Žlutá karta vysílání pracovníků: Komise na námitky parlamentů nedala

Evropská komise bude i nadále prosazovat revizi směrnice o vysílání pracovníků v EU. Žlutou kartu, kterou proti návrhu vzneslo několik národních parlamentů, včetně českého, odmítla s tím, že revize není v rozporu s principem subsidiarity.
Marianne Thyssen
Marianne Thyssen
© European Union , 2016 / Source: EC - Audiovisual Service / Photo: Georges Boulougouris

Nová směrnice o vysílání pracovníků v EU je potřebná, a Komise proto na ni bude i nadále trvat. Námitky, které proti návrhu v rámci procedury žluté karty vzneslo jedenáct národních parlamentů, nejsou podle Komise opodstatněné.

Parlamenty členských států nejčastěji upozorňovaly na to, že návrh legislativy je v rozporu se zásadou subsidiarity. Ta říká, že rozhodování ve veřejných záležitostech má probíhat na nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům.

Komise je ale v tomto případě přesvědčena o opaku. „Vysílání pracovníků je již ze své podstaty přeshraniční záležitostí. Junckerova Komise i nadále pevně podporuje volný pohyb osob na základě jasných, pro všechny spravedlivých a lokálně prosazovaných pravidel,“ vysvětlila dnes novinářům komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová. Směr, kterým se rozhodnutí Komise pravděpodobně vydá, naznačila již minulý týden v Bratislavě.

Návrh si vysloužil kritiku

Evropská komise návrh nové legislativy představila letos na jaře. Revize dosavadních pravidel má podle ní zaručit, že pracovníci, kteří vykonávají práci na stejném místě, budou chráněni stejnými pravidly, a to bez ohledu na to, zda se jedná o místní pracovníky, nebo pracovníky vyslané z jiných zemí.

„Odvody na sociální zabezpečení se budou platit podle pravidel země, ze které jsou pracovníci vysíláni – podle tamních pravidel a v takové výši, jaká je v těchto zemích platná. Nechceme se do toho míchat, to je nám vzdálené. Stále tam zůstává značný manévrovací prostor a samozřejmě také smluvní svoboda,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv komisařka Thyssenová.

Návrh si však okamžitě po svém zveřejnění vysloužil kritiku. Proti novým pravidlům se postavili nejen někteří politici, ale i zástupci byznysu. České firmy se například obávají toho, že návrh zvýší náklady a přinese právní nejistotu podnikům, kteří vysílají své pracovníky za zakázkami přes hranice.

Již zmíněné národní parlamenty upozorňovaly také na to, že Komise s novými pravidly přišla, aniž by k tomu dopředu provedla dopadové studie a dostatečně probrala nová opatření ve veřejné diskusi. Kritika se týkala i toho, že návrh, který v sobě skrývá potenciál ještě více prohloubit rozpory v Evropě, se ve skutečnosti týká necelých dvou milionů pracovníků.

Mechanismus žluté karty do práva EU zavedla Lisabonská smlouva. Kartu mohou vnitrostátní parlamenty využít v případě, pokud se domnívají, že nový legislativní návrh porušuje zásady subsidiarity a proporcionality. Na posouzení návrhu mají lhůtu osmi týdnů, během níž mohou podat odůvodněné stanovisko. Jednokomorové parlamenty mají v rámci mechanismu žluté (a také oranžové) karty dva hlasy a ve dvoukomorových parlamentech náleží každé komoře jeden hlas.

Mechanismus je spuštěn v případě, že nejméně jedna třetina vnitrostátních parlamentů předloží odůvodněné stanovisko k návrhu Komise. V takovém případě se Komise musí postojem poslanců zabývat (více informací o proceduře zde).

 

Stanoviska

„Odlišná cena práce není projevem sociálního dumpingu, ale různých národních ekonomik. Evropská komise svým návrhem podporuje protekcionistická opatření a bere části členských států včetně České republiky jejich konkurenční výhodu,“ uvedla česká europoslankyně a stínová zpravodajka návrhu v Evropském parlamentu Martina Dlabajová (ALDE)

REKLAMA
REKLAMA