Islandská premiérka zůstává ohledně referenda optimistkou

Předsedkyně islandské vlády v pátek prohlásila, že důvěřuje voličům, kteří v referendu rozhodnou, zda vyplatit přes pět miliard dolarů britským a nizozemským střadatelům. Ti o své prostředky přišli po kolapsu islandských bank a mají ze zákona na náhradu nárok.

Dosažení dohody o kompenzaci vkladů mezi Islandem na straně jedné a Nizozemskem a Velkou Británií na straně druhé je podle pozorovatelů pro malou ostrovní zemi, která byla finanční krizí postižena nejvíce z celé Evropy (tři klíčové banky se dostaly do platební neschopnosti), životně důležité. Jinak by totiž hrozilo, že Island přijde o pomocnou ruku mezinárodního společenství, což by bylo posledním hřebíčkem do rakve tamních veřejných rozpočtů.

O to větší překvapení způsobil minulý týden tah islandského prezidenta Olafura Grimssona, který podruhé od vzniku Islandské republiky (v roce 1944) vetoval nějaký zákon, což podle tamní ústavy znamená, že o něm musí rozhodnout voliči v referendu (EurActiv 6.1.2010).

Prezidentův krok dostal islandskou politickou scénu do varu a značně zneklidnil věřitele Islandu, kteří ostrovu v rámci programu Mezinárodního měnového fondu (MMF) poskytli finanční pomoc. Zákonodárci se sešli už minulý pátek na mimořádné schůzi, aby začali s přípravou lidového hlasování.

Islandská premiérka Johanna Sigurdardottir věří, že Islanďané dají vyrovnání závazků s Nizozemskem a Británií (tyto dvě země zatím kompenzovaly střadatele samy) zelenou. „Mám plnou důvěru v islandské voliče, že udělají správné rozhodnutí,“ uvedla v pátek v parlamentu Sigurdardottir.

Pokud ovšem dopadne referendum opačným výsledkem, ocitne se pravděpodobně Island v mezinárodní izolaci, která by mohla nejen vystavit stopku jeho ambicím o vstup do Evropské unie (Nizozemci a Britové by ho zablokovali), ale také vést až ke státnímu bankrotu.

Veřejné finance Islandu totiž teď stojí padají s pomocí MMF v celkové výši 4,6 miliardy dolarů, která by ovšem na ostrov mohla přestat proudit, pokud by se Island rozhodl, že nevyhoví svým mezinárodním závazkům. Připomeňme, že vklady v islandských bankách podléhaly státním zárukám.

Většinu ze zmíněných prostředků v rámci balíku MMF přislíbily skandinávské státy: Švédsko, Norsko, Finsko a Dánsko, která daly minulý týden jasně najevo, že tok peněz zastaví, pokud Island řekne kompenzacím „ne“. Islandský ministr financí Steingrimur Sigfusson se minulý týden snažil znepokojené partnery přesvědčit, že jeho země své závazky nesmete se stolu.

Islandská vláda uvažoval o tom, že by se referendum konalo už 20. února, ale nyní se hovoří „nejpozději o 6. březnu“. Průzkumy veřejného mínění zatím nehovoří jasnou řečí: podle jednoho jsou Islanďané většinově proti, podle druhého pro.

Kabinet premiérky Sigurdardottir obyvatelům ostrova slíbil, že jim dodá všechny potřebné informace o kompenzacích tak, aby se mohli odpovědně rozhodnout.

(Tento článek vznikl za spolupráce s agenturou Reuters.)

REKLAMA
REKLAMA