Otazníky nad vysokorychlostním internetem stále přetrvávají

Společnosti působící v odvětví telekomunikací nejsou zdaleka přesvědčeny o tom, že EU správnou cestu, jak zvýšit a povzbudit investice do tzv. sítí nových generací, které umožňují rychlejší přenos dat. Jejich hodnocení vychází z návrhu Evropské komise pro vysokorychlostní internet, do kterého měl EurActiv možnost nahlédnout.

Návrh Komise, který by měl spatřit světlo světa za několik dní (20. září), je středem pozornosti lobbistických skupin již delší dobu. Konkrétně pak od chvíle, kdy komisařka pro digitální agendu Neelie Kroes v květnu letošního roku představila strategii na vytvoření digitální ekonomiky, jejímž ústředním bodem je právě přechod k vysokorychlostnímu internetu (EurActiv 20.5.2010).

Zajímá je také, zda bude nová komisařka ve svém úsilí úspěšnější než její předchůdkyně v úřadu Viviane Reding, jejíž návrh kvůli vlně kritiky z odvětví telekomunikací neprošel.

Dokument, který se dostal do rukou i bruselské redakci EurActivu, si ani tentokrát zástupce evropského průmyslového odvětví telekomunikací příliš nezískal. Firmy, které chtějí vstoupit na trh se totiž obávají, že kvůli vysokým nákladům nebudou konkurenceschopné, a společnosti, které zde dominují, argumentují, že modernizační opatření (přechod z měděných kabelů na optická vlákna) s sebou přináší rizika, která by měla být započítávána do nákladů nových firem, kteří se k sítím chtějí připojit.

Investice budou

Velcí provozovatelé sítí mohou mít přece i tak malý důvod k radosti. Návrh jim totiž umožňuje zahrnout náklady na optická vlákna do ceny, kterou musí uhradit společnosti, jež vstupují na trh a hodlají zde využívat jejich sítě.

Potěší je zřejmě i další návrh. Jak EurActiv zjistil, dokument počítá také s posílením geografické segmentace trhů: to znamená, že regulátoři mohou zmírnit pravidla v oblastech, kde je menší počet konkurentů.

Malí operátoři se na druhou stranu domnívají, že pravidla, která nahrávají velkým hráčům, mohou mít naopak smrtelné dopady pro nováčky.

Za pravdu jim dává Ilsa Godlovitch, ředitelka Sdružení pro regulační záležitosti (ECTA). Podle ní rozhodnutí, které se týká zahrnování nákladů na optická vlákna do ceny, jež se platí za síť, ještě nepadlo. Důvodem je riziko, že modely stanovování cen by mohly být nesprávné, a noví hráči bys se tak mohli dostat na pokraj svých možností.

Zdroj, který působí v telekomunikačním odvětví a jenž si nepřál být jmenován, EurActivu řekl, že „je smysluplné, aby se náklady na síť odrážely v ceně, která se za ní platí.“ Zároveň dodal: „Jestliže nemůžeme získat náklady zpět, nebudeme do toho investovat. Je to jednoduché.“

Investice do modernizace sítí probíhají v současné době v mnohých členských státech, jmenujme například Velkou Británii nebo Nizozemsko.

„Nepochybuji o tom, že investice proběhnou. (…) Otázka, kterou bychom si ale nyní měli klást, zní: budou mít i po provedených změnách spotřebitelé stále možnost zvolit si poskytovatele širokopásmového připojení?“ dodala Goldovitch.

REKLAMA

REKLAMA