Komise: Estonsko vstoupí do eurozóny příští rok

Evropská komise včera doporučila přijetí Estonska do eurozóny k 1.1.2011. Podařilo se mu totiž na rozdíl od drtivé většiny ostatních evropských států i přes velký hospodářský propad udržet slušnou fiskální disciplínu. Komise hodnotila i Česko, ale příliš lichotivých slov pro jeho veřejné rozpočty nenašla.
Barroso Rehn
Zdroj: Evropská komise

Estonsko je malá pobaltská země, ve které žije zhruba stejně obyvatel jako v Praze. A také rozpočtový premiant: jako jediná z kandidátských zemí na přijetí společné evropské měny splnila všechna Maastrichtská kritéria. Evropská komise její výkon ocenila v čerstvé konvergenční zprávě a doporučila přijetí Estonska do eurozóny na začátku příštího roku. Rozšíření musí ještě v červnu schválit členské státy EU; jedná se ale spíš o formalitu.

Je to paradox: Estonsko loni postihl třetí nejhorší propad HDP z celé Evropské unie, ale přitom dosáhlo třetího nejlepšího výsledku pokud jde o deficit veřejných rozpočtů. Výkon estonského hospodářství se loni reálně snížil o 14,1 %, což „překonali“ už jen Litevci (- 14,8 % HDP) a Lotyši (- 18,0 %).

Deficit estonských veřejných financí činil loni pouze 1,7 % HDP. Lepšího výsledku už z Unie dosáhlo pouze Švédsko (0,5 %) a Lucembursko (0,7 %). (Do Maastrichtských kritérií se „vešlo“ ještě Dánsko s deficitem 2,7 % HDP.) Veřejný dluh Estonska činí pouze 7,2 % HDP, což je vůbec nejméně z celé sedmadvacítky.

Výbornou fiskální disciplínu Estonska vyzdvihla i Evropská komise. „Chválíme Estonsko za jeho dlouhodobou snahu o obezřetnou politiku,“ prohlásil komisař pro měnové otázky Olli Rehn. „Má-li být přijetí eura úspěchem, musí Estonsko pokračovat ve svém úsilí za zachování rozvážného postoje ve fiskální politice,“ uvedl Rehn.

Dodejme ještě, že ekonomika EU se loni celkově propadla o 4,2 % a průměrný deficit v rámci EU činil 6,8 % HDP.

Nejde jen o rozpočty

Při posuzování připravenosti země na vstup do eurozóny se samozřejmě neposuzují jen fiskální kritéria (deficit veřejných financí do 3 % HDP, dluh do 60 % HDP), ale také inflace, dlouhodobé úrokové sazby a účast v mechanismu směnných kurzů ERM II (viz Maastrichtská kritéria).

Průměrná míra inflace v Estonsku v období 12 měsíců předcházejících březnu 2010 činila  0,7 %, což je podstatně méně než referenční hodnota 1,0 % na stejný měsíc, a podle Komise „je pravděpodobné, že bude nižší než referenční hodnota i v příštím období“. „S ohledem na velký rozdíl ve srovnání s referenční hodnotou, poměrně pružné trhy a obezřetnou politiku je cenová stabilita Estonska hodnocena jako udržitelná,“ uvádí Komise.

V případě dlouhodobých úrokových sazeb nastal trochu problém: vzhledem k trvalým rozpočtovým přebytkům Estonska v letech 2002 až 2007 nebylo potřeba vydávat vládní dluhopisy, které se pro posouzení úrokových sazeb zpravidla používají. Komise ovšem Estonsku důvěřuje a poukazuje na „stálost konvergence“ a „obezřetné politiky“.

Pokud jde o mechanismus směnných kurzů, v tom se Estonsko drží bez větších problémů už od roku 2004. „V období dvou let do 23. dubna 2010 nebyla estonská koruna vystavena žádnému silnému tlaku a od počátku její účasti v ERM II nedošlo k žádnému odchýlení od středního kurzu,“ konstatuje Evropská komise.

Česko nezáří a na euro si počká

Pobaltská republika se tak velmi pravděpodobně 1.1.2011 stane pátou zemí z unijních nováčků, která přijme společnou evropskou měnu. Eurem už platí Malta, Kypr, Slovinsko a Slovensko. A podle všeho to bude na dlouhou dobu poslední rozšíření eurozóny.

Z konvergenční zprávy nevyplývá nijak lichotivé hodnocení ani pro Česko. Problém vězí ve veřejných financích. „Fiskální výhled po roce 2010 je dost nejistý. Zatím nebyla přijata žádná další opatření ke snížení deficitu, a proto neočekáváme v roce 2011 jeho redukci,“ uvádí Komise.

Ostatně Komise upozorňuje, že nejistota panuje i pro letošek. V prosinci 2009 sice česká vláda slíbila, že letos dosáhneme deficitu 5,3 % HDP (tj. snížíme ho z loňských 5,9 %), ale Komise předpovídá schodek 5,7 %. I ministr financí Eduard Janota připouští, že bez dalších úsporných opatření se letos cílového schodku dosáhnout nepodaří.

Podle současných plánů by se deficit české veřejné pokladny měl pod kýžená tři procenta dostat v roce 2013, euro bychom tedy mohli přijmout od 1.1.2016. Jestli se to povede, bude záviset na odhodlání vlády, která vzejde z příštích voleb.

REKLAMA
REKLAMA