Litevská prezidentka: Rozpočet EU bude schválen na jaře

Evropští lídři se přiblížili dohodě o dlouhodobém rozpočtu EU a měli by ji stvrdit na jaře, řekla litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė v exkluzivním rozhovoru pro EurActiv.

Dalia Grybauskaitė
Dalia Grybauskaitė; zdroj: Rada EU.

V návaznosti na summit EU z minulého týdne litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė poznamenala, že situace se od listopadového setkání lídrů EU, kde byl diskutován příští víceletý finanční rámec pro období 2014-2020 (EurActiv 23.11.2012), změnila. 

„Minulý nezdar byl snadno předpověditelný – v listopadu byla velmi malá šance, že se podaří najít dohodu,“ uvedla bývalá komisařka EU pro rozpočet. „Ale teď je situace jiná. Shodli jsme se na cestovní mapě k vytvoření bankovní unie. Stanovili jsme si množství cílů, kterých bude dosaženo až do června 2015.“ 

Na listopadovém summitu vykrystalizoval hlavně spor mezi Velkou Británií, jejíž premiér David Cameron prosazuje větší škrty v rozpočtu, a Francií, která usiluje o zachování dotací pro své zemědělce, a podporuje tedy výši rozpočtu navrženou Komisí. 

Česká republika se ve sporu o rozpočet staví jednak na stranu novějších a chudších států EU (tzv. skupina přátel koheze), které odmítají snížení objemu peněz na kohezní politiku, je ale i členem skupiny bohatších zemí, jež usilují především o škrty v rozpočtu (EurActiv 22.11.2012). Na listopadovém summitu pak premiér Nečas kritizoval právě hlavně výši rozpočtu na kohezní politiku. 

V současném návrhu, který předložil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, je částka určená pro zemědělství zvýšena z 364,5 miliard na 372,2 miliard eur. Fondy kohezní politiky byly také navýšeny, a to na úkor těch rozpočtových kategorií, které mají pomoct nastartování ekonomiky, jako je konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost nebo Nástroj pro propojení Evropy. 

Premiér Nečas tento návrh odmítá s tím, že výše rozpočtu kohezní politiky je stále nedostačující. Česká republika také nesouhlasí s navrhovaným navýšením podílu spolufinancování projektů národními rozpočty (ze současných 15 na 25 %). Nečas se ale přesto nepřipojil ke státům, které hrozí vetováním návrhu. 

Přidaná hodnota 

Všechny členské státy chápou význam investic pro posílení konkurenceschopnosti, ale jakmile dojde k vyjednávání, snaží se jejich představitelé najít rovnováhu mezi tím, co do rozpočtu odvádějí, a tím, co dostávají, vysvětluje Dalia Grybauskaitė. 

„Tlak národních zájmů převažuje nad strategickým uvažováním o společných zájmech a zastiňuje priority, které potřebuje Evropa,“ dodala Grybauskaitė a zdůraznila, že evropské výdaje mají mít přidanou hodnotu. 

Litevská prezidentka se bude na únorovém summitu snažit přesvědčit vrcholné představitele EU, aby s rozpočtem EU nakládali jinak než s rozpočty národními. 

„Evropské výdaje mají mít přidanou hodnotu pro Evropskou unii jako celek, pro všechny regiony. Není možné pouze investovat do chudých regionů a členských států nebo utrácet za malé a neefektivní politiky, které především pohánějí spotřebu, což může být prováděno skrz národním rozpočty,“ řekla dále prezidentka v narážce na Společnou zemědělskou politiku EU. 

„Pokud se utrácí jen za spotřebu, jedno vynaložené euro zůstane jedním eurem. Když se ale investuje jedno euro do ICT (informačně komunikačních technologií), do transevropských dopravních sítí atd., může vygenerovat 8-10 eur,“ uvedla  Dalia Grybauskaitė. 

Grybauskaitė je přesvědčena, že dohody bude dosaženo na jaře. Přestože se představitelé EU potýkají s nejhorší hospodářskou a politickou krizí, které kdy EU čelila, jsou podle ní „duševně připraveni“ najít shodu. 

Pokud se dohodu nepodaří uzavřít počátkem příštího roku, bude se litevské předsednictví, které začíná 1. července 2013, snažit prosadit normy, jež musí být přijaty před začátkem příštího rozpočtového období v roce 2014, a očekává se jedno- až dvouleté zpoždění v implementaci projektů. Litevské předsednictví se jinak podle slov prezidentky zaměří hlavně na řešení zděděných problémů a bude se snažit hrát roli vyjednavače. 

„Jestliže nebude nalezen kompromis, bude to za cenu nových projektů, které by byly schopny napravit ekonomiku EU,“ řekla prezidentka a dodala, že bude možné financovat jen staré projekty. 

„Ty země, které vyhrožují vetem, jdou proti svým vlastním zájmům, protože nové peníze budou chybět v jejich vlastním hospodářství,“ uvedla.

Celý rozhovor si můžete přečíst v angličtině zde.

REKLAMA
REKLAMA