Otázky a odpovědi: K čemu slouží Investiční plán pro Evropu a fond EFSI?

Investiční plán Evropské komise zvaný Junckerův balíček má za sebou první půlrok. V pondělí se chystá otevření kanceláře Evropské investiční banky v Praze. To by mohlo usnadnit i využívání Evropského fondu pro strategické investice, který má podporovat financování rizikových projektů. Přinášíme základní odpovědi na otázky, které se s investičním plánem a EFSI pojí.

Investice
zdroj: Shutterstock; autor: TZIDO SUN

Text byl původně zveřejněn na stránkách Zastoupení Evropské komise v České republice

Za jakým účelem vznikl Investiční plán pro Evropu?
Cílem Investičního plánu pro Evropu je znovu přilákat investice do evropské ekonomiky či efektivněji využít stávající investice, a tak podpořit hospodářský růst. Nedostatečná úroveň investic je jedním z následků světové ekonomické krize, se kterými se Evropská unie nadále potýká. Díky plánu byly vyčleněny nové zdroje ve výši až 315 miliard eur k využití během tří let, které podpoří investice formou garancí. Plán se zaměřuje i na zlepšení investičního prostředí v Evropě, například ve formě odstranění administrativních překážek.

Do jakých projektů se z EFSI investuje? Přečtěte si náš ČLÁNEK.

Co je součástí Investičního plánu pro Evropu?
Investiční plán pro Evropu stojí na třech pilířích. První pilíř tvoří finanční nástroje, které mají pomoci přilákat investice a skrze multiplikační efekt znásobit jejich dopad. Integrální součástí investičního plánu je proto Evropský fond pro strategické investice (EFSI) zřízený v rámci Evropské investiční banky (EIB). Druhý pilíř představují technické nástroje, jako je Evropský portál investičních projektů (EIPP). Ten má za cíl propojovat investory s navrhovateli projektů, a zvyšovat tak transparentnost a informovanost o investičních příležitostech v EU. Dalším nástrojem je pak Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH), které poskytuje odbornou podporu investorům, předkladatelům projektů i řídícím orgánům. Třetí pilíř se zaměřuje na zlepšování investičního prostředí a hlubší integraci jednotného vnitřního trhu v této oblasti. Důraz je kladen na odstranění administrativních a regulatorních překážek.

Za jakým účelem vznikl Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a jak dlouho bude fungovat?
Evropský fond pro strategické investice (EFSI) tvoří jádro Investičního plánu pro Evropu. Jeho hlavním úkolem je mobilizovat dodatečné investice a přilákat především finance ze soukromých zdrojů do oblastí, jako je dopravní infrastruktura, rozvoj výzkumu a inovací, vzdělávání, telekomunikace či energetika. Po uplynutí tří let bude provedeno nezávislé zhodnocení fungování fondu EFSI a na základě zprávy zveřejněné Evropskou komisí se bude rozhodovat o případném prodloužení.

Jaké typy projektů je možné z EFSI podpořit? 
Obecně je financování z EFSI vhodné zejména pro rizikovější projekty, jejichž navrhovatelé obtížně hledají investory. EFSI tak přebírá některá rizika spojená s činnostmi EIB a již dříve fungujícího Evropského investičního fondu (EIF). Při výběru projektů se zohledňuje zejména jejich přidaná hodnota, která by měla být v souladu se současnými prioritami EU, mezi něž patří tvorba pracovních míst, posilování konkurenceschopnosti či zajištění udržitelného hospodářského růstu. Nejsou stanoveny žádné kvóty pro jednotlivé členské státy či konkrétní sektory, do kterých by měly finance plynout.

Kdo může o podporu z EFSI žádat?
Podpora z EFSI je vhodná pro subjekty všech velikostí. O financování mohou žádat jak malé a střední podniky, tak velké firmy, ale i subjekty veřejného sektoru nebo například banky. Žadatel o „velký“ úvěr se může s návrhem projektu obracet přímo na EIB – prostřednictvím EIAH. Pro malé a střední podniky je přitom vhodné využít úvěrů od „běžných“ bankovních institucí, které využívají garanční programy posílené o podporu ze strany EFSI. Příkladem může být spolupráce EFSI s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) v programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků COSME. Ten ČMRZB umožňuje poskytovat záruky, díky kterým mohou podniky snadněji získávat úvěry od komerčních bank (viz níže). 

Jak se projekty pro podporu z EFSI vybírají?
Projekt navržený na financování EFSI musí projít hodnotícím procesem v rámci Evropské investiční banky, který je pro všechny projekty stejný. Hodnotí se finanční a ekonomické aspekty i technická proveditelnost, ale výběr není motivován politicky. V rámci procesu probíhá i hodnotící mise přímo u navrhovatele projektu. Projekty hodnotí investiční výbor složený z osmi nezávislých expertů se zkušenostmi s fungováním trhu, kterému předsedá výkonný ředitel EFSI. Pokud je projekt schválen, může dojít k podpisu smlouvy a zpřístupnění finančních prostředků. Po dobu jejich čerpání musí být projekt monitorován a informace reportovány Komisi, a to ze strany navrhovatele projektu i EIB.

Přečtěte si také náš ROZHOVOR s výkonným ředitelem EFSI.

Odkud pocházejí finanční prostředky EFSI a kolik peněz má být celkově k dispozici?
Ke zřízení EFSI byla vytvořena záruka ve výši 16 miliard eur z evropského rozpočtu, které doplňuje 5 miliard eur z vlastních prostředků EIB. Společně tvoří tyto prostředky garanci, díky které fond poskytuje jistotu soukromým investorům. Právě propojení soukromých investic s veřejnou zárukou hraje v Investičním plánu pro Evropu klíčovou roli. Díky multiplikačnímu efektu by pak výše nových investic, kterou EFSI pomůže vygenerovat, měla dosáhnout 315 miliard eur.

Mohou do EFSI přispívat i členské země a jaká pravidla se na tyto příspěvky vztahují?
Členské státy mohou do EFSI přispět buď přímo, nebo nepřímo skrze své národní rozvojové banky. Pokud tak učiní, jsou příspěvky považovány za jednorázová opatření, a nemají mít tudíž vliv na výpočet strukturálního schodku v rámci Paktu stability a růstu. Měly by však být zachyceny ve veřejných rozpočtech. Příspěvek členského státu do EFSI však automaticky neznamená, že budou tyto prostředky využity na jeho území, ani mu nedává právo zasahovat do schvalovacího procesu projektů. Podpora členských zemí však pomůže zajistit posílení proinvestiční politiky v rámci EU a oživení evropského hospodářství.

Jak fungují takzvané investiční platformy?
Investiční platformy mohou společně vytvářet účastníci z veřejného i soukromého sektoru. Jejich účelem je podpora tematicky podobných projektů (například projekty z oblasti energetické účinnosti) nebo projektů, které jsou si blízké z geografického hlediska. Díky této spolupráci je možné financovat projekty v rámci EFSI společně, a tedy efektivněji, než by tomu bylo při individuálním jednání s každým účastníkem.

Nepřekrývá se podpora z EFSI se strukturálními fondy EU?
Nepřekrývá. EFSI se zaměřuje především na přilákání soukromých investorů do ekonomicky životaschopných projektů, zatímco evropské strukturální fondy poskytují dotace. Jedná se tedy o odlišné nástroje.  Podporu z EFSI lze využít u projektů, které by na finance z evropských strukturálních fondů neměly nárok. Týká se to kupříkladu velkých podniků, kterým je v rámci strukturálních fondů vyčleněna jen omezená částka. Ve vhodných případech je pak možné podporu z EFSI a ze strukturálních fondů kombinovat, pokud jsou některé části rozsáhlejšího projektu potenciálně lákavé pro soukromé investory a jiné vyžadují spíše dotační podporu.

Jaké projekty už v Evropské unii začaly podporu z EFSI čerpat?
Evropská investiční banka již schválila řadu projektů, které mohou čerpat podporu z EFSI. Ve Španělsku byl například schválen projekt pro posílení distribuce zemního plynu do odlehlejších oblastí. V Dánsku se bude z EFSI investovat do infrastruktury využívající obnovitelné zdroje. Francie uspěla s projektem na podporu energetické účinnosti, v rámci kterého bude žadatelům pomáhat se zateplováním soukromých domů. V Irsku byl podpořen projekt na výstavbu 14 zdravotnických center. Investiční plán se zaměřuje také na podporu základního i vyššího vzdělávání, ať už jde o výstavbu nových školních budov nebo modernizaci stávajících areálů. V řadě zemí včetně České republiky jsou pak z EFSI poskytovány prostředky na programy podporující začínající podnikatele a start-upy.

Je ČR na EFSI připravena? Přečtěte si náš další ČLÁNEK.

Je EFSI vhodný i pro Českou republiku?
Ano, čerpání finančních prostředků z EFSI je vhodné i pro Českou republiku. Žádné kvóty pro účast jednotlivých členských států nebyly stanoveny, rozhodovat bude aktivita při podávání žádostí. Tu by mohlo podpořit i otevření kanceláře EIB v Praze. V prostředí České republiky jsou – mimo jiné – pro čerpání finanční podpory z EFSI vhodné například projekty z oblasti výzkumu a inovací soukromých podniků a infrastrukturní projekty, které nespadají pod operační programy. Zajímavou příležitost pro financování z EFSI představují takzvané PPP projekty (Private Public Partnership – partnerství veřejného a soukromého sektoru), které zatím nejsou v Česku příliš obvyklé.

Existují již nějaké projekty podpořené z EFSI také v ČR?
Česká republika byla jedním z prvních států, ve kterých byla podepsána smlouva o čerpání prostředků z EFSI. Stalo se tak již v červenci 2015 díky spolupráci EIF a Českomoravské záruční a rozvojové banky v rámci programu COSME podpořené z EFSI. Na základě této smlouvy bude možné navýšit úvěry pro malé a střední podniky v ČR až o 4,4 miliardy korun v rámci programu Záruka 2015–2023. Podobně byla nedávno podepsána rovněž dohoda mezi EIF a Komerční bankou. Komerční banka se zapojí nejen do programu COSME pro malé a střední podniky ve výši až 1 miliardy Kč, ale i do programu mikrofinancování a bude moci poskytnout úvěry ve výši až 400 milionů Kč více než 1300 drobných podnikatelů (viz také výše).

REKLAMA

REKLAMA