Nečas české ‘ne’ zdůvodňuje nejasnostmi kolem ratifikace

Česká republika se na včerejším summitu EU zařadila po bok Velké Británie a fiskální dohodu, která po státech požaduje uzákonění pravidla vyrovnaného rozpočtu, nepodpořila. Premiér Petr Nečas rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné chybějící politickou shodou nad způsobem ratifikace dohody. Nevyloučil ale, že by se ČR mohla k dohodě připojit později.
Nečas & Cameron
zdroj: Rada EU.

Přestože se schůzka vrcholných představitelů zemí Evropské unie měla oficiálně zaměřit hlavně na podporu růstu a zaměstnanosti, pozornost světových médií se upírala na opatření, která mají ambici přispět k řešení evropské dluhové krize.

Dohodu o fiskální disciplíně, podle níž mají státy eurozóny do svých zákonů zavést pravidlo vyrovnaných strukturálních rozpočtů, však podpořilo nakonec pouze 25 členských zemí EU. Kromě Velké Británie, která svou neúčast na dohodě oznámila už na prosincovém summitu, zůstala nakonec mimo i Česká republika.

Schválení dohody přivítal dnes prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Jedná se podle něj o „první krok směrem k fiskální unii“, který „jistě posílí důvěru v eurozónu“. Draghi také ocenil, že se eurozóna včera dohodla na konečné podobě trvalého záchranného fondu ESM, který má být spuštěn 1. července 2012.

Německá kancléřka Angela Merkel shodu nad fiskální smlouvou označila na tiskové konferenci za „malý, ale dobrý krok na cestě k obnovení důvěry“.

Zpřísnění pravidel, která státům mají v zásadě znemožnit deficitní hospodaření v dobrých časech, prosazuje dlouhodobě právě Německo, nejsilnější evropská ekonomika a hlavní záchranář zadlužených zemí eurozóny. Dohoda, kterou evropští politici včera odsouhlasili, požaduje, aby si země eurozóny do své národní legislativy zavedly pravidlo, podle nějž může strukturální schodek státního rozpočtu dosahovat maximálně výše 0,5 % HDP.

Dokument zavádí také automatičtější sankce pro státy, které by hospodařily s nadměrným schodkem veřejných financí. Právě k ustanovení, podle kterého by bylo Evropskou komisí navržené sankce vůči rozpočtovým hříšníkům možné zamítnout pouze v případě, že by se našla kvalifikovaná většina států, má ale výhrady ODS, nejsilnější česká vládní strana.

Tři důvody proti

Premiér Petr Nečas včera novinářům sdělil tři důvody, pro které se Praha rozhodla k fiskální dohodě zatím nepřipojit. Zaprvé podle něj není jasné, jakým způsobem by se smlouva v České republice ratifikovala.

Vláda sice nedávno rozhodla o tom, že by ji měli občané schválit v referendu, ale proti se postavili ministři za TOP 09. Jejich poslanci a senátoři by tak při případném zákonu o referendu nemuseli vládu podpořit. Situaci navíc komplikuje postoj prezidenta Václava Klause, který před několika týdny prohlásil, že svůj podpis pod smlouvu nepřipojí. Premiér ale potřebuje k podpisu dokumentu jeho zmocnění.

„Nepřekročitelný důvod je, že pokud nenalezneme širší politickou shodu nad způsobem ratifikace, tak vlastně ta smlouva je tím pádem velmi těžko akceptovatelná,“ citovala Nečase ČTK.

Druhým důvodem je podle premiéra to, že by se Česká republika nemohla účastnit všech eurosummitů. Ustanovení, podle nichž by se summitů zemí eurozóny, které se mají pořádat minimálně dvakrát do roka, mohly země bez eura účastnit pouze v případě, že by se rozhodovalo o věcech souvisejících s implementací fiskální dohody, v minulosti nesouhlasilo také Polsko.

Premiér Donald Tusk minulý týden pohrozil, že „pokud Polsko nezíská přiměřený status účastníka na jednání eurozóny, který mu dá pocit, že je součástí rozhodovacího procesu, nebude moci fiskální pakt podpořit“. S účastí nečlenů zemí eurozóny na jejích summitech nesouhlasila hlavně Francie. Nakonec se ale včera politikům podařilo najít řešení, s nímž byli Poláci spokojeni. Nečlenové budou na summity přizváni nejen v případech, že se bude jednat o implementaci fiskální dohody, ale v případech změn v architektuře eurozóny. Pokud navíc eurozóna ostatní státy na summit nepřizve, bude jim to muset zdůvodnit.

Český premiér ale tento ústupek označil za „nedostatečný“.

Třetím důvodem českého nesouhlasu je podle Nečase malý důraz na dluhové kritérium. Fiskální dohoda požaduje, aby si státy do zákonů o vyrovnaných rozpočtech, daly pravidlo, podle nějž by v případě, že míra zadlužení překročí 60 % HDP, vláda zadlužení snižovala o jednu dvacetinu ročně.

Iracionální pravidla?

Premiér včera také znovu zopakoval, že České republice na stabilitě eurozóny velmi záleží. „Velkou část věcí uvedených v návrhu fiskální úmluvy má česká vláda ve svém programovém prohlášení a hodlá je provádět bez ohledu na to, jestli bude fiskální úmluva uskutečněna,“ cituje Nečase portál iHNed.cz.

Premiér také řekl, že pokud se ČR v budoucnu k euru připojí, musela by smlouvu schválit.

Řada ekonomů ale racionalitu pravidla o vyrovnaných rozpočtech zpochybňuje a diplomaté potvrzují, že fiskální dohoda je spíše politickým gestem vůči německým voličům, kterým se nelíbí, že jejich stát posílá peníze zadluženým zemím eurozóny.

„Uzákonit německý pohled na to, jak řídit ekonomiku a tím de facto postavit Keynesiánství mimo zákon, není něco, na co bychom přistoupili,“ sdělil agentuře Reuters nejmenovaný britský diplomat.

REKLAMA
REKLAMA