ECB se rozhodla pomoci s řešením dluhové krize v eurozóně

Evropská centrální banka (ECB) včera (6. září) sáhla k mimořádnému kroku, když její prezident Mario Draghi po zasedání rady ECB oznámil, že banka bude nově nakupovat dluhopisy nejvíce zadlužených zemí v eurozóně. Chce dosáhnout toho, aby si tyto země mohly půjčovat levněji, a pro evropské politiky získat čas na řešení dluhové krize v eurozóně.

Mario Draghi
Mario Draghi, zdroj: ECB.

Evropská centrální banka hodlá v budoucnosti nakupovat dluhopisy zemí, které jsou nejvíce zasaženy dluhovou krizí. Po včerejším zasedání rady ECB to oznámil prezident banky Mario Draghi

Bankéři se ke kontroverznímu kroku odhodlali poté, co zvážili současný stav krize v eurozóně. Komentátoři si jejich rozhodnutí v drtivé většině vysvětlují jako hru o čas ve prospěch evropských politiků, kteří se zatím marně snaží najít lék na hospodářské obtíže společné měny.

ECB tak bude nakupovat v podstatě neomezeně dluhopisy se splatností od jednoho do tří let od nejvíce zadlužených zemí, které si pak ve výsledku budou moct půjčovat levněji.  

Taková pomoc ale nebude určena pro každého, banka si stanoví přísné podmínky, komu ji poskytne. Bude se týkat zemí, které požádají o finanční pomoc ze záchranných fondů eurozóny a nebudou mít námitky vůči jejím podmínkám. 

Přísné podmínky

ECB se k nákupu dluhopisů v minulosti již několikrát odhodlala, například na jaře v roce 2010, kdy takto nakoupila státní dluhopisy přibližně za 210 miliard eur (asi 5,3 miliardy korun). Jelikož se ale kýžené výsledky nedostavily, tuto praktiku opustila.

Jak uvedl prezident banky Draghi, současná praxe bude jiná. Banka bude moct od nákupu odstoupit, pokud se ukáže, že daná země neplní dohodnuté podmínky pomoci. ECB rovněž plánuje vydávat o nákupu dluhopisů pravidelné zprávy, takže celý proces by měl být o poznání transparentnější než v minulosti. Další změnu představuje i výše zmíněná tříletá splatnost obligací.

„Státům, které požádaly o pomoc, okamžitě vyletěly výnosy všech typů dluhopisů a ony nebyly schopny se financovat jinak než díky finanční pomoci. Když bude ECB skupovat dluhopisy do tří let splatnosti, tak budou mít vlády i nadále schopnost prodávat na trhu obligace,“ vysvětlil Hospodářským novinám Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T banky.

Risk (je zisk)?

Podle zahraničního analytika Gerarda Laneho z investiční společnosti Share Capital nelze očekávat, že by kontroverzní krok, který dříve kritizovala například německá centrální banka Bundesbank kvůli tomu, že by mohl přesahovat pravomoci ECB, vedl k rychlejšímu hospodářskému růstu. „Mělo by to ale zmírnit obavy z kolapsu finančního systému a z prohloubení recese,“ uvedl.

„Jde o výrazný moment, který ukazuje závažnost situace. Když se ECB uchyluje k podobným neortodoxním operacím, znamená to, že jí nic jiného už nezbývá a situace je opravdu vážná,“ uvedl David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. 

„Pozitivum dnešního rozhodnutí ECB vidím v tom, že banka učinila významný pokus k uklidnění situace a k jejímu řešení. ECB tím do jisté míry supluje záchranná rozhodnutí a opatření, která by měla být přijata na politické úrovni,“ řekl novinářům Jan Bauer, předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. „Myslím, že nikdo dnes neumí odhadnout, jak tato třetí a neomezená intervence dopadne, ale byl bych klidnější, kdyby pro návrh na odkup státních dluhopisů hlasoval i guvernér německé centrální banky,“ dodal.

Reakce trhů 

Západoevropské burzy na oznámení ECB nakupovat dluhopisy problémových zemí reagovaly růstem, který ale podle posledních zpráv již pozvolna zpomaluje. 

„V krátkodobém výhledu hodnotím trh příznivě. Dostáváte adekvátní odezvu, ceny jsou na solidní úrovni a makroekonomické prostředí není zase tak špatné,“ komentoval situaci analytik Graham Bishop z finanční společnosti BNP Paribas (citován ČTK).

REKLAMA
REKLAMA