V EU začal platit fiskální pakt, zatím se týká 15 zemí

Na Nový rok vešla v platnost smlouva o fiskální odpovědnosti. Její ratifikace zatím proběhla v 15 zemích Evropské unie, dalších deset plánuje smlouvu přijmout v dohledné době. Velká Británie společně s Českou republikou se k tomuto dokumentu připojit nechtějí, kabinet Petra Nečase ho plánuje nahradit zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
fiskální pakt
fiskální pakt; zdroj: Rada EU

1. ledna 2013 vešla v platnost Smlouva o stabilitě koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (v angličtině), běžně nazývaná jako fiskální pakt. Hlavním cílem této mezivládní smlouvy je zajistit stabilitu eurozóny.

Fiskální kompakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 % HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o 5 % ročně.

Podmínkou pro to, aby smlouva vstoupila v platnost v lednu 2013, byla její ratifikace alespoň 12 zeměmi eurozóny. Přesně tento počet států také zatím smlouvu přijal. Kromě Irska, které jako jediné o budoucnosti dokumentu rozhodovalo v referendu (EurActiv 31.5.2012), jsou to Portugalsko, Španělsko, Francie, Německo, Itálie, Rakousko, Slovinsko, Řecko, Finsko, Kypr a Estonsko. Ze zemí platících eurem tak ratifikaci zatím nedokončilo pouze Slovensko, Malta a země Beneluxu.

Mimo eurozónu pak celý ratifikační proces proběhl v Rumunsku, Litvě a Lotyšsku. Smlouva je tak zatím platná v 15 zemích Evropské unie.

Češi chtějí dokument nahradit finanční ústavou

K ratifikaci smlouvy se v březnu 2012 svým podpisem zavázalo 25 členských států EU. Naopak česká vláda se společně s Velkou Británií rozhodla k paktu nepřipojit (EurActiv 31.1.2012).

„Dodržování (fiskálního paktu; pozn. red.) není dostatečně závazné, vynutitelné a transparentní. Chybí disciplinující prvky umožňující konsolidovat veřejné finance a zlepšit jejich kvalitativní stránku,“ řekl nedávno EurActivu náměstek ministra financí Jan Gregor.

Podle představ kabinetu Petra Nečase by měl být tento dokument nahrazen ústavním zákonem o rozpočtové odpovědnosti, který by měl platit od roku 2014. Takzvaná „dluhová brzda“ by měla zabránit tomu, aby český veřejný dluh překročil 50 % HDP. V opačném případě bude muset vláda neprodleně požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry (EurActiv 11.10.2012).

REKLAMA
REKLAMA