EBRD: K pomoci z ESM by měly mít přístup i země mimo eurozónu

Země, které nejsou členy eurozóny, ale rozhodnou se připojit ke vznikající bankovní unii, by měly získat možnost využívat Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Tvrdí to včerejší zpráva Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD).
eura
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Stuart Miles.

Jednou ze součástí vznikající bankovní unie je jednotný bankovní dohled Evropské centrální banky (ECB) na bankovní ústavy zemí eurozóny. Ten je klíčový mimo jiné proto, že umožní rekapitalizaci bank, které jsou v potížích, prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

ESM je stálý krizový mechanismus finanční pomoci pro státy platící eurem. Jeho cílem je stabilizovat podporu pro členské státy, které zažívají nebo jsou přímo ohroženy závažnými finančními problémy.

Země mimo eurozónu se sice také mohou připojit k bankovní unii, ale pomoc ESM využívat nemohou. A právě to se nelíbí Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).

Evropský stabilizační mechanismus „by mohl být zásadní v zastavení současné krize“, tvrdí hlavní ekonom EBRD Erik Berglof v nejnovější zprávě.

„Z toho by měla profitovat celá Evropa, včetně států, které jsou mimo eurozónu,“ dodává Berglof.

Smlouvu o zřízení ESM podepsali ministři financí zemí eurozóny v únoru 2012. Poslední zemí, která ESM ratifikovala, bylo Německo. Důvodem byla stížnost několika poslanců u ústavního soudu v Karlsruhe. Ten však dal ESM s několika podmínkami zelenou (EurActiv 12.9.2012) a Evropský stabilizační mechanismus tak mohl být slavnostně otevřen 8. října 2012.

Složitý rok

EBRD vznikla v roce 1990 za účelem pomoci zemím střední a východní Evropy, tedy státům, které byly členy bývalého sovětského bloku, při budování tržních demokratických ekonomik. V posledních letech se rozšířila i do některých zemí severní Afriky a středního východu. 

„Poslední rok byl pro ‘tranzitní‘ region složitý, protože růst se oslabil a ekonomický výhled se výrazně zhoršil,“ uvádí zpráva.

„Nic nenasvědčuje tomu, že by mělo přijít nějaké výrazné reformní úsilí potřebné ke zvýšení tempa růstu,“ dodávají autoři.

(EurActiv/Reuters)

REKLAMA
REKLAMA