Za čerpání peněz z EU mají nést odpovědnost i státy, nejen Komise, říkají europoslanci

Čerpání peněz z evropského rozpočtu doprovázejí rok co rok opakující se chyby. V mnoha případech za ně mohou členské státy, které za dohledu Komise spravují téměř 80 % finančních prostředků EU. Jejich zodpovědnost za řešení problémů by proto měla být větší. Na včerejším jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) na to upozornili i někteří čeští europoslanci.

eura
zdroj: ShutterStock.com/Marian Weyo

Rozvoj venkovských oblastí, ochrana vnějších hranic nebo podpora malého a středního podnikání v Evropě představují jen úzký výčet oblastí, do kterých pravidelně proudí prostředky z unijního rozpočtu. O objemu a v neposlední řadě i o tom, na jaké priority bude rozpočet využíván, rozhodují společně Evropská komise, Evropský parlament a také členské státy (Rada). Konečnou odpovědnost za to, jak se nakonec peníze podaří využít, však nese pouze Evropská komise.

„Málokdo si uvědomuje, že i když rozpočet spadá pod Komisi, tak je ze 76 % spravován v rámci tzv. sdíleného managementu, tedy spolu se členskými státy,“ řekla EurActivu česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE), která je autorkou zprávy o hospodaření Evropské komise za rok 2014. Tou se včera odpoledne zabýval výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) v Evropském parlamentu.

Předložení zprávy k diskusi v Parlamentu spadá do procedury udělování absolutoria (discharge procedure). Tu si lze ve zkratce představit tak, že Evropský parlament ve spolupráci s Evropským účetním dvorem (a Radou) každoročně kontroluje spravování unijního rozpočtu a následně vyslovuje souhlas (nebo nesouhlas) s tím, jak se to Komisi (a dalším institucím) v uplynulém roce dařilo.

Mělo dojít k nápravě

Stanovisko Parlamentu je zároveň chápáno jako doporučení, jak do budoucna zlepšit rozpočtové plánování a celkové vynakládání unijních peněz. „Evropský parlament vyžaduje po Komisi určitá zlepšení a změny, ze kterých se musí tato instituce do budoucna zpovídat,“ vysvětluje Jan Kinšt z Evropského účetního dvora, který je zodpovědný za audit Komise 2014.

Podle jednoho z doporučení by měly mít členské státy v budoucnosti za čerpání evropských peněz (včetně jeho obhajoby) větší zodpovědnost. „Ve své zprávě se na tohle snažím pamatovat a chtěla bych, aby se členské země do procedury udělování absolutoria více zapojovaly. Státy by si měly uvědomit, že cílem celého procesu je zlepšit čerpání, a to i pro ně,“ uvedla europoslankyně Dlabajová.

Jménem členských zemí na včerejším jednání výboru CONT hovořil nizozemský ministr financí Jens Dissljebloem. Jeho vystoupení ale mnohé přítomné poslance zklamalo.

„Uplynul rok a my stále řešíme stejné věci jako při absolutoriu evropských institucí v roce 2013,“ napsal redakci europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP), který také zasedá ve výboru CONT. Připomněl, že už v období 2007-2013 existovala řada programů a projektů Evropské komise, které byly označeny za problematické, avšak jejich status se do dnešního dne nezměnil. „Ve státech, kde byly problémy největší, mělo dojít k nápravě. Ani nyní jsme neslyšeli nic konkrétního o tom, že by z toho někdo v Komisi vyvodil zodpovědnost,“ dodal Zdechovský.

Méně priorit, flexibilita a zjednodušení

Základní stavební kámen pro hodnocení hospodaření Evropské komise, o který se opírá meziinstitucionální jednání, představuje zpráva o výsledcích auditu, který provádí Evropský účetní dvůr. Aktuální dokument, který auditoři zveřejnili loni na podzim, dává poslancům za pravdu. Uvádí se v něm, že finanční řízení EU se od poslední kontroly příliš nezměnilo, a to i přesto, že odhadovaná míra chyb se mírně snížila (ze 4,5 % na 4,4 %).

„Nejtypičtějším příkladem chyb, které se vyskytují, jsou platby za nezpůsobilé náklady, chyby v procedurách veřejných zakázek a neodpovídající prohlášení o rozloze půdy,“ sdělil minulý týden novinářům další člen Evropského účetního dvora, který se na auditu Evropské komise za rok 2014 podílel, Lazaros Lazarou.

Dodal, že auditoři jsou přesvědčeni, že lepšímu vynakládání prostředků z evropského rozpočtu by do budoucna pomohl především omezenější počet priorit, výběr správných projektů a také lepší kontrola toho, zda se peníze podařilo vynaložit na účely, pro které byly původně určeny. Své by udělalo prý i to, kdyby se podařilo do budoucna sladit období pro plánované strategie, víceletý rozpočet EU a mandáty jednotlivých institucí.

FACTSHEET: Rozpočet EU a udělování rozpočtového absolutoria

Rozpočet EU musí být podle europoslankyně Dlabajové co nejflexibilnější, aby byl schopen reagovat na neočekávané situace, jako byla stále přetrvávající migrační a uprchlická krize, se kterou žádná strategie EU nepočítala.

Podle bulharské europoslankyně Iskry Mihaylové (ALDE), která v Evropském parlamentu předsedá výboru pro regionální rozvoj (REGI), je důležité klást důraz především na zjednodušení. „Musíme usilovat o co největší zjednodušení rozpočtu a kohezní politiky. Evropské fondy musí být na jednu stranu přívětivé k předkladatelům projektů, zároveň ale musíme dbát na to, aby byly bráněny finanční zájmy EU,“ řekla minulý týden novinářům.

„Zjednodušit bychom měli v první řadě podmínky pro čerpání a pravidla. Musí to pocítit i příjemci. Jedině tak nebudou dělat zbytečné chyby, které často vznikají jen kvůli tomu, že celé papírování je tak složité,“ dodává Dlabajová.

REKLAMA
REKLAMA