Evropa 2020: shoda na hlavních cílech

Podle předběžných závěrů zítřejšího summitu EU, které má EurActiv k dispozici, se lídři jednotlivých států dohodnou na hlavních cílech strategie Evropa 2020. Podařilo se jim vyřešit spory okolo vzdělávání a redukce chudoby.
Komise vlajka
Zdroj: Evropská komise.

„Evropská rada schvaluje pět hlavních cílů, které budou platit jak pro členské státy, tak pro Unii jako celek,“ dočteme se v předběžných závěrech zítřejšího summitu, který se koná v Bruselu. Konkrétně se jedná o cíle v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, energetiky a boje proti klimatickým změnám, vzdělávání a redukci chudoby. Zvlášť na definici dvou posledních se členské státy nemohly řadu týdnů dohodnout (více informací zde).

Tlak Bruselu zesílil

Pokud jde o cíl v oblasti vzdělávání, Evropská komise nakonec dosáhla svého. Její návrh zněl takto: „podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání“.

Vyjednavači ho sice trochu změnili, ale základ zůstává. Formulace bude jen jemnější: „budeme usilovat o“ (aiming to reduce); a navíc 40% cíl má platit konkrétně pro věkovou skupinu 30 až 34 let, což nahrazuje vágní termín „mladší generace“.

S cíli v oblasti vzdělávání měli problémy zejména Němci, kteří upozorňovali, že není důvod řešit tyto otázky na unijní úrovni. V Německu je mají v kompetenci jednotlivé spolkové státy. Po výrazném tlaku unijních institucí však Němci ustoupili – pod podmínkou, že se cíl bude týkat pouze čerstvých třicátníků.

Chudoba trnem v oku novým státům

Poslední cíl definovaný Komisí, a sice, že by „počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, měl klesnou o 25 %, což by vyvedlo z chudoby přes 20 milionů lidí“, vyvolal bouři nevole v mnoha nových členských státech Unie.

U tohoto cíle se členské státy s Komisí nakonec dohodly na největších změnách. „Tvrdý“ cíl opět nahradila „jemnější“ formulace („budeme usilovat“), vypadl procentní cíl (zůstalo jen snížení počtu chudých o 20 milionů) a navíc členské státy dostanou na výběr ze třech různých indikátorů chudoby a vyberou si ten, který je pro ně „nejvhodnější“.

Statistiky udávají, že v Unii žije až 17 % občanů pod hranicí chudoby. Komise chce do roku 2020 snížit jejich počet o 20 milionů, tedy ze současných 80 milionů na 60. Při sčítání chudých ovšem hodně záleží na zvoleném indikátoru. Komise řadí do této kolonky lidi, kteří nedosáhnou ani na 60 % mediánu národního příjmu.

A co my?

Se zbylými cíli neměly členské státy problém a s Komisí se na nich shodly už na březnovém summitu. Jsou to tyto tři:

  • 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno,

  • 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje,

  • v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé).

Odsouhlasení rámcové strategie včetně hlavních cílů je však pouze prvním krokem. Ten druhý v podobě rozdělení společných cílů na jednotlivé národní by měla Unie udělat nejpozději do podzimní Evropské rady. Zatím celé vyjednávání o strategii Evropa 2020 i přes některé „třecí plochy“ jelo podle plánu. Je však otázka, jestli členské státy budou ochotny přistoupit na dostatečně ambiciózní domácí závazky, tak aby v součtu daly společné cíle EU (více k navrhovaným národním cílům ČR zde).

Další kapitolou bude samozřejmě naplňování Evropy 2020. Právě na tomto problému totiž ztroskotal její předchůdce – Lisabonská strategie a pozorovatelé upozorňují, že nový plán se od toho starého neliší v jedné zásadní věci: nulové vymahatelnosti stanovených cílů.

REKLAMA
REKLAMA