Mladí Španělé se více učí německy, chtějí odejít za prací

Kurzy němčiny ve španělských městech praskají ve švech. Navštěvuje je stále více mladých Španělů, které žene vidina práce v největší ekonomice eurozóny Německu.

Berlín na mapě
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Grant Cochrane.

Neustále se zvyšující zájem mezi španělskou mládeží o kurzy německého jazyka EurActivu potvrdil i Uwe Mohr, ředitel jazykového oddělení na Goethe-Institut v Bruselu. Podle něj madridská pobočka institutu, který se mj. věnuje výuce němčiny v zahraničí, zaznamenala v průběhu posledních dvou let téměř stoprocentní nárůst v počtu zájemců o účast v kurzech. Podobně je na tom i pobočka v dalším velkém španělském městě Barceloně.

Mohr bruselské redakci rovněž potvrdil, že agentury, které se ve Španělsku starají o velké zástupy nezaměstnaných, již dokonce začaly spolupracovat s německými společnostmi, kterým nabízejí německy mluvící absolventy. Snaží se pro ně takto získat uplatnění v oborech, které hlásají nedostatek pracovníků – jedná se například o inženýry nebo zdravotní sestry.

Nezaměstnanost mezi mladými Španěly je v důsledku dluhové krize v eurozóně rekordní. Statistiky hovoří o tom, že v poslední době přesáhla 50 %.

Hlad španělských absolventů po znalosti několika světových jazyků signalizuje podle některých komentátorů vzrůstající nedůvěru ve schopnost domácí ekonomiky zotavit se.

„Uvažuji o tom, že zemi opustím,“ uvedla Diana Garcia, 27letá historička umění a tlumočnice znakového jazyka, která o své zaměstnání přišla letos na jaře a od té doby nemůže najít další práci.

„Ano, je to první krok k odchodu,“ potvrdil smýšlení mladé generace čerstvý inženýr Juan Luis. „Abych získal práci, angličtina už zdaleka nestačí. Chtějí po nás vysokou znalost němčiny a až desetiletou praxi,“ dodal.

Jak upozorňují někteří komentátoři, o možném odchodu mladých Španělů za prací svědčí i odliv kapitálu ze španělských bank do zahraničí. Podle některých analytiků situace dokonce předčila odliv kapitálu v Indonésii během asijské finanční krize na konci devadesátých let.

„Není žádných pochyb o tom, že je tu trochu paniky,“ řekl New York Times José García Montalvo, ekonom z barcelonské univerzity Pompeu Fabra. „Bohatí lidé si své peníze již vybrali. Nyní to jsou kvalifikovaní pracovníci a střední třída, kdo přesouvá své peníze do Německa nebo Londýna. Nálada je velmi, velmi špatná,“ dodal.

REKLAMA
REKLAMA