kvůli tomu hrozí, že ČR nesplní cíl pro energetickou účinnost do roku 2020 stanovený v rámci EU.

Aktuálně MPO urguje ostatní ministerstva i vládu, aby se problému začaly věnovat jako jedné ze svých priorit. „Náš rezort to vnímá jako velkou prioritu nejen kvůli tomu, abychom dosáhli cílů do roku 2020, ale především do roku 2030, kdy se rozhodně nebudeme moci spoléhat na štědré evropské dotace,“ uvedla náměstkyně Kovačovská.

Udělat jasno v podpoře OZE

OZE

© Pixabay

Vedle energetické účinnosti se na zastavení růstu emisí CO2 v loňském roce podílely obnovitelné zdroje, konstatuje WEO. Hlavní scénář světového výhledu předpokládá do budoucna velkou změnu v zaměření investic, které se přesměrují právě do OZE. „Zatím jsme byli svědky velkého nástupu obnovitelných zdrojů ve výrobě energie, za kterým stála zejména podpora ze strany vlád. Teď přichází druhá kapitola a podíl OZE bude muset růst také v oblasti vytápění a dopravy,“ řekl k tomuto tématu Birol.

K významnému zvýšení podílu OZE došlo i v české energetice. Zatímco v roce 2010 se na celkové dodávce primární energie podílely 8,9 %, v roce 2014 to bylo 10,9 %. Podle státní energetické koncepce se má jejich podíl na celkové spotřebě energie zvýšit do roku 2050 na 25 %. Zároveň se ale rozvoj OZE setkal v Česku s problémy. Strmý nárůst v počtu solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedl kvůli špatně nastaveným podmínkám ke zvýšení ceny elektřiny pro konečné spotřebitele kvůli podpoře, kterou tyto zdroje dostávají. V posledních dvou letech pak celý sektor výrazně znejistily problémynotifikací podpory u Evropské komise. Do budoucna musí být podle Birola podpora OZE udržitelná a nákladově efektivní, politika vlády však také musí být předvídatelná.

IEA proto Česku doporučuje, aby vypracovala návrhy, jak bude v této otázce postupovat. S tím počítá i Kovačovská. „Během následujícího období minimálně tří let nás čeká velmi intenzivní diskuze o tom, jak budeme nákladově efektivním způsobem přispívat k naplňování evropských cílů. Otázkou je jednak reálný technický potenciál OZE, ale právě také udržitelný způsob jeho realizace, abychom nešli ode zdi ke zdi. Tuto diskuzi nemůžeme vést jenom v ČR, ale budeme ji muset zasadit do evropského kontextu,“ řekla náměstkyně. Podporou OZE se má zabývat i zmíněný zimní balíček EU, jehož součástí je i nová směrnice pro obnovitelné zdroje.

REKLAMA
REKLAMA