Komise dokončuje návrh Aktu pro jednotný vnitřní trh

Evropská komise v současnosti pracuje na přípravě Aktu pro jednotný vnitřní trh, jehož hlavním cílem by mělo být posílení ekonomického růstu a tvorba nových pracovních míst. Informaci EurActiv získal exkluzivně z dosud nezveřejněných dokumentů EU.

Barnier
Michel Barnier, komisař pro vnitřní trh; zdroj: Rada EU.

Za dva roky, přesněji 31. prosince 2012, oslaví Evropská unie dvacáté výročí vytvoření projektu vnitřního trhu. Tento symbolický den se Unie chystá přivítat implementací Aktu pro jednotný vnitřní trh. Jedná se o iniciativu, která má dvacet pět let po přijetí Jednotného evropského aktu přinést změny do pravidel evropského vnitřního trhu.

V rámci připravované revize jednotného trhu by mělo dojít k vytvoření nových právních předpisů v oblasti daní, padělání nebo například konceptu podpory malým podnikům. Komise má na stole prozatím kolem třiceti různých návrhů.

Tuto agendu má na starosti francouzský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, který předsedá skupině devíti dalších komisařů. Ti se v červnu dvakrát sešli s cílem dokončit zprávu o této problematice. Konečnou podobu dokumentu by měli představit 6. října.

Barnier v červenci naznačil, že upravená pravidla týkající se překladů patentové dokumentace budou patřit mezi ty body nového Aktu (EurActiv 2.7.2010), jež by se pravděpodobně překrývaly se Aktem pro malé a střední podniky a s připravovanou inovační strategií EU.

Podnětem byla Montiho zpráva

Na revizi vnitřního trhu musíme nahlížet také z úhlu právě připravované koncepce Evropa 2020, jež má nahradit nepříliš vydařený projekt Lisabonské strategie.

Akt pro jednotný vnitřní trh by měl výrazně přispět k naplnění cílů, které si koncepce růstu Evropa 2020 stanovila, zejména v oblasti inovací, jak potvrdil EurActivu tiskový mluvčí Komise.

Historie tohoto Aktu se začala psát již v roce 2009, kdy předseda Komise José Manuel Barroso, požádal Maria Montiho, bývalého komisaře pro hospodářskou soutěž, o vypracování zprávy o budoucím vývoji vnitřního trhu. Barrosa k tomu vedly mimo jiné i obavy z dopadů ekonomické krize na chování členských států, které měly tendenci obracet se k projektu jednotného trhu zády a uzavírat se za brány svých domácích ekonomik.

Monti ve své zprávě upozorňuje především na některé chybějící prvky, které brání dokončení vnitřního trhu. Právě na jejich řešení by se Unie ráda do roku 2012, než bude Akt zaveden, zaměřila. Montiho zpráva například vyzývá k lepší koordinaci států v oblasti daní, ale zároveň se zříká plné harmonizace.

Podle ještě nezveřejněných dokumentů, které měl EurActiv k dispozici, by se měl Akt zaměřit na roli, jakou v ekonomice EU mají hrát její občané. „Trhy musí pracovat pro občany, nemůže tomu být naopak,“ říká text.

V centru dění malé firmy

Zdá se, že významné místo budou mít v Aktu především malé a střední podniky (SMEs), kterým se nový koncept bude snažit ulehčit život. Do popředí reformy postavila Komise snadnější přístup ke kapitálu, revizi veřejných zakázek, „chytřejší regulaci“ a revizi Aktu pro malé a střední podniky.

Některá z těchto témat mají také zásadní význam pro připravovanou inovační strategii, i když například komisařka pro výzkum, inovace a vědu Geoghegan-Quinn v Barnierově týmu nezasedá.

Členy skupiny, která pracuje na vytvoření Aktu pro jednotný vnitřní trh, jsou komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani, komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia, komisař pro daně Algirdas Šemeta, komisař pro obchod Karel De Gucht, komisařka pro digitální agendu Neelie Kroes, komisař pro dopravu Siim Kallas a komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

Strašák Unie – stárnoucí populace

Přípravy na novou úpravu pravidel vnitřního trhu však ukazují i stinné stránky momentálního vývoje evropské společnosti. Komise ve svém pracovním dokumentu upozorňuje na „značné riziko, že se hospodářský růst a tvorba nových pracovních míst na nějakou dobu v Evropě zastaví“.

Realita tato slova jen potvrzuje. Evropu již dnes obchází hrozba stárnoucí populace a snižování počtu pracovníků v produktivním věku, což má negativní dopad jak na sociálně tržní ekonomiku Unie, tak na systém sociálního zabezpečení.

„Jednotný trh postavený na principu svobody pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu tvoří jednu z největších výhod konkurenceschopnosti Unie. Jejich další prohloubení a vývoj se stane jedním z nejlepších zdrojů pro celkový a trvalý růst,“ uvádí Komise.

REKLAMA
REKLAMA