Řecko se snaží uklidnit věřitele, zavede majetkovou daň

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos včera oznámil zavedení majetkové daně. Ta by státu měla vynést 2 miliardy eur, které potřebuje k dosažení plánovaného rozpočtového deficitu na rok 2011. Inspektoři EU a MMF Athénám pohrozili, že pokud svůj úkol nesplní, mohou na další splátku ze záchranného balíčku zapomenout.

Evangelos Venizelos
Evangelos Venizelos, řecký ministr financí; zdroj: The Council of the European Union.

Dvě miliardy eur má řecké státní pokladně vynést majetková daň, jejíž zavedení včera oznámil řecký ministr financí Evangelos Venizelos. S novým opatřením přišel poté, co se další splátka, kterou má Řecko dostat v rámci záchranného programu EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), ocitla v ohrožení.

Ministr zvláštní daň z majetku označil za „jediné účinné opatření“, které vláda může v současné době učinit k dosažení plánovaného schodku veřejných rozpočtů.

„Naší okamžitou prioritou je zcela respektovat rozpočtové cíle pro rok 2011“, citovala včera Venizelose agentura AFP. Stát chce mimořádnou daň vybírat po dobu dvou let.

Inspektoři Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF před dvěma týdny opustili náhle jednání se svými řeckými protějšky poté, co vyšlo najevo, že Athénám ke splnění plánovaného deficitu veřejných financí na rok 2011 bude chybět zhruba 1,7 miliardy euro. Vládě pohrozili, že pokud nepřijme další úsporná opatření, další splátku (tentokrát ve výši 8 miliard euro) nedostane.

Nejistota na finančních trzích tak opět o něco vzrostla a objevily se obavy, že Řecko je na pokraji bankrotu. Přestože inspektoři dají tento týden novému řeckému plánu s největší pravděpodobností zelenou, spekulace o blížící se restrukturalizaci řeckého dluhu nebo dokonce odchodu země z eurozóny, se množí.

Podle informací německého magazínu Spiegel si německý ministr financí Wolfgang Schäuble připravuje dva scénáře pro případ, že Řecko zbankrotuje. První z nich prý počítá s tím, že Řecko zůstane součástí eurozóny, druhá předpokládá jeho odchod a znovuzavedení drachmy.

Rezignace v ECB

K uklidnění situace nepřispěla ani nečekaná rezignace hlavního ekonoma ECB a člena její výkonné rady, Němce Jürgena Starka. Ten v pátek 9. září oznámil, že ze svého postu odstoupí na konci roku.

Přestože jako důvod své rezignace uvedl „osobní důvody“, pozorovatelé upozorňují, že Stark je jedním z odpůrců kontroverzního programu nákupů státních obligací zadlužených členů eurozóny ze strany ECB. Odchod vlivného člena výkonné rady vyvolalo koncem minulého týdne obavy, že Německo může přijít ve výkonné radě o vyvažující hlas, který vychází z tradice přísné měnové politiky Bundesbanky.

Vláda v Berlíně zareagovala rychle a v sobotu na uvolněný post nominovala Jörga Asmussena, náměstka ministra financí Schäublea. Podle deníku Financial Times je jeho nominace vnímána jako snaha o uklidnění finančních trhů (euro v reakci na Starkovu rezignaci v pátek prudce oslabilo) a domácího veřejného mínění.

Evropská média si všímají, že Asmussen v nynější středopravé koalici vedené kancléřkou Angelou Merkel představuje určitou anomálií. Schäubleova pravá ruka je totiž sociální demokrat a na ministerstvo financí jej během vlády velké koalice přivedl tehdejší ministr a spolustraník Peer Steinbrück. Asmussen ve funkci zůstal především kvůli svým zkušenostem z počátku finanční krize.

Německý ministr financí jméno kandidáta oznámil na sobotní tiskové konferenci po schůzce ministrů financí G7. Podle Schäublea partneři v eurozóně vnímají nominaci významného člena německého protikrizového týmu „velmi pozitivně“.

REKLAMA
REKLAMA