Summit o terorismu zastíní krize v Řecku

Původně měl neformální summit hlav států a vlád členských států, který proběhne zítra v Bruselu, řešit přednostně boj proti terorismu, téma ale nakonec pravděpodobně ustoupí do pozadí. Bodem číslo jedna bude totiž s největší pravděpodobností Řecko. Nový řecký premiér odmítá pokračovat v úsporných opatřeních a záchranném plánu mezinárodních věřitelů, a jednání proto nebudou vůbec snadná.

Alexis Tsipras
Alexis Tsipras

Původním klíčovým tématem zítřejšího neformálního summitu v Bruselu měl být terorismus. Situace se ale změnila poté, co na jednacím stole přistály nové požadavky ze strany Řecka. EU původně očekávala, že se s Athénami domluví na prodloužení záchranného programu, jehož platnost končí 28. února, a tím získá čas na další vzájemná jednání.

Řecký premiér Alexis Tsipras ale záchranný program označil za chybu a jeho prodloužení odmítá. V tom za ním stojí i řecký parlament. Je tedy otázkou, jak se zítřejší debaty o řeckém dluhu i osudu celé eurozóny budou vyvíjet. Kvůli Řecku se dnes schází také ministři financí členských států eurozóny. Na lámání chleba ale s největší pravděpodobností dojde až v pondělí, kdy se Eurogroup sejde kvůli řeckému dluhu podruhé.

Tsiprasova premiéra a Porošenko

Nový řecký premiér Tsipras, který si v Bruselu v roli ministerského předsedy odehraje svou premiéru, z pozornosti hlav států a vlád nezmizí ani při projednávání dalšího tématu, kterým bude aktuální situace na Ukrajině.

Řecko totiž před dvěma týdny vyděsilo evropské politiky, když se postavilo proti postupu evropských ministrů zahraničí vůči Rusku. Spekuluje se také o případné finanční pomoci Athénám ze strany Moskvy.

Na Evropskou radu zítra zavítá i ukrajinský prezident Petro Porošenko, který bude evropské lídry informovat o aktuálním vývoji. Přijetí zásadních kroků se ale neočekává. „Půjde spíše o politickou strategickou diskusi. Konkrétnější závěry lze očekávat na pravidelné Evropské radě, která proběhne v březnu,“ řekl EurActivu velvyslanec ČR v EU Martin Povejšil.

Lídři budou pravděpodobně projednávat zejména výsledky dnešního minského setkání hlav států Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny, jehož hlavním cílem je dojednat příměří. Jednání se také zaměří na koordinaci politiky EU s USA, které uvažují o vyzbrojení ukrajinské armády, a setkání německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollanda s ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Petrem Porošenkem v Minsku.

Dotáhnout do konce, co je na stole

S opatřeními zásadního charakteru se po zítřejším jednání lídrů EU nedá zřejmě počítat ani v případě diskusí o terorismu. Podle velvyslance Povejšila nebude závěrečná deklarace s největší pravděpodobností obsahovat žádné nové iniciativy. Důležitější totiž je, aby EU při potírání teroristických hrozeb začala lépe využívat to, co má k dispozici. „Výsledkem bude urychlení protiteroristických iniciativ, které se aktuálně nacházejí v legislativním procesu, a také rychlé uplatnění již přijatých opatření,“ uvedl.

„Náš přístup se bude lišit od reakce na teroristické útoky v roce 2005,“ dodal dnes v Poslanecké sněmovně státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza s odkazem na sérii bombových útoků v Londýně a rok před tím v Madridu, na které EU reagovala přijetím celé škály opatření.

Neformální summit se tak bude soustředit na výměnu informací mezi bezpečnostními složkami, lepší spolupráci zpravodajských služeb či případné posílení Europolu a Eurojustu. Na program dne se dostanou i tzv. zahraniční bojovníci, tedy evropští občané, kteří se navrací z válečných konfliktů, kde bojovali na straně radikálního islámu (více v dalším dnešním článku).

Autor: Eliška Kubátová/Lucie Bednárová

REKLAMA
REKLAMA