Povolební pat by znamenal snížení ratingu, tvrdí analytik

Podle hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka Česku v případě, že nebude mít krátce po volbách stabilní proreformní vládu, hrozí snížení úvěrového ratingu. Všechny strany, které by mohly v příští vládě zasednout, ovšem slibují snižování zadluženosti jako jednu z hlavních priorit.
Zlatá koruna
Zdroj: Zlatá koruna

„Pokud zhruba do tří měsíců od voleb nebudeme mít stabilní vládu, která bude deklarovat jasnou ochotu ke snižování deficitů, můžeme se připravit na snížení našeho ratingu,“ uvedl na včerejším Fóru Zlaté koruny hlavní ekonom KB Kamil Janáček. „Mluvil jsem se zástupci všech hlavních ratingových agentur – Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch,“ dodal.

Podle volebního lídra ODS Petra Nečase však povolební průtahy nelze očekávat. „Vláda vznikne rychle právě pod tlakem ekonomické situace. Velmi pravděpodobně do jednoho měsíce,“ myslí si Nečas.

Zástupci ostatních stran, kteří mají ambice usednout v příštím kabinetu, však tento názor nesdílí. „On už je snad s někým domluvený nebo co?“ tlumočila včera moderátorka Fóra hlasy představitelů TOP09, KDU-ČSL a Strany zelených.

Nějaký dluh je dobrý

Prakticky všechny strany českého politického spektra považují rostoucí dluh za problém. Podle analytika Raiffeisenbank Aleš Michla si ovšem stále neuvědomují, jak velký je. „V letech 1970 až 2008 zkrachovala třetina zemí s dluhem 41-60 % HDP. Maastrichtské kritérium je blbost. Polovina zemí šla ke dnu s menším než 60% zadlužením,“ uvedl včera Michl.

Nicméně vzhledem k tomu, že průměrný dluh států sedmadvacítky loni činil 73,6 % HDP a Česka „pouze“ 35,4 %, obává se většina ekonomů spíš toho, jakým tempem dluh roste, než jeho absolutní výše. Prioritou je proto snižování deficitu.

„Plánujeme vyrovnaný rozpočet v roce 2017,“ uvedl včera ekonomický expert ODS Martin Kocourek. „Pokud v roce 2015 poroste ekonomika 1-2% tempem, dosáhneme v tomto roce vyrovnaného rozpočtu,“ předháněl se s ním místopředseda TOP09 Miroslav Kalousek.

Ostatní partaje jsou ve svých slibech opatrnější. „Z vyrovnaného rozpočtu nelze dělat fetiš. Klíčová je společenská soudržnost,“ myslí si předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. „Vyrovnaný rozpočet je žádoucí v době konjunktury. V krizi ho dosáhnout nelze,“ tvrdí šéf SPOZ Miloš Zeman.

Když se podíváme do levé části politického spektra, u KSČM se o nějakých úsporách nedá hovořit vůbec (Hospodářské noviny nedávno spočítaly, že realizace jejich programu by prohloubila deficit na rok 2011 o více než 60 miliard korun). ČSSD se však hrdě hlásí ke snížení schodku pod 3 % HDP do roku 2013, tak jak po Česku žádá Evropská komise.

Podle Kocourka není dobré usilovat o úplnou likvidaci veřejného dluhu. „Dluh se v roce 2012 vyšplhá někam ke 42 %, dlouhodobě ho chceme držet zhruba na 30 %. Nějaký dluh je dokonce dobrý – penzijní fondy mají aspoň do čeho investovat,“ vysvětlil Kocourek.

S Bruselem opatrně

Lídři politických stran se včera vyjadřovali též k plánu Evropské komise na supervizi národních rozpočtů ještě před jejich schvalováním v parlamentech (EurActiv 13.5.2010). Shodují se na tom, že nejde o krok k fiskálnímu federalismu (jak naznačují někteří ekonomové) a že rozhodování o rozpočtu zůstane plně v rukou národních parlamentů.

„Čím dále od Prahy se bude rozpočet verifikovat, tím lépe. Plná odpovědnost ale musí zůstat na vládě a parlamentu,“ tvrdí Svoboda. Zástupci ostatních stran jsou už skeptičtější.

„Pokud by nám do našeho zákona o státním rozpočtu měl mluvit Brusel, můžeme zrušit volby do národních parlamentů,“ říká Kalousek.

„Evropská unie nepotřebuje jednotnou rozpočtovou politiku, ale potřebuje přísná rozpočtová pravidla, která budou dodržována,“ tvrdí Kocourek. Souhlasí s ním i předseda Strany zelených Ondřej Liška, který vidí zakopaného psa zejména v „dodržování stávajících rozpočtových pravidel“.

Jak známo, sociální demokraté naopak podporují federalistické tendence, stejně jako SPOZ Miloše Zemana.

Zdravé finance, pak možná euro

V souvislosti s krocením nadměrných schodků včera nemohla nepadnout také otázka na přijetí eura. Většina politických lídrů je však hodně zdrženlivá. Ostatně termín pro přijetí eura deklarují ve svém programu pouze sociální demokraté: „mezi lety 2015 a 2016“.

Podle většiny ostatních partají si musíme nejdřív „udělat pořádek doma“ a až pak začít uvažovat o euru. „Žonglování s termínem eura je šarlatánství. Musíme si nicméně splnit domácí úkoly, která jsou v souladu Maastrichtskými kritérii. Až budeme připraveni, přijměme měnu, kterou se bude tou dobou platit v Německu,“ navrhuje Liška.

Ani podle Nečase se nemusíme nikam hnát. „Nejde o změny kvůli euru ale kvůli sobě samým. Nespěchejme do ERM II,“ uvedl. „Věřím, že euro bude přijato tehdy a jen tehdy, když to bude výhodné,“ doplnil ho Jan Kasal (KDU-ČSL).

„Eurozóna je v krizi a když z ní vyjde, pak bude určitě jiná. Pokud tu euro bude, myslím, že je výhodné mít ho někdy po roce 2015,“ tvrdí Kalousek a ohrazuje se proti tvrzení, že politici často střílí termíny vstupu do eurozóny „od boku“.

„Jediný termín stanovila Špidlova vláda, a to byl rok 2009. Pak přijetí eura svou rozpočtovou politikou neumožnila,“ uzavírá Kalousek.

REKLAMA
REKLAMA