Merkel podpořila vytvoření Evropského měnového fondu

Německá kancléřka Angela Merkel sice včera odsouhlasila návrh ministra financí Wolfganga Schaeubleho na zavedení evropské obdoby Mezinárodního měnového fondu, ale zároveň varovala, že by si to vyžádalo změnu základních unijních smluv.

Angela Merkel
Zdroj: Evropská rada

Jak jsme vás informovali, německý ministr financí Wolfgang Schaeuble o víkendu znovu rozvířil diskusi o tom, zda by nebylo vhodné založit Evropský měnový fond, který by pomáhal členům eurozóny v nouzi (EurActiv 8.3.2010).

Evropská komise včera potvrdila, že se spolu s Francií, Německem a dalšími zeměmi touto myšlenkou zabývá, nicméně podle jejího mluvčího je nyní ještě příliš brzy na to, aby se dalo říct, jestli bude Evropský měnový fond plnohodnotnou institucí nebo pouhým finančním instrumentem.

V Berlíně mezitím německá kancléřka Angela Merkel podpořila svého ministra financí, když uvedla, že Evropa musí mít účinný mechanismus, jak čelit finančním potížím, i kdyby jeho zavedení bylo spojeno se změnou základních unijních smluv.

„Myslím, že tato myšlenka je dobrá,“ řekla Merkel německým novinářům, ale druhým dechem upozornila na nutnou změnu Smlouvy o Evropské unii, pokud se má uvedený plán realizovat. Podle Merkel musí být Unie flexibilní a reagovat na nové výzvy.

Vůle evropských politiků k reformulaci Lisabonské smlouvy, která mění zmíněnou Smlouvu o EU (a ještě dva další základní dokumenty) však pravděpodobně nebude silná. Všichni totiž mají až v příliš živé paměti celé sedmileté „institucionální martyrium“, které museli podstoupit od roku 2003, kdy spatřila světlo světa evropská ústava až do podzimu 2009, kdy byla dokončena ratifikace Lisabonské smlouvy.

Komise říká „ano“, ECB „ne“

Ostrého odsouzení se nový návrh na vytvoření Evropského měnového fondu dočkal od jednoho z členů Evropské centrální banky – Juergena Starka, který patří v ECB k největším konzervativcům (v už tak hodně konzervativní instituci).

Nový fond by podle něj byl spojen s nadměrnými náklady (dopadajícími hlavně na země se zdravými financemi) a navíc by ohrožené státy dostatečně nemotivoval k reformám. Podle Starka, jehož názory dnes otiskl německý deník Handelsblatt, by zřízení fondu podkopalo důvěru Evropanů v euro a navíc by nebylo „v souladu s principy monetární unie“.

Někteří ekonomové ale argumentují přesně opačně: monetární unie se dlouhodobě nemůže obejít nejen bez koordinované měnové politiky (tu eurozóna má), ale také bez fiskální. To říká například známá teorie optimálních měnových zón (v aj zde) nositele Nobelovy ceny za ekonomii Roberta Mundella.

U komisaře pro hospodářské a měnové otázky Olliho Rehna sklidil návrh pochvalu – Komise je podle něj připravena na přípravě tohoto nového nástroje k řešení problémů eurozóny spolupracovat.

Cesta k integraci?

Návrh na zřízení Evropského měnového fondu nejhorlivěji podporují zastánci užší integrace sedmadvacítky. Například podle ekonomů Daniela Grose z Centre for European Policy Studies a Thomase Mayera z Deutsche Bank by založení fondu muselo doprovázet mnohem silnější propojení fiskálních i dalších politik.

Většina evropských politiků se však podobnému scénáři brání, protože se obávají přenesení dalších pravomocí na unijní úroveň.

Problémem ale zůstává, že Lisabonská smlouva, na které ještě nestačil zaschnout inkoust (vstoupila v platnost 1. prosince 2009), nedovoluje finanční pomoc mezi zeměmi eurózóny – ty ji mohou poskytovat pouze státům mimo měnovou unii.

Lisabon ovšem počítá s možností posílené spolupráce skupiny zemí, čehož by se podle analytiků dalo využít v případě zřízení nového fondu. Znamenalo by to ovšem další prohloubení tzv. „vícerychlostní“ Evropy – země mimo eurozónu by zůstaly ještě více pozadu v unijní integraci.

Ať už dopadne jednání o Evropském měnovém fondu jakkoliv, je jasné, že Řecko bude potřebovat rychlejší cestu k financím nebo zárukám, a v Evropě zatím – nehledě na institucionální obtíže – chybí jasná politická vůle Aténám pomoci. Je tak možné, že Řekové na rozhodnutí přešlapujících evropských politiků čekat nebudou a obrátí se na Mezinárodní měnový fond. Řecký premiér Jorgos Papandreu v jeho washingtonském sídle jednal včera.

(EurActiv s Reuters.)

REKLAMA

REKLAMA