Čína chce vložit peníze do Junckerova balíčku pro investice, ČR zatím nemá zájem

EU a Čína se mají do podzimu dohodnout, za jakých podmínek vloží Peking peníze do investičního plánu Evropské komise, informuje Reuters. Nový investiční fond bude v EU fungovat od září. Česko se o něj zatím příliš nezajímá a nehodlá do něj přispívat vlastními penězi. I pro české investory ale může být Junckerův balíček zajímavý. Pomoci může například velkým podnikům, říká Komise.

Juncker
zdroj: Evropská komise

Čína by mohla vložit až 10 miliard eur do nového třísetmiliardového investičního plánu Evropské komise.

Finální rozhodnutí se ale zatím zaseklo na otázce, jak čínským technologickým firmám zajistit větší prostor na evropském trhu. Ve svém dnešním článku to s odvoláním na zdroje blízké vyjednávání uvádí agentura Reuters.

Čína má zájem o digitální projekty. EU má pro digitalizaci novou strategii.

Podle jednoho ze zdrojů by mohla dohoda padnout na konci září během plánované schůzky místopředsedy Evropské komise Jyrkiho Katainena a čínského vicepremiéra Ma Kai v Pekingu.

Záruka zisku

Se slibem, že Čína do Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) přispěje vlastními penězi, přišel už na konci června čínský premiér Li Kche-čchiang, který vedl čínskou delegaci na bruselském summitu EU-Čína.

Rozhodnutí přichází poté, co se některé evropské země rozhodly přes odpor USA přispět do Asijské infrastrukturní investiční banky. Ta pod vedením Číny vznikla v říjnu minulého roku, připomíná Reuters.

„Jako člen parlamentní delegace s Čínou, ale i jako prostý pozorovatel dění ve světě jsem si jist, že Čína by neinvestovala do ničeho, v čem by nespatřovala dostatečný ziskový potenciál. Je to tedy pro EFSI dobrá zpráva,“ řekl EurActivu český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).

Balíček pro investice

Fond je páteří takzvaného Junckerova balíčku, se kterým současná komise přišla na konci minulého roku. Jeho prostřednictvím chce v EU nastartovat investice, které jsou od vypuknutí hospodářské krize na nízké úrovni.

K dispozici by v něm mělo být 5 miliard eur z peněz Evropské investiční banky (EIB) a 16 miliard z evropského rozpočtu. Jeho cílem je ovšem přilákat hlavně soukromé investice. Celkově by se podle představ Komise mohlo díky finančních pákám do roku 2017 odblokovat až 315 miliard eur.

Peníze z veřejných fondů mají v balíčku sloužit jako garance pro investory pro případ, že by se některý z projektů nepodařilo úspěšně realizovat.

Podmínky pro Číňany

Pokud by čínské peníze sloužily jako součást záruk, mohla by o ně v některých případech asijská země přijít. Zároveň by si nemohla vybírat, kam budou její finance směřovat.

Další možnost nabízí takzvané investiční platformy, prostřednictvím kterých se mají podporovat skupiny projektů přímo z určitého sektoru. Případně by podle Reuters mohl vzniknout speciální nástroj, který by se na evropský fond navázal.  

Peking má zájem hlavně o investice do digitálních projektů. EU je v tomto ohledu lákavá, protože aktuálně pracuje na strategii, která má její ekonomiku přivést do digitálního světa.

Čínská ruka v EU

„Zájem Číny jistě do určité míry ovlivnil i fakt, že nezbytně potřebuje podporu EU pro realizaci vlastní rozvojové strategie ‚One Belt, One Road‘,“ dodává europoslanec Poche s odvoláním na čínský plán pro posílení ekonomické spolupráce mezi zeměmi Eurasie.  

Peking podle něj investice využije i jako nástroj pro posílení svých politických a ekonomických vazeb s EU.

„Čína rozšiřuje oblast svých ekonomicko-politických zájmů čím dál více i do Evropy, a účast v EFSI je k tomu dobrá příležitost,“ souhlasí analytik České spořitelny Jan Jedlička.

Zároveň má podle něj Čína vhodnou příležitost zbavit se přebytečné likvidity, kterou musí vzhledem k dlouhodobým přebytkům běžného účtu platební bilance někam umístit.

Příspěvky členských zemí

Investiční fond začne v EU fungovat v polovině září. Na konci června jeho podmínky schválil Evropský parlament i Rada EU, která reprezentuje členské země.

Do začátku září ještě musí proběhnout výběrové řízení na členy investičního výboru, který má provádět výběr projektů. Tvořit ho má osm nezávislých odborníků a výkonný ředitel.

Vzniknout také musí řídící rada, která má určovat celkovou strategii a investiční politiku fondu. Jejími členy mají být ovšem jen zástupci EIB a Evropské komise, která má své kandidáty navrhnout během července.

Na řízení fondu tak nemají mít žádný vliv jednotlivé členské země, ani pokud se do fondu rozhodnou samy přispět, ať už ve formě záruk nebo hotovosti. V posledních měsících už to udělalo osm zemí včetně Polska, Slovenska nebo Bulharska.

Přednost dotacím

Česko zatím o vlastním příspěvku nerozhodovalo, ačkoliv to podle informací EurActivu neznamená, že by to v budoucnu nemohlo udělat. Obecně však česká vláda nepřikládá takzvanému Junckerovu balíčku příliš velkou pozornost.

Peníze z EFSI a ze strukturálních fondů se dají kombinovat.

Využívat chce v příštích letech hlavně peníze z evropských strukturálních fondů, ve kterých má na rozdíl od EFSI vyčleněnou přesnou částku pro vlastní potřebu.

„Investiční plán je vhodný zejména pro země jižního křídla EU, kde drhne proces poskytování úvěrů, což brzdí zejména investiční aktivitu soukromého sektoru. Zároveň je pro tyto země financování přes EFSI vhodnější než prostřednictvím vydávání státních dluhopisů, neboť nevedou ke zvýšení veřejného dluhu,“ vysvětlil redakci ekonom Jedlička.

To pro Česko neplatí. „Česká republika nemá problémy s udržitelností veřejného dluhu, nákladové úroky placené ze státních dluhopisů jsou stále v blízkosti svých historických minim a ve finančním sektoru je dostatek likvidity pro poskytování úvěrů,“ dodává.

Přesto by podle něj byla chyba, kdyby Česko tyto prostředky vůbec nevyužilo.

Peníze pro české investory

„Zdaleka se nejedná pouze o to, jestli si ta či ona země umí půjčit levně. Jde především o investory, průmyslové subjekty, ale i orgány veřejné správy, aby uvěřili v budoucí růst a nebáli se do něj investovat,“ říká k tomu europoslanec Poche.

EFSI totiž podle něj bude zárukou, že projekty projdou důkladnými analýzami a budou splňovat všechna potřebná kritéria.

Financování z EFSI by mohli dobře využít soukromí investoři, kteří mají omezený přístup ke strukturálním fondům, dodává k tomu vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal.

„Jsou to například velké podniky. Může jít také o investiční záměry s vyšší mírou rizika, kde je bankovní financování dražší, jako například fondy rizikového kapitálu pro začínající podniky,“ vysvětlil EurActivu.  

Peníze z investičního fondu lze navíc kombinovat s penězi z „klasických“ strukturálních fondů.

„V praxi to znamená, že veřejnou část projektu lze financovat z kohezních prostředků a komerční část projektu z EFSI. Vždy je však nutné dodržovat evropská pravidla pro státní pomoc,“ řekl redakci Michal.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA