Lotyšsko chce vstoupit do eurozóny

Lotyšsko se chce stát 18. zemí, která se vzdá národního platidla a začne platit společnou měnou euro. Včera (4. března) to oznámil lotyšský premiér a ministr zahraničí. Oficiální žádost by měla do Bruselu dorazit dnes a finální rozhodnutí padne v červenci letošního roku.

euro (mince)
zdroj: Evropská komise.

Lotyšsko vstoupilo do Evropské unie společně s Českou republikou v roce 2004. O necelých deset let později by se mohlo stát 18. členem eurozóny, čímž by se zařadilo po bok další pobaltské země, Estonsku, které platí společnou měnou od roku 2011. Další pobaltská republika, Litva, uvažuje o zavedení eura v letech 2015-2016.

O úmyslu Rigy vstoupit do eurozóny informoval včera novináře lotyšský ministr financí Andris Vilks společně s premiérem Valdisem Dombrovskisem a šéfem tamní centrální banky Ilmarsem Rimsevičsem krátce poté, co o tomto kroku rozhodla lotyšská vláda.

„Dnes je den, který vstoupí do historie Lotyšska,“ uvedl ministr financí Vilks. Oficiální přihlášku by bruselské instituce měly obdržet dnes.

Nyní je na Evropské komisi, aby posoudila, zda je země na přijetí eura připravená. Podle Simona O´Connora, tiskového mluvčího Komis, by se tak mělo stát během letošního jara.

Aby mohla země vstoupit do eurozóny, musí splňovat pět konvergenčních kritérií, které se týkají rozpočtového deficitu, zadlužení, dlouhodobých úrokových sazeb, stability měny vůči euro a inflace. Lotyšská vláda tvrdí, že všechny podmínky splňuje.

Dlouhodobý cíl

Vstup do eurozóny v roce 2014 představuje dlouhodobý cíl lotyšské vlády, která si od něj navzdory dluhové krizi v některých zemích bloku slibuje vyšší investice, nižší náklady směnáren a zmírnění sociálního napětí.

Jiného názoru je ale lotyšská veřejnost, která se obává přijetí eura v době, kdy měna prochází nelehkými časy. Průzkumy veřejného mínění tak ukazují, že většina veřejnosti má strach z vyšších cen a z faktu, že kontrola lotyšské ekonomiky přejde do jiných rukou.

Premiér Dombrovskis je ale přesvědčen, že se veřejné mínění nakonec změní a vstup země do eurozóny podpoří. Podle šéfa lotyšského kabinetu nebude nutné za tímto účelem vypisovat referendum.

Lotyšská ekonomika patří v současnosti mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v EU. V roce 2009 to ale neplatilo. Kvůli hluboké krizi byla lotyšská vláda nucena požádat unijní instituce a Mezinárodní měnový fond o záchranný úvěr ve výši 7,5 miliardy eur (v přepočtu 193 miliard korun). Výměnou za pomoc se zavázala k rozsáhlým rozpočtovým škrtům a úsporám (EurActiv 17.6.2009 a EurActiv 19.6.2009).

(EurActiv ve spolupráci s Reuters).

REKLAMA
REKLAMA