EU v roce 2017: Ekonomika a obchod

Komise tento rok představí svou vizi pro budoucnost eurozóny. Rozhodnutí také padnou v oblasti daní, bankovní unie a mezinárodních obchodních dohod CETA a TTIP.
ekonomika eu
@ European Union, 2017

Rozhodnutí, která padnou

EFSI 2.0.: Víc peněz na různorodější projekty
V první řadě se dá očekávat, že Evropský parlament spolu s Radou ve zrychleném režimu odsouhlasí rozšíření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), jenž představuje stěžejní nástroj Investičního plánu pro Evropu, jinak známého jako Junckerův balíček představený v roce 2015. Rozšíření fondu je jednou z legislativních priorit pro rok 2017.

Stanovisko Rady, které podpořilo prodloužení životnosti fondu do roku 2020 a celkové navýšení jeho finančního objemu, bylo přijato již v prosinci. EFSI je spravován Evropskou investiční bankou a investuje peníze do projektů, které pomohou přilákat investice do evropské ekonomiky, a podpořit tak hospodářský růst. ČR využívá peníze z EFSI pro zlepšení úvěrových podmínek malých podniků, mohla by se ale poohlížet po větších projektech.

Daně už nejsou nedotknutelnou oblastí
Evropská komise na jaře představila opatření v oblasti daní z přidané hodnoty (DPH). Naváže tak na akční plán z dubna minulého roku, který předpokládá vytvoření jednotného systému DPH odolnějšího proti podvodům. Členské státy totiž při výběru daní ztrácejí velkou sumu peněz. Novými opatřeními chce Evropská komise zjednodušit systém DPH především pro malé a střední podniky a zaměřit se při této příležitosti také na oblast elektronického obchodování.

Práce budou pokračovat také na zavedení společného konsolidovaného základu z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base – CCCTB), přičemž prvním krokem je dosáhnutí shody na společném daňovém základě (CCTB). Od roku 2001 jde už o čtvrtý pokus Komise zavést jednotná pravidla zdaňování firem v EU. Poslední návrh ztroskotal v Radě kvůli neshodám v otázce výběru daní od nadnárodních společností. Současný návrh rozdělení reformy do dvou fází nepodporuje například Česká republika.

Proti podvodům, který ohrožují rozpočet Evropské unie, by také mohl bojovat nový Úřad veřejného evropského žalobce (EPPO), za jehož vznik se zasazuje česká komisařka Věra Jourová. Ten by měl mít pravomoc zahájit vyšetřování a podávat žaloby k soudům ve věci přeshraničních finančních podvodů. Některé členské země prosazují jeho omezení jen na státy, které se na tom dohodnou v rámci procedury posílené spolupráce.

Do konce roku také Unie představí očekávaný seznam nespolupracujících států v daňové oblasti – tzv. černou listinu daňových rájů, na jejíž metodice se dohodli ministři financí. Stanovená kritéria však čelí kritice kvůli tomu, že se na seznam nemusí dostat krajiny s nulovým zdaňováním.

Bankovní unie: Chránit vklady společně
Jednou z legislativních priorit pro tento rok je dobudování bankovní unie, při jejímž navržení se často skloňoval pojem federalizace EU. Rada by měla s Evropským parlamentem uzavřít především proces vytvoření společného evropského systému ochrany vkladů (EDIS), který je součástí třetího pilíře bankovní unie. Podle návrhu Komise by měl za bankovní vklady v rámci EU do 100 tisíc eur ručit společný evropský fond. Tímto návrhem však podle Němců Unie zachází příliš daleko. Své připomínky představil minulý rok také Evropský parlament.

Ratifikace CETA a nejasná budoucnost TTIP
Začátkem února bude Evropský parlament hlasovat o obchodní dohodě EU s Kanadou. Komplexní hospodářskou a obchodní smlouvu (CETA) podepsali lídři obou stran v říjnu minulého roku. Podpis tehdy několik dní blokoval parlament belgického regionu Valonsko. Ten podmínil svůj souhlas například změnami v oblasti způsobu řešení investičních sporů. Kromě Evropského parlamentu musí smlouvu ratifikovat všechny členské státy včetně několika regionálních parlamentů. Slovenský premiér Fico očekává hladký průběh ratifikace. Několik belgických regionů však už oznámilo, že pokud zmíněný Investiční soudní systém (ICS) neprojde změnami, smlouvu neratifikují. To by znamenalo zrušení předběžného uplatňování této smlouvy. Svoje námitky vyjádřil také parlamentní Výbor pro zaměstnanost a sociální věci.

V roce 2017 chce Komise začít nové obchodní vyjednávání s Austrálií, Čile, Novým Zélandem a Tureckem. Důležité pro Evropskou komisi bude také rozhodnutí nové vlády Spojených států, zda pokračovat v jednání o kontroverzní obchodní dohodě TTIP. Transatlantické obchodní a investiční partnerství vyjednává EU s USA od roku 2013. Jejím hlavním cílem je odstranit zbylé tarifní překážky, zejména pak ty, které jsou skryté v administrativních procesech a dvojitých kontrolách standardů. Některým členským státům v minulosti vadil zejména nekompromisní postoj USA ve vyjednávání a obávaly se též snižování standardů v oblasti ochrany spotřebitele a životního prostředí.

Diskuze, které se vyplatí sledovat

Dobudování hospodářské a měnové unie
Komise chce na jaře představit dlouho očekávanou Bílou knihu o budoucnosti Evropy. Načrtne v ní kromě jiného, jak reformovat Unii po odchodu Spojeného království. Největší pozornost však bude věnovat další fázi prohlubování Hospodářské a měnové unie (HMU) a přezkumu Paktu stability a růstu.

S dokončením HMU se též pojí návrh na zavedení dvourychlostní Evropy, který v roce 2015 představili vrcholní představitelé Unie v rámci Zprávy pěti předsedů – plán k prohloubení Hospodářské a měnové unie. Ten počítá s vytvořením posílené HMU ve třech fázích, kdy dělící linie povede mezi státy eurozóny a státy, které si ponechají vlastní měnu. Završením první fáze by mělo být právě vydání Bílé knihy. Druhá fáze by zahrnovala revizi primárních smluv a ve třetí fázi by měla do roku 2025 vzniknout prohloubená HMU s novou architekturou institucí, které by dohlížely na její chod.

Očekává se, že Komise též představí návrh na vytvoření rozpočtové kapacity eurozóny. Půjde pravděpodobně o formu makroekonomického stabilizačního mechanismu. Ve hře jsou ale i jiné možnosti. Proti společným fiskálním nástrojům se však dlouhodobě vyjadřují silné členské státy jako Německo a Nizozemsko.

Přehled zpracovala slovenská redakce EurActivu. Přeložila Pavla Bazgierová.

REKLAMA
REKLAMA