Jak na inovace? Země V4 musí podpořit start-upy a reformovat školství

Inovace a digitální technologie nejsou oblasti, ve kterých by země Visegrádské skupiny vynikaly. Proto je nutné, aby vlády jednotlivých zemí šly digitalizaci a zavádění inovací naproti. Stěžejní je podporovat start-upy a reformovat vzdělávací systém, ve kterém by neměly chybět předměty jako programování, digitální dovednosti či podnikání a kreativita.
V4
© Shutterstock/Trybex

Digitální revoluce zasahuje snad do všech oblastí našich životů a bez technologických inovací se moderní hospodářství již neobejde. Jednotný digitální trh je i jednou z priorit současné Evropské komise a mnoho vrcholných politiků začíná téma digitální agendy přenášet do veřejného prostoru.

Nutnost inovací, zavádění moderních technologií a směřování k Průmyslu 4.0 si uvědomují také země střední Evropy. I proto na počátku tohoto týdne uspořádalo Velvyslanectví Polské republiky v Praze odborný seminář, na kterém zástupci zemí Visegrádské skupiny (České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska) a start-upů i neziskového sektoru diskutovali nad otázkou modernizace a digitalizace právě v zemích V4.

Většina řečníků se během diskuze shodla, že v rámci digitalizace a inovací si v zemích V4 vede lépe soukromý sektor, nežli sektor veřejný. Stejně tak panoval společný názor nad tím, že by vlády měly jít digitalizaci naproti, jelikož je to směr, který je pro budoucnost našich ekonomik stěžejní.

Orgoníková: V České republice jde na výzkum 1 % HDP, což není málo. Problém však spočívá v tom, kam tyto peníze míří a zdali jsou efektivně využívány. Chybí zde zejména lepší spolupráce vědců a byznysu.

„Vlády jsou v digitalizaci pozadu, zato byznys si v tomto ohledu vede dobře. Musíme však nastavit dobré podmínky pro start-upy či reformovat vzdělání,“ prohlásil na úvod semináře výkonný ředitel ASPEN institutu Jiří Schneider.

Společný úřad pro inovace

Obecně na tom země V4 v oblasti realizace digitální agendy a zavádění moderních technologií nejsou nejlépe . V globálním indexu inovací (Global Innovation Index, GII) se Česká republika umístila na 27. místě, Slovensko na 33., Maďarsko na 35. a Polsko na 41. Pokud jde o investice do výzkumu v rámci celé Evropské unie, ta v tomto ohledu zaostává například za Asií.

„V České republice jde na výzkum 1 % HDP, což není málo. Problém však spočívá v tom, kam tyto peníze míří a zdali jsou efektivně využívány. Chybí zde zejména lepší spolupráce vědců a byznysu,“ uvedla k tomuto tématu náměstkyně místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Lucie Orgoníková.

„Řešením by mohl být jeden centralizovaný úřad, který by měl inovace na starosti. Nyní je míst, kde se tato otázka řeší, příliš mnoho,“ dodala.

Pro jednotný úřad pro inovace se vyslovila i generální ředitelka asociace CzechInno a manažerka pro digitální ekonomiku Svazu průmyslu a dopravy ČR Tereza Šamanová. „Potřebujeme jedno ministerstvo inovací. Avšak nejde jen o vědu a rozvoj. Inovace v sobě zahrnuje mnohem více,“ uvedla.

Základem je reforma vzdělávání

Také podle Šamanové by byla namístě reforma školství, protože český vzdělávací systém podle jejího názoru nepodporuje individuální myšlení a kreativitu, což je potřeba změnit. Naprostou samozřejmostí by podle ní měly být povinné předměty typu podnikání, kreativity a spolupráce, digitálních dovedností či programování.

S nutností reformovat vzdělávací systém souhlasí i další odborníci. „Pro zavedení Průmyslu 4.0 je nejdůležitější reforma školství,“ prohlásila první tajemnice maďarského velvyslanectví Katalin Ertseyová.

Ta také prozradila, že vedle reformy vzdělávání se Maďarsko v příštích letech v rámci digitalizace zaměří především na malé a střední podniky a start-upy. Pokud jde o internetové služby, u nich maďarská vláda plánuje od počátku příštího roku snížit DPH ze současných 27 % na 18 %.

innovation

© Shutterstock/garagestock

„Vše, co může být digitalizováno, bude digitalizováno. Vše, co je digitalizováno, bude navzájem propojeno. Tímto heslem se řídíme,“ řekla. Ertseyová nicméně připomněla, že v samotném Maďarsku pro uskutečnění tohoto cíle stále chybí asi 20 tisíc specialistů v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Překážku pro rozvoj inovací a digitalizace však podle některých názorů představuje i způsob myšlení a politická i ekonomická kultura v zemích střední a východní Evropy. „V Polsku nemáme dostatečně rozvinuté podnikatelské prostředí, myšlení lidí je v tomto ohledu zpátečnické,“ myslí si zástupce ředitele odboru pro ekonomickou spolupráci polského ministerstva zahraničních věcí Wojciech Ponikiewski.

Prostředí start-upů je u nás v plenkách

Nicméně i on vidí jako zásadní nutnost reformovat školství. „Již na základních školách by se děti měly učit pracovat v týmu,“ řekl.

Podle něj je v Polsku mnoho nových výzkumných center i dobrá infrastruktura. Problém ale vidí v nedostatku kvalifikovaných lidí, kteří by byli ochotní v této nové a perspektivní oblasti digitálních technologií a inovací zakládat podniky. Pomoci by k tomu podle Ponikiewského mohl větší důraz na mobilitu a přeshraniční spolupráci v rámci V4 například pro start-upy.

Na start-upy, tedy nově vznikající firmy či podnikatelské projekty, kladou odborníci  velký důraz, jelikož se podle nich jedná o důležitý způsob ekonomického rozvoje i zavádění nových technologií. Nicméně v rámci zemí Visegrádské skupiny se opět jedná o oblast, ve které stále zaostáváme.

Gyódi: Poměr malých a středních podniků, které jsou v Polsku vybaveny internetovým připojením s rychlostí nad 30 Mb/s, je pouze 16 %. V České republice je to necelá pětina.

„V oblasti Sanfranciského zálivu žije 7 milionů lidí a existuje tam na 14 tisíc startupových firem. V Polsku žije 40 milionů obyvatel a máme zde 2 700 start-upů, v České republice funguje přibližně 500 start-upů na 10 milionů obyvatel,“ uvedla výkonná ředitelka společnosti Startup Poland Julia Krysztofiak-Szopa. Pro úplnost uveďme, že v desetimilionovém Maďarsku funguje asi 360 start-upů, v pětimilionovém Slovensku pak 150.

Aby se situace zlepšila, je podle ní nutné vytvářet přátelské prostředí pro podnikatele zejména v oblasti legislativy a praktikovat politiku, která bude vytváření start-upů a povědomí o nich v regionu podporovat.

Start-upy se v oblasti střední Evropy zaměřují především na internetové a mobilní služby, software či e-commerce, což jsou oblasti, které je podle odborníků nutno rozvíjet. Pokud jde o již existující malé a střední podniky, v České republice jich možnost online obchodování nabízí 23 %, což je v rámci EU nadprůměrné číslo. Nicméně v Polsku využívá internetového obchodování jen 10 % malých a středních podniků, na Slovensku 12 %.

S tím však souvisí i stále nedostatečné internetové připojení, se kterým se podnikatelé v zemích V4 potýkají. „Poměr malých a středních podniků, které jsou v Polsku vybaveny internetovým připojením s rychlostí nad 30 Mb/s, je pouze 16 %. V České republice je to necelá pětina, stejně jako na Slovensku. Jen v Maďarsku je v tomto ohledu překonána dvacetiprocentní hranice, i když pouze těsně,“ upozornil Kristóf Gyódi ze společnosti Digital Economy Lab.

  • Lajos99

    Jaké jsou zdroje V4 na požadovanou digitalisaci ?
    -stávající kapacita serverů a sítí dostačuje na — % ?
    -stávající počet IT specialistů a jejich struktura odpovídá očekávané potřebě na … % ?
    Na tyto základní otázky chybí odpovědi.
    TAK VYTVOŘÍME NOVÝ ÚŘAD.

REKLAMA
REKLAMA