Investice v Česku zaostávají za Evropou. Místo dotací mají pomoci výhodné půjčky

Budoucnost inovací a investic v EU leží v návratných půjčkách. Česko je však příliš nevyužívá a preferuje místo nich dotace. Díky inovativním finančním nástrojům je teď možné využít obě varianty.
money-2696229_1920
© Pixabay

Až do roku 2003 Česko v úrovni investic překonávalo sousední Slovensko. Tam ale proběhla vlna reforem a investování do nových oblastí se zrychlilo, zatímco v Česku se v důsledku ekonomické krize investice propadly.

Situace není pozitivní dodnes a Česko v investicích nadále zaostává za Evropou. Ačkoliv podle vedoucí pražské kanceláře Evropské investiční banky Hany Nylander-Kaloudové přetéká finanční trh likviditou, málokdo chce v ČR investovat. Řekla to na konferenci o ekonomické konvergenci východu a západu Evropy, která se konala na počátku listopadu v Brně.

Aby bylo Česko lákavou destinací pro nové investory, vláda musí podle expertů zajistit transparentnost rozhodování, silné institucionální prostředí a dobré podmínky pro podnikání a investice.

V letošním Evropském semestru, který slouží ke koordinaci hospodářských politik členských států, Komise Česku nejen doporučila snížit administrativní zátěž pro podnikatele, ale upozornila rovněž na pomalé vydávání stavebních povolení, které kritizuje i Nylander-Kaloundová. Podle ní je délka stavebního řízení v Česku „na úrovni Papui Nové Guinei“. To má spolu se slabou politickou podporou negativní dopad na investice.

Budoucnost leží v EFSI, nikoliv v ESIF

Soukromé i veřejné investice, spolu s dlouhodobým hospodářským růstem a konkurenceschopností může povzbudit Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který je základem Investičního plánu pro Evropu.

Plán má pomoci odstraňovat překážky, které brání investicím, a podpořit tak hospodářský růst. Výhodou EFSI je pak jednodušší administrace financování než u klasických dotací z kohezních fondů.

Navzdory těmto přínosům a stabilizované ekonomice se silným bankovním sektorem není aktuální stav využití EFSI v Česku uspokojující v porovnání s jinými členskými státy. Dosud bylo z EFSI schváleno 15 projektů ve výši 402 milionů eur, které směřovaly na projekty v oblasti infrastruktury a inovací nebo financování malých a středních podniků. Očekávané investice, které by tyto projekty měly mobilizovat, dosahují více jak dvou miliard eur (víc jak 50 miliard korun).

Nylander-Kaloundová: Hlavním důvodem pro nedostatečnou úroveň investic v Česku je naše investiční prostředí a naše legislativa. Problematická je i délka stavebního řízení.

Velké podniky však o výhodné půjčky zájem nemají. Podle vedoucí pražské pobočky EIB je důvodem toho, proč nemůžeme dosáhnout na půjčky z Junckerova plánu, nedostatek kvalitně připravených projektů. Hlavním limitem pro nedostatečnou úroveň investic v ČR je podle ní také investiční prostředí a legislativa.

„ČR je dnes na 18. místě v čerpání výhodných půjček z Evropského fondu pro strategické investice a pokulhává tak v celkových i absolutních částkách. Polsko, Estonsko nebo Velká Británie jsou na tom mnohem lépe,“ uvedla Nylander-Kaloundová během debaty.

Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka si navíc neumíme jasně definovat priority, a proto tolik nevyužíváme finanční nástroje formou půjček. Uvedl to na debatě CEBRE na počátku října.

Financí přitom bude EFSI nabízet ještě víc. Na počátku listopadu se Rada ministrů předběžně dohodla s Evropským parlamentem na prodloužení trvání EFSI a navýšení objemu financí. Do roku 2020 tím chce nalákat soukromé investory do nových odvětví a dosáhnout investic půl bilionu eur. Současný plán přitom počítal se 315 miliardami eur mobilizovaných ze soukromých i veřejných zdrojů mezi lety 2015 až 2017.

Návrh předpokládá, že z rozpočtu EU bude nově navýšena záruka z 16 miliard eur na 26 miliard, příspěvek EIB se zvýší o 2,5 miliardy eur na 7,5 miliard eur.

Každé euro, které fond použije z veřejných peněz by na sebe mělo navázat 12 eur od soukromých investorů a 3 eura od EIB. Přesná výše multiplikačního efektu je ale u každého projektu jiná.

Česko preferuje dotace

Díky čistému příjmu z rozpočtu EU si ale Česko zvyklo na dotace. Z celkové alokace v ČR je 80 procent vyčleněno na kohezní fondy. Pro mobilizaci investic a inovací jsou však dotace nedostatečné.

„Všichni mluví o tom, že chtějí inovace, ale ty se dnes financují přímo z rozpočtu EU. Například z programu Horizont 2020,“ uvedl na listopadové debatě Petr Mooz, zodpovědný za komunikaci o evropském rozpočtu v Generálním ředitelství Evropské komise pro rozpočet.

Podle něho Česko zaostává ve skladbě příjmů. Zatímco Nizozemí vyčleňuje až 40 procent na inovace, v ČR je to pouze 1 až 2 procenta. Podobně jsou na tom i Slováci.

Primárním úkolem kohezní politiky je snižování disparit mezi různě vyspělými evropskými regiony. Do jaké míry ale mají fondy EU vliv na konvergenci, je nejasné. Otázkou totiž zůstává, jak by situace vypadala bez nich, a zda bychom rozhledny, čističky odpadních vod nebo byty pro sociálně slabé nestavěli tak i tak z národních prostředků.

Mooze: Všichni sice chtějí inovace, ale ty se dnes financují z evropských programů, nikoliv ze strukturálních fondů.

Podle Petra Procházky, zástupce České bankovní asociace, dotace navíc způsobují pokřivení trhu, rozkmitání hospodářského cyklu, nebo návykovost podniků na dotace a jejich vzájemnou závistivost.

Závislost podniků na dotacích potvrdil i nedávný výzkum o vlivu dotací na rozvoj malých a středních firem, který provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci s ERSTE bank a agenturou IPSOS.

Z něho vyplynulo, že téměř dvě pětiny malých a středních firem alespoň jednou žádaly o dotaci. Pravidelně o ni žádá třetina podniků s 50 až 250 zaměstnanci. Čtvrtina pak žádá o dotaci opakovaně. Ve více jak 60 procentech firmy využívají k získání dotací právě evropské fondy.

Kvůli přísným pravidlům a povinnostem čerpání peněz z fondů EU ale mohou firmy snadno pochybit a přijít tak o požadovanou částku. Na vině mohou být i administrátoři dotací nebo dodavatelé projektu, kteří například nedodrží předepsané termíny.

Řada podnikatelů odklon od dotace uvítá. Více v rozhovoru ˃˃˃˃

Větší záruky ze strukturálních fondů

V důsledku odchodu Velké Británie z Unie a v souvislosti s rostoucí důležitostí jiných oblastí bude finančních prostředků z EU na kohezi v budoucnu méně než dnes. Proto se je měly členské státy naučit efektivně využívat pro povzbuzení investic.

„Kohezní politika zůstane středobodem našeho zájmu v rámci evropského rozpočtu. Je ale nutné systematicky zajistit přerod od dotací k finančním nástrojům a vytvořit tak ucelený systém fungování těchto zdrojů v České republice,“ myslí si Zahradník.

Větší využití přímých půjček však neznamená konec dotací. Již dnes je nezbytné vyčlenit z kohezních fondů 10 % na návratové finance – tedy zvýhodněné úvěry a záruky. V příštím období odborníci očekávají, že až polovina prostředků strukturálních fondů půjde na návratové financování. Právě čerpání evropských fondů formou záručních schémat může povzbudit investice, a naopak vytlačit komerční financování.

Valdman: Nespornou výhodou nového finančního nástroje je nulový úrok po dobu realizace projektu a nízká fixní úroková sazba po celou dobu splácení, která činí maximálně 10 let.

Proto se již v současné době rozbíhají pilotní výzvy na inovativní finanční nástroje. Výhodné půjčky mají například pomoci se snížením průmyslového znečištění a s rekonstrukcí provozů, které představují ekologické riziko pro životní prostředí.

Žadatelé však mohou úvěr do určité míry kombinovat i s dotací, v tomto případě z Operačního programu pro životní prostředí.

„Zatímco klasické dotace představují jednorázové, nevratné finanční injekce omezenému okruhu příjemců, inovativní finanční nástroje umožňují využívat evropské prostředky opakovaně i pro další subjekty, které by na prostředky z EU jinak nedosáhly,“ vysvětlit Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, při vyhlášení této nové výzvy.

Podle něj je hlavní výhodou nového finančního nástroje nulový úrok po dobu realizace projektu a nízká fixní úroková sazba po celou dobu splácení, která činí maximálně 10 let.

REKLAMA
REKLAMA