Komise si chce došlápnout na nelegální výrobce a prodejce cigaret

Podíl nelegálních tabákových výrobků na evropském trhu roste, ačkoliv třeba České republiky se tento vývoj netýká. Evropská komise připravila balíček opatření, která mají nelegální aktivity eliminovat. Jak to s nezákonným obchodováním vypadá v EU v současné době a jak to bude vypadat v budoucnu?
Pašování cigaret
zdroj: Evropský úřad pro boj proti podvodům; autor: Celní správa ČR

Až o deset miliard eur ročně přichází členské státy EU na daních a clech kvůli nelegálnímu obchodu s tabákovými výrobky, odhaduje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Nelegální obchodování s tabákem posiluje šedou ekonomiku, protože je téměř výhradně doménou organizovaných skupin, které působí napříč hranicemi. Na evropský trh se navíc dostávají výrobky, které nejsou v souladu s unijními předpisy.

Evropská komise proto včera (6. června) představila novou strategii, která má podpořit boj proti nelegálnímu obchodu, zejména proti pašování cigaret. Díky tomu by měla být lépe koordinována činnost důležitých hráčů v celé Unii. „Díky tomuto balíčku opatření, která mají tvrdě zasáhnout proti pašování, budeme moci lépe chránit veřejné finance, zdraví občanů i legální průmysl,“ prohlásil na tiskové konferenci evropský komisař pro daně a celní unii, boj proti podvodům a audit Algirdas Šemeta.

Nová strategie se zaměřuje na čtyři klíčové oblasti. Komise chce snižovat motivaci k pašeráctví, zvýšit bezpečnost dodavatelského řetězce, zajistit lepší prosazování platných norem a zavést přísnější sankce.

Mělo by tak být třeba přezkoumáno uplatňování spotřebních daní. Komise také navrhuje posílení společných činností zainteresovaných orgánů a efektivnější sdílení informací napříč Unii nebo harmonizaci v definicích právních přestupků a sankcí.

Strategie by měla být implementována do konce roku 2015. Navržená opatření bude nyní Komise projednávat s Evropským parlamentem a členskými státy.

Není to poprvé, co se Unie snaží proti nelegálnímu obchodu s tabákovými výrobky zakročit. Například v roce 2011 Komise představila akční plán pro boj proti pašování cigaret a alkoholu na východní hranici EU. Spolupracuje také s úřady zemí, z nichž nelegální výrobky do EU plynou. Jde především o Rusko, Ukrajinu, Moldávii, Čínu, Malajsii, Singapur a Vietnam.

Unie v této problematice spolupracuje i s tabákovým průmyslem. Čtyři největší výrobci mají s EU a členskými státy podepsanou dohodu, na základě které provádí kontrolu dodavatelského řetězce, aby jejich výrobky neunikaly do nelegálního obchodního systému.

„Navzdory těmto snahám nelegální obchod narůstá,“ konstatuje Komise ve svém prohlášení. „EU čelí nelegálnímu přívalu značek ze zemí mimo Unii i nezákonné produkci a distribuci uvnitř svých hranic. K problému nezákonného obchodu s tabákem je proto potřeba přistupovat komplexně,“ dodává.

Více padělků v EU

Nelegální obchodování s tabákovými výrobky zahrnuje veškeré obchodní aktivity, které jsou v rozporu s daňovými a celními zákony a regulačními zařízeními dané země. Může se jednat o padělky, které jsou vyrobeny bez svolení majitele ochranné známky, ale také o produkty vyrobené vlastníkem známky, které jsou prodávány bez zaplacení příslušných daní. V obou případech pak může jít buď o produkty vyrobené v zemi prodeje, nebo mimo ni.

Přestože v minulém roce poklesla celková spotřeba cigaret v Evropské unii o 5,7 %, podíl nelegálních výrobků na evropském trhu vzrostl – oproti 10,4% v roce 2011 tvořil loni 11,1 %, ukázala aktuální studie STAR Report, kterou pro společnost Philip Morris International každoročně zpracovává poradenská firma KPMG. Největší nárůst podle jejích údajů zaznamenaly Estonsko, Itálie, Řecko a Velká Británie. Celkově pak má ilegální trh největší podíl v pobaltských zemích a Irsku.

Ve vztahu k celkové spotřebě cigaret se zvýšil také podíl legálně dovezených cigaret ze zemí mimo EU – a to o 0,5 procentního bodu.

Vzrostl i prodej jiných tabákových výrobků (Other Tobacco Products – OTP), jako jsou tabák k ručnímu balení, doutníky a doutníčky. Mezi lety 2011 a 2012 narostl o 6,8 %, a tak částečně vyvážil pokles v prodeji (legálně) průmyslově vyrobených cigaret (ten poklesl o 7 %). Odhaduje se, že za tímto vývojem stojí zvyšující se ceny průmyslově vyráběných cigaret, protože OTP jsou oproti cigaretám díky nižšímu zdanění levnější. Ceny cigaret přitom v minulém roce vzrostly ve 24 členských zemích EU.

Vyšší cena cigaret může v některých případech stát i za nárůstem ilegálního obchodování, protože například v zemích na východní hranici EU jsou cigarety obecně levnější. Odborníci však na druhé straně upozorňují, že situace se případ od případu liší a za nelegálním obchodem nestojí vždy jen vysoká cena cigaret. Podle výzkumu je tak rozhodující spíše důsledná kontrola a vysoké tresty za pašování a nelegální výrobu, píše ve svých pracích například ekonomka Hana Ross, která se věnuje ekonomickým aspektům kontroly tabáku.

Situace v České republice

Česká republika v současné době patří mezi evropské země, kde je podíl nelegálních výrobků na spotřebě cigaret nejnižší – tvoří asi dvě procenta. Podle studie STAR Report 2012 se podíl padělaných a pašovaných výrobků v loňském roce snížil o 40 %. Je ale zajímavé, že v rámci EU patří Česko společně s Polskem a Španělskem mezi nejvýznamnější zdrojové země, ze kterých ilegální cigarety pochází (většina padělaných nebo pašovaných cigaret na unijním trhu však pochází ze zemí mimo EU, zejména z východní Evropy nebo z asijských zemí, jak již bylo zmíněno).

V Česku také poklesla spotřeba cigaret legálně dovezených z jiných zemí, protože cenové rozdíly se sousedními zeměmi se zmenšily. Vzrostly naopak prodeje OTP, což je podle studie důkazem toho, že kuřáci přecházejí na levnější alternativy cigaret.

Odborníci pak upozorňují na nový trend, který lze v České republice v poslední době pozorovat. Jde o prodej sušených tabákových listů, které je možné koupit velmi levně (podle informací týdeníku Euro za 550 korun na kilogram), navíc z nich kupující neplatí spotřební daň. V některých obchodech je pak možné listy nařezat a případně i naplnit do dutinek – vznikají tak vlastně tabákové výrobky, které by měly správně podléhat dani.

Podle Generálního ředitelství cel ČR (GŘC) přišel tento trend ze sousedního Polska, kde se tabák pěstuje. S prodejem tabákových listů pro tyto účely se lze často setkat také v Maďarsku a Bulharsku.

Budou mít pašeráci radost z tabákové směrnice?

V Evropské unii se o nelegálním obchodu s tabákovými výrobky mluví také v souvislosti s návrhem nové tabákové směrnice, který v prosinci představila Evropská komise (podrobné informace k legislativě naleznete v Links Dossier). Podle některých argumentů by totiž mohla plánovaná opatření nelegální obchodování usnadňovat nebo by mohla být příčinou vyšší poptávky po nelegálních výrobcích.

Týká se to zejména návrhu na zvětšení plochy zdravotních varování, která mají být navíc doplněna varovnými obrázky. Na krabičkách cigaret a obalech tabáku k ručnímu balení by měla v budoucnu zabírat 75 % vnější plochy přední i zadní strany. Zmenšil by se tak prostor, který mají výrobci k dispozici pro umístění ochranných známek a prvků (EurActiv 11.4.2013).

„Jestliže se zmenší prostor pro ochranné známky na krabičkách, je pro nelegální výrobce jednodušší takové ‚no name‘ krabičky vyrobit. Část ochranných prvků je zapracována přímo do grafiky, další ochranné prvky jsou zjistitelné až po rozbalení krabiček,“ vysvětlil EurActivu Jiří Barták z Generálního ředitelství cel. Experti GŘC jsou prý schopni některé ochranné prvky na krabičkách odhalit již v místě prodeje, k podrobnější analýze se pak obracejí na odborníky samotných tabákových firem.

I krabičky s většími zdravotními varováními však budou muset být přirozeně označeny tabákovou nálepkou – tedy kolkem – která má být i pro kupujícího nadále prvotní informací o legálnosti, dodal Barták.

K nárůstu nelegálního obchodu by mohlo podle kritiků směrnice dojít také kvůli zákazu některých výrobků, jako jsou cigarety s mentolovou příchutí a slim cigarety. Pokud totiž nebudou v EU legálně k dostání, část zákazníků je prý může vyhledávat na černém trhu. Podle nedávné studie konzultační společnosti Roland Berger (zadané společností Philip Morris International) zůstává „svému“ typu cigaret věrných 70 % kuřáků. Dodává však, že rozhodně ne všichni tito kuřáci by byli ochotni své cigarety kupovat na černém trhu.

Zdá se, že v této otázce panuje určitá nejistota. S nelegálním obchodováním s těmito specifickými výrobky prý totiž neexistuje dostatek zkušeností. „Celní správa ČR nemá poznatky o tom, že by se na černém trhu vyskytovaly ‚slimky‘ nebo ochucené cigarety. Takové druhy jsou módní záležitosti, které lidé, jež mají potřebu kupovat cigarety nejasného původu, prakticky nevyhledávají,“ sdělil redakci Jiří Barták.

Podle zmíněné studie Roland Berger by mohl podíl nelegálního obchodu na celkové spotřebě cigaret v EU po přijetí směrnice vzrůst o 25 až 55 %. Evropská komise odmítá, že by kvůli přijetí nové regulace v budoucnu častěji objevovaly případy padělání a pašování. Podle svého prohlášení si ale uvědomuje, že již v současné době představuje ilegální obchod s cigaretami v EU významný problém.

Lepší sledovatelnost a bezpečnostní prvky

I návrh směrnice proto obsahuje opatření v oblasti sledovatelnosti a bezpečnostních prvků. Obaly tabákových výrobků by měly nést viditelné bezpečnostní prvky, které usnadní identifikaci pravosti. Všechny tabákové výrobky na evropském trhu by také měly být v budoucnu označeny jedinečným identifikátorem. Ten by měl obsahovat informace o datu výroby, údaje o výrobním závodě, výrobní směně a podobně. Celkově se má zlepšit systém pro sledování a dohledávání tabákových výrobků v celém dodavatelském řetězci kromě maloobchodního prodeje.

„Jsem přesvědčen, že otázka pašování, falšování a ilegální výroby se dá technicky vyřešit, že se dají nalézt řešení v podobě různých holografických kolků nebo elektronických známek, která by mohla tyto praktiky minimalizovat,“ cituje slovenská redakce EurActivu místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče.

Zda a jak bude vylepšen systém sledovatelnosti tabákových výrobků a jak budou posíleny bezpečnostní prvky, je předmětem odborných a politických diskuzí, podotkl k tomu Barták z Generálního ředitelství cel. Evropská unie totiž dosud neurčila klíčové prvky ani technické standardy pro bezpečnost. Bude prý tedy záležet na tom, co bude obsahem finální verze a jak se následně promítne do české legislativy.

Kritici směrnice pak upozorňují na to, že posílení systému sledovatelnosti v rámci EU příliš nepomůže proti přísunu nelegálních cigaret ze zemí mimo Unii – padělatelé se totiž do systému přirozeně registrovat nebudou. K účinnému boji proti padělání a pašování by tak prý pomohla jedině globální spolupráce.

Evropská unie ostatně požaduje, aby se například Rusko připojilo k obchodním dohodám, které by zajistily lepší kontrolu výrobců tabáku.

V současné době je nejvýznamnější iniciativou v boji proti ilegálnímu obchodu Protokol o nezákonném obchodování s tabákovými výrobky k Rámcové úmluvě o kontrole tabáku (FCTC) Světové zdravotnické organizace (WHO). Protokol přijaly smluvní strany FCTC v listopadu 2012. Po státech vyžaduje implementaci efektivních opatření, která eliminují nezákonnou výrobu a obchod s tabákovými výrobky. EU se chystá protokol podepsat a ratifikovat – Komise se v současné době připravuje na podpis protokolu jménem celé Unie.

REKLAMA
REKLAMA