Lucemburk: Velká čtyřka jednala tajně o Řecku

Ministři čtyř největších zemí eurozóny se v noci z pátku na sobotu sjeli do Lucemburku na jednání s řeckým ministrem financí Jorgosem Papakonstantinem. Na programu utajované schůzky byla možná východiska z druhého dějství řecké dluhové krize. V médiích se současně objevily spekulace, že by Řecko mohlo opustit eurozónu.
Lagarde, Tremonti, Schauble, Salgado
Ministři financí Německa, Francie, Itálie a Španělska; zdroj: The Council of the European Union.

Předseda skupiny Eurogroup, lucemburský ministr financí Jean-Claude Juncker, po schůzce s ministry financí Německa, Francie, Itálie a Španělska uvedl, že se zástupci největších ekonomik eurozóny shodli na tom, že Řecko potřebuje nový plán jak z dluhů ven.

„Bude to třeba detailně projednat. Budeme se tím zabývat na příštím jednání Eurogroup 16. května,“ uvedl Juncker.

Spekulace o možném odchodu Řecka z eurozóny, které v pátek přinesl německý deník Spiegel, účastníci páteční schůzky důrazně odmítli. Řecký premiér Jorgos Papandreu o víkendu prohlásil, že se „o žádném takovém scénáři nejednalo, a to ani neoficiálně“. „Vyzývám všechny v Řecku i mimo něj, a zvláště pak EU, aby nechali Řecko na pokoji, ať si v klidu může své problémy vyřešit samo,“ řekl premiér na tiskové konferenci na řeckém ostrově Meganissi.

Páteční schůzky se kromě zmíněných ministrů financí zúčastnil i prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a komisař pro měnové otázky Olli Rehn.

Úprava podmínek půjčky?

Řecko bylo vloni na jaře nuceno jako první stát eurozóny požádat své partnery o pomoc. Rok poté, co EU a MMF zemi poskytly záchranný program v celkovém objemu 110 miliard eur, se ale zdá, že Athény podmínky plánu nebudou schopné splnit.

Jak vyplynulo z nedávno zveřejněných statistik za rok 2010, deficit veřejných financí se řecké vládě nedaří snižovat tak rychle, jak si představovala. To, co získá díky rozpočtovým škrtům a zvýšením daní, ztrácí kvůli daňovým únikům a recesi, která příjmy státní pokladny snižuje.

Na finančních trzích a mezi odborníky se proto v posledních měsících spekuluje o tom, že Řecko svůj dluh nebude schopné zvládnout a nějaké formě restrukturalizace se nevyhne.

Oficiálně politici v EU i Athénách možnost restrukturalizace důrazně odmítají, ovšem mimo mikrofony někteří z nich připouštějí, že „mírná“ restrukturalizace (například v podobě prodloužení splatnosti řeckého dluhu) možná bude nezbytná.

Součástí druhého plánu pro Řecko může být podle unijních zdrojů a analytiků zmírnění rozpočtových cílů (stát by mohl deficit veřejných financí snižovat pomaleji), úprava podmínek záchranné půjčky, případně její navýšení.

„Buď půjdeme na trh nebo využijeme nedávné rozhodnutí Rady EU, podle nějž může evropský záchranný fond (EFSF) nakupovat řecké dluhopisy,“ uvedl řecký ministr financí Papakonstantinu na dotaz, o čem ministři v pátek v Lucemburku jednali.

Odchod z eurozóny je nesmysl

Spekulace o tom, že by Řecko mohlo eurozónu opustit, jsou podle Jeana-Claudea Junckera hloupé. „O vystoupení Řecka z měnové unie jsme nejednali. Je to pitomost. V žádném případě – to je cesta, po níž se nikdy nevydáme,“ řekl předseda ministrů financí eurozóny novinářům.

„Nechceme, aby eurozóna jen tak bez důvodu explodovala. Vylučujeme zároveň možnost restrukturalizace, o níž se na finančních trzích v některých kruzích mluví,“ dodal.

Náklady, které by s sebou případné vystoupení z eurozóny přineslo, jsou podle některých analytiků tak obrovské, že státy raději udělají vše pro to, aby měnovou unii udrželi pohromadě – i kdyby to mělo znamenat další financování dluhů některých členů bohatšími státy.

Pokud by Řecko chtělo opustit eurozónu, muselo by s přechodem na samostatnou měnu své vklady v bankovním systému eurozóny odprodat. To by ale mohlo vyvolat run na banky s vážnými důsledky pro podnikový sektor.

Gilles Moec, ekonom Deutsche Bank, je proto přesvědčen, že „od eura nevede cesta zpět“. Odchod z eurozóny by měl pro zemi, která by se tak rozhodla, katastrofální důsledky. „Přivodilo by to run na banky. Nedovedu si představit, že lze něco takového zorganizovat,“ uvedl.

Jiní ekonomové jsou ale opačného názoru. Bez eura by se prý Athény zbavily mnoha politických omezení. Opětovným zavedením drachmy by Řecko svou měnu mohlo prudce znehodnotit oproti euru, oficiální úrokovou sazbu by mohlo držet na nízké úrovni, obnovilo by svou konkurenceschopnost a vyřešilo by své dluhové problémy bez politických a sociálních důsledků nynější krize, kterou vynucená úsporná opatření jen prohlubují.

„Některé úpravy členství v eurozóně jsou v příštích čtyřech pěti letech docela pravděpodobné,“ myslí si Jonathan Loynes, hlavní ekonom pro Evropu v Capital Economics. Odmítl sice, že by naznačoval, že spekulace, podle nichž by mělo Řecko opustit eurozónu, jsou pravdivé, ale jeho případný odchod jako jednu z možností „úprav členství“ nevyloučil. „Nemyslím si, že by to bylo zcela nepravděpodobné,“ řekl.

Vystoupení jedné země z eurozóny by ale bylo značně komplikované i po právní stránce. V současné době totiž neexistuje žádná právní procedura, která by odchod z eurozóny umožňovala. Někteří odborníci proto tvrdí, že dříve, než by k podobnému kroku došlo, musela by být ještě přijata pravidla, která něco takového umožní.

Taková jednání by se však podle Moeca mohla táhnout celou řadu let, což by pravděpodobně významně narušilo obchodní toky. Náklady podnikání by nebylo možné spolehlivě předvídat a brzdilo by to investice. Masová nezaměstnanost, inflace a drastické škrty by vedly k stávkám a sociálním nepokojům, předpovídá ekonom Deutsche Bank.

Náklady tohoto typu by podle něj převážily jakékoliv přínosy z případného růstu exportu, přílivu turistů nebo devalvace měny.

REKLAMA
REKLAMA