Na Junckerův balíček se snáší kritika, Komise jej přesto chce rozšířit

Evropská komise nedávno rozhodla o rozšíření Junckerova balíčku. Místo plánovaných 315 miliard eur má vygenerovat investice ve výši půl bilionu. K rozhodnutí pomohla nezávislá studie, která se na dosavadní fungování Evropského fondu pro strategické investice zaměřila. Nicméně v posledních měsících na adresu investičního balíčku zaznívá i silná kritika.
Jyrki Katainen
Jyrki Katainen © European Union, 2016

Je tomu již více než rok, co začal fungovat Investiční plán pro Evropu známý jako tzv. Junckerův balíček. Jeho cílem je od počátku motivovat unijní investory, aby vložili své peníze do evropské ekonomiky a podpořili tak její hospodářský růst. S nízkými investicemi se EU potýká od vypuknutí hospodářské krize a nynější Evropská komise v čele s jejím předsedou Jean-Claude Junckerem se snaží ekonomický růst opět oživit.

Investiční plán tvoří tři hlavní pilíře. Prvním z nich jsou finanční nástroje, které mají pomoci přilákat investice a znásobit jejich dopad skrze multiplikační efekt. Pro tento účel byl v rámci Evropské investiční banky (EIB) zřízen Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Druhý pilíř Investičního plánu tvoří technické nástroje typu Evropského portálu investičních projektů (EIPP) a třetí pilíř se pak zaměřuje na zlepšování investičního prostředí včetně odstraňování administrativních a regulatorních překážek.

Podle Komise vše funguje a je na čase rozšíření

Základem Junckerova balíčku jsou však logicky finance, které Komise hodlá jednotlivým investorům poskytnout. Stěžejní je tedy podívat se blíže na fungování Evropského fondu pro strategické investice. Při vytváření pro něj Komise vyčlenila celkem 16 miliard eur z unijního rozpočtu, dalších 5 miliard eur poté dodala samotná EIB. Těchto 21 miliard má dle plánu Komise poskytnout investorům určitou jistotu a garanci, že o své investované prostředky nepřijdou.

eib headquarters in luxembourg

Evropská investiční banka v Lucemburku © European Union, 2016

Díky multiplikačnímu efektu měl EFSI během tří let vygenerovat investice ve výši 315 miliard eur. Z fondu mají být podpořeny hlavně rizikovější projekty především v oblasti infrastruktury, výzkumu a inovací, vzdělávání, telekomunikací, energetiky, ale také malé a střední podniky. Plány to jsou ambiciózní, nicméně jak je to ve skutečnosti s jejich realizací?

Evropská komise se v nedávné době nechala slyšet, že její strategie pro posílení investic funguje a plánuje její rozšíření. V minulém týdnu mimo jiné zveřejnila výsledky nezávislého hodnocení od společnosti EY, která analyzovala dosavadní fungování Investičního plánu. V souvislosti s tím Komise následně oznámila, že vypracovaná studie její slova potvrzuje a rozšíření Investičního balíčku nestojí nic v cestě.

„Výsledky studie vezmeme v úvahu a budeme pokračovat v úzké spolupráci s našimi partnery v rámci Evropské investiční banky, abychom mohli Investiční plán posunout do další fáze. Naším cílem vždy bylo přivést Evropany zpět do práce a posílit hospodářský růst,“ sdělil k výsledkům studie místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je zodpovědný za zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost.

EIB: Do patnáctky nejbohatších států odešlo 92 % prostředků v rámci EFSI. Na zbývajících třináct států tak zbylo pouhých 8 %.

Profitují jen bohatí?

Zpráva společnosti EY však přináší i několik doporučení. Patří mezi ně užší spolupráce s národními rozvojovými bankami, posílení lokálních poradních center, které podpoří možnost kombinace nabízených investic s jinými zdroji EU, a v neposlední řadě také posílení EFSI v celé Unii se zaměřením na méně rozvinuté regiony. Právě poslední zmíněné doporučení má své opodstatnění. Pramení totiž z kritiky, která se na fungování Junckerova balíčku v poslední době snesla.

Agentura Reuters na počátku října přišla z informací, že naprostá většina prostředků z investičního balíčku prozatím mířila do 15 nejbohatších států EU. Největší investice, tedy ty zaměřující se na rozvoj infrastruktury a inovace, byly prozatím schvalovány především v Itálii, ve Španělsku a v Británii, která z unijní osmadvacítky plánuje odejít. Pokud jde o malé a střední podnikání, v tomto směru byli nejúspěšnější žadatelé z Německa či z Francie.

Zpráva EIB pak uvádí, že do zmíněné patnáctky nejbohatších států odešlo 92 % prostředků v rámci EFSI. Na zbývajících třináct států tak zbylo pouhých 8 %. Tyto informace v rozhovoru pro EurActiv.pl nepřímo potvrdil i viceprezident EIB Vazil Hudák. „Největší poptávka po financování přicházela ze zemí se silnějšími ekonomikami,“ uvedl. Dodal ale, že jednotlivé státy mají rozdílné potřeby a že existují i jiné možnosti financování jako například Evropský investiční fond.

Komise má v úmyslu Junckerův balíček rozšířit ze současných 315 miliard eur nejméně na půl bilionu eur. Stejně tak délka fungování EFSI by se měla prodloužit až do roku 2020.

Evropská komise ústy své mluvčí Anniky Breidthardtové tyto nedostatky v říjnu připustila také, věří však, že se to do budoucna zlepší. „I přesto, Komise souhlasí s tím, že geografické pokrytí by se mělo do budoucna zlepšit,“ uvedla. Zároveň potvrdila, že Komise má v úmyslu Junckerův balíček rozšířit ze současných 315 miliard eur nejméně na půl bilionu eur. Stejně tak délka fungování EFSI by se měla prodloužit až do roku 2020.

Balíček nefunguje, říká bruselský think-tank

Komise v souvislosti s touto kritikou mimo jiné připomíná, že státy, kterým se nedaří prostředky z EFSI čerpat, budou moci využít pomoci v rámci Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), které investorům poskytne odbornou podporu.

Nicméně kritiky na adresu fungování Junckerova balíčku zaznívá více. Například v květnu zveřejnil svou studii zabývající se fungováním balíčku bruselský think-tank Bruegel. Podle něj byl mezi tehdejšími 55 podpořenými projekty pouze jeden, který by se mohl tvářit jako rizikový. Přitom právě rizikové investice měl EFSI primárně podporovat.

Tuto kritiku však Hudák zmírňuje. „V současné době jsme svědky mnoha nedorozumění ohledně adicionality. Neznamená to, že budeme financovat projekty, které nikdo jiný financovat nechce. Znamená to, že budeme podporovat projekty, které zaplní díry na trhu, které budou vycházet z jeho potřeb. To zahrnuje i onu vyšší rizikovost, což finanční instituce často odrazuje od podmínek, které by byly pro investory akceptovatelné,“ uvedl.

efsi promoblock

© European Union, 2016

Příliš malou adicionalitu, tedy mobilizaci kapitálu pomocí multiplikačního efektu prostředků z EFSI skrze rizikovější projekty, zmiňuje ve své zprávě i studie společnosti EY. Stejně tak komentoval plánovanou adicionalitu jako příliš nadhodnocenou i Evropský účetní dvůr (ECA).

„Je stále příliš brzy na to, abychom vytvářeli závěry ohledně ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů EFSI. Stejně tak je příliš brzy na to zjišťovat, zdali plní své ambice a cíle,“ uvedl člen ECA Mihails Kozlovs. Nicméně i přesto Komise v návaznosti na zveřejněnou studii uvádí, že její závěry jsou v souladu s cíli investičního balíčku a jeho plnění běží podle plánu.

Investice narostly již na 154 miliard eur

Podle údajů, které na svých stránkách zveřejnila EIB investice v rámci projektu EFSI doposud vygenerovaly 154 miliard eur, což je polovina z původního Junckerova plánu. Nejvíce investic (32 %), zamířilo k menším společnostem, pětina prostředků byla vynaložena na výzkum, vývoj a inovace a další pětina šla do energetiky.

Pokud jde o nejnověji schválené projekty, ty se týkají Chorvatska, Španělska, Polska či Německa. V Chorvatsku se jedná o vůbec první schválený kontrakt v rámci EFSI. Týká se pomoci chorvatské rozvojové bance ve výši 50 milionů na podporu tamních středních podniků. Ve Španělsku se před pár dny rozhodlo o schválení podpory pro tamní společnost Dominion, která se zaměřuje na výzkum a vývoj a Polsku bude poskytnuto 57 milionů eur na opravu nemocnice ve městě Toruň. V rámci Polska se jedná o první pomoc veřejnému sektoru v rámci Junckerova balíčku.

REKLAMA
REKLAMA