Záchranný plán eurozóny vstupuje do závěrečné fáze

Ministři financí zemí eurozóny včera schválili postupy, které mají zajistit navýšení prostředků v záchranném fondu EFSF. Brusel ale upozornil, že kvůli vyšší nervozitě na finančních trzích se zřejmě fondu nepodaří dosáhnout původně zamýšleného navýšení objemu na 1 bilion eur. Eurozóna proto začíná zvažovat větší zapojení MMF a spekuluje se i o posílení role Evropské centrální banky.
Eurogroup - Juncker
Zdroj: The Council of the European Union.

Ministři financí eurozóny včera na Eurogroup schválili předpisy, které umožní záchrannému fondu EFSF navýšit svojí kapacitu. Objem záchranného fondu činí v současné době 440 miliard euro. Analytici ale odhadují, že vzhledem k půjčkám, které EFSF již poskytl zemím jako je Řecko, Irsko a Portugalsko, se jeho současná kapacita blíží 250 miliardám eur.

Úpravy, díky nimž může nyní fond do výše 20-30 % ručit za dluhopisy zadlužených zemí a vytvářet společné investiční fondy, do kterých budou moci přispívat soukromí i veřejní investoři, podle většiny analytiků na případnou záchranu Itálie nebo Španělska ale stačit nebudou.

Výkonný ředitel fondu Klaus Regling včera ministrům financí sdělil, že posílení pravomocí se na trhu setkalo s pozitivní odezvou, ale dodal, že v současné době nelze odhadnout, o kolik se nakonec podaří kapacitu fondu navýšit.

„Naše ambice se nesnížily, změnily se ale podmínky a tudíž to pravděpodobně nebude 1 bilion eur, ale méně,“ vysvětlit Jean-Claude Juncker, lucemburský ministr financí, který předsedá Eurogroup. Částka, o které se nyní v Bruselu hovoří, se pohybuje v rozmezí 600-750 miliard eur. Podle analytiků by si však případná záchrana Itálie a Španělska vyžádala jen v prvních třech letech přibližně 1 bilion eur.

Větší zapojení MMF?

Eurozóna proto zvažuje, že se pokusí vtáhnout více do hry Mezinárodní měnový fond (MMF). Detaily, jak by takové zapojení mohlo vypadat ale zatím nejsou známé.

Komisař pro měnové otázky Olli Rehn novinářům po včerejší schůzce novinářům sdělil, že se Eurogroup bude snažit o větší zapojení MMF prostřednictvím „bilaterálních půjček a investic“.

Na otázku, jakým způsobem by fond bilaterální půjčky využil na pomoc zadluženým zemím, Rehn pouze uvedl, že „to je něco, o čem je třeba s jednat s MMF a o čem se radíme s členskými státy“.

Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager byl ve vyjádření pro televizní stanici Bloomberg o něco konkrétnější: „Důležité je, aby došlo ke globálnímu navýšení prostředků v MMF, ať už navýšením jeho kapitálu nebo poskytnutím bilaterálních půjček tak, aby mohl půjčovat víc těm zemím eurozóny, které to potřebují.“

Ministr dodal, že pokud dojde by se podařilo MMF více otevřít, společně s navýšením kapacity fondu EFSF „by to stačilo“.

Spekuluje se i o ECB

V souvislosti s navyšováním prostředků v MMF se ale spekuluje také o roli, jakou by v tomto procesu mohla hrát Evropská centrální banka. Hovoří se o tom, že by MMF mohl sloužit jako prostředník, přes kterého by ECB poskytla pomoc zadluženým zemím. To by ale vyžadovalo zásadní myšlenkový obrat především ze strany Německa.

Deník Financial Times v této souvislosti cituje názor analytiků, podle nějž je ECB jediným hráčem, který má v současné době dostatek prostředků k tomu, aby dokázal náladu na finančních trzích zvrátit. Podle deníku Německo jako argumentu, proč se ECB nemůže zapojit do většího nákupu obligací zadlužených zemí, využívá zákaz „měnového financování“ prostřednictvím přímých nákupů vládního dluhu. Pokud by však banka půjčila peníze MMF a ten s nimi pak podle svého uvážení naložil, mohla by se tím německá námitka obejít.

Zástupci evropských institucí však o jakémkoli zapojení ECB odmítají jakkoli hovořit. Olli Rehn v této souvislosti včera uvedl, že žádný plán, který by s účastí banky počítal, zatím neviděl. O možné roli ECB po včerejší schůzce nehovořili ani další účastníci jednání a to přesto, že se množí spekulace, podle nichž prý Německo svůj dosavadní odmítavý postoj mírní.

Podle některých pozorovatelů toto ticho může být dokonce předzvěstí toho, že plán na řešení krize v eurozóně vstupuje do závěrečné fáze. Sony Kapoor, výkonný ředitel bruselského ekonomického think-tanku Re-Define k tomu říká: „Rozhodnutí evropských politiků přestat ECB vyzývat k větší aktivitě je pravděpodobně prvním krokem k větší aktivitě ECB. Přestože není jasné, jakou formu by zesílená podpora ze strany ECB měla nebo kdy by jí poskytla, není ten osudový den už daleko.“

Další splátky jdou do Irska a Řecka

Ministři financí na své včerejší schůzce schválili také uvolnění další pomoci pro Řecko a Irsko.

Dublin představitelé eurozóny pochválili za úspěšnou implementaci reforem. Do Irska tak v lednu poputuje další splátka ve výši 8,5 miliardy eur, jak bylo původně v plánu.

Eurozóna poté, co obdržela prohlášení od řeckého premiéra Lucase Papademose i představitelů řecké opozice, že úsporný program z 26. října 2011 podpoří, rozhodla o uvolnění dlouho odkládané osmimiliardové splátky. Bez ní by se Athény koncem roku dostaly do platební neschopnosti. Splátka bude podle Junckera uvolněna Řecku během prosince poté, co jí schválí MMF.

span>
REKLAMA
REKLAMA