Soudní dvůr čeká přelomové rozhodnutí v otázce sdílené ekonomiky

Společnost Uber se v EU potýká s mnoha problémy a soudními spory. Jeden takový spor se nyní dostal až k Soudnímu dvoru EU, který se tak vůbec poprvé vyjádří k otázce sdílené ekonomiky. Předpokládá se, že pozici Uberu před soudem podpoří většina členských států, které se budou prvního slyšení účastnit.
uber
© Shutterstock/focal point

Většina členských zemí Evropské unie, které se zúčastní zítřejšího slyšení před Soudním dvorem EU, pravděpodobně podpoří společnost Uber. Ta tvrdí, že není přepravní společnosti, nýbrž digitální platformou, a spadá tudíž do oblasti e-commerce, tedy online obchodování, a mezi informační služby. Zítřejší slyšení se bude týkat sedmi zemí EU, Komise a Evropského sdružení volného obchodu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko).

Mezi podporovateli tohoto stanoviska je například Nizozemsko. To v minulosti mimo jiné předložilo své doporučení, v němž vybízí ostatní členské státy k inovativnímu a přátelskému přístupu ke sdílené ekonomice a k regulacím, které se jí týkají.

Postoj společnosti Uber podporují také Estonci. Ti v nedávné době vytvořili fungující systém, který daňovým úřadům automaticky zasílá informace o příjmech jednotlivých řidičů. Tím vyřešili jednu ze základních vad, které fungování Uberu doprovázejí, a jako první země v EU plně legalizovali tento typ služeb.

Taxikáři jsou rázně proti

Kritici zejména z řad taxikářů nicméně tvrdí, že firma Uber poskytuje klasické přepravní služby a měla by pro ni platit stejná pravidla jako pro taxislužby. Pokud Soudní dvůr ve svém rozhodnutí uvede, že Uber je skutečně digitální platformou, bude se na tuto společnost vztahovat mnohem mírnější regulatorní rámec.

Názor taxikářů však podporují i některé země Unie. Patří mezi ně především Francie, Španělsko a Irsko, podle kterých by start-upy, tedy nově vznikající firmy či podnikatelské projekty, měly počítat se stejnými regulacemi, jaké se vztahují na již zavedené obchodní modely. Argumentují proto, že by firma měla být označen za přepravní společnost a měla by dodržovat stejné regulatorní předpisy jako taxislužby.

Uber se ve sporu hájí tím, že je pouze digitální platformou poskytující službu pro řidiče, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. A z toho důvodu spadá pod služby typu e-commerce.

S přísnějším regulatorním rámcem pro start-upy obecně však nesouhlasí mnozí odborníci ze zemí Visegrádské skupiny. Svůj názor vyjádřili mimo jiné na semináři, který v minulém týdnu hostilo Polské velvyslanectví v Praze. Na start-upy kladou odborníci velký důraz, jelikož se podle nich jedná o důležitý způsob ekonomického rozvoje i zavádění nových technologií.

Jsme internetová služba, hájí se Uber

Spor ohledně právní definice společnosti Uber bude Soudní dvůr posuzovat z podnětu barcelonského soudce. Ten v minulém roce tuto otázku ve Španělsku řešil, nicméně v červenci roku 2015 se rozhodl postoupit ji na unijní úroveň.

Soudce se ve svém rozhodnutí Soudního dvora EU ptá, zdali by společnost Uber měla být považována za klasického poskytovatele přepravních služeb či za digitální platformu.

Druhá strana sporu, tedy španělská asociace řidičů taxislužeb (Asociación Profesional Élite Taxi) má jasno. Společnost dle ní představuje nekalou konkurenci, jelikož se jedná o firmu poskytující přepravní služby, aniž by se na ni vztahovaly právní předpisy typické pro oblast taxislužeb.

Uber se ale v tomto sporu hájí tím, že je pouze digitální platformou poskytující službu pro řidiče, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. A z toho důvodu spadá pod služby typu e-commerce a informační služby. Pokud by tomu tak bylo, měl by tento start-up fungovat v rámci celé EU bez jakýchkoli národních či místních omezení.

Plenární zasedání Soudního dvora sestává z 15 soudců, kteří v rámci tohoto sporu vyslyší názory desítek stran. To naznačuje, že rozsudek bude v tomto případě přelomový a bude mít značný kvaziprecedenční charakter. Bude to totiž vůbec poprvé, kdy se unijní soudci oficiálně k problematice sdílené ekonomiky vyjádří.

Přelomové rozhodnutí

Ekonomika sdílení je oblastí, která se v posledku stává velice významnou a nelze ji nadále přehlížet jak na unijní, tak na národních úrovních. Problematice sdílené ekonomiky se věnuje například česká europoslankyně Dita Charanzová (ALDE, ANO), která na toto téma poskytla redakci EurActivu v nedávné době rozhovor.

„Dávno už nejde o nějakou okrajovou alternativní záležitost. Sdílená ekonomika roste dokonce sedmkrát rychleji, než předpokládaly prvotní odhady – jen vloni rostla rychleji než Google, Yahoo a Facebook dohromady, generovala transakce v hodnotě 28 miliard euro. Podle některých odhadů se na sdílené ekonomice bude v roce 2025 podílet třetina Evropanů,“ uvedla mimo jiné Charanzová.

Bude to vůbec poprvé, kdy se unijní soudci oficiálně k problematice sdílené ekonomiky vyjádří.

Na přelomové rozhodnutí Soudního dvora si ale budeme muset ještě počkat. Stanovisko generálního advokáta se sice očekává již v prvním čtvrtletí roku 2017, samotný judikát má ale přijít až ve druhé polovině následujícího roku.

Rozhodnutí by mělo pomoci k následné harmonizaci národních právních řádů, které jsou v současné době v otázce sdílené ekonomiky velice rozdílné. Pokud jde o samotný Uber, ten se v  zemích Unie potýká s nejrůznějšími restrikcemi. Nejinak je tomu i v České republice, kde pražský magistrát opakovaně podniká kroky, které směřují k potlačení fungování této služby.

V rámci ČR však v tomto ohledu můžeme označit jako přelomový rozsudek Městského soudu v Praze z konce minulého měsíce, který označil pokutování řidičů Uberu ze strany magistrátu za nezákonné. Důvodem podle něj je, že současná česká legislativa s podobným typem služeb nepočítá, a proto ji správní orgán nemůže sankcionovat a nahrazovat tak neexistující obecnou právní úpravu.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA