Tabáková směrnice: je regulace zbytečná, nebo ji EU potřebuje?

V Evropské unii zemře podle Komise na následky kouření každý rok 700.000 lidí. Kouřit přitom lidé začínají již v mládí. Na druhé straně zajišťuje obchod s tabákovými výrobky značné výnosy pro státní rozpočty. V EU se nyní projednává nová tabáková směrnice a kontroverzní téma vzbuzuje pozornost napříč Evropou. Míří regulace na správné cíle a bude dostatečně efektivní?
Cigarety
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: hinnamsaisuy

„Každý potřebuje ochranu, ale nesmíme zapomínat na to, že vlády potřebují také zisky, které z tabákového průmyslu přicházejí,“ prohlásila dánská europoslankyně Anna Rosbachová (ECR) na veřejném slyšení k tabákové směrnici, kterou včera v Evropském parlamentu pořádal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Lidé by podle ní měli mít možnost rozhodnout se kouřit na základě svobodné vůle.

„Evropská unie nikomu nic nezakazuje, chceme dát možnost těm, kdo chtějí kouřit, aby se svobodně rozhodli,“ namítl evropský komisař pro zdraví Tonio Borg. „Nechceme jít cestou prohibice. Chceme dát lidem svobodu, ale zároveň se chceme postarat o to, aby kouření bylo co nejméně atraktivní,“ dodal.  

Národní státy sice zisky z tabákových výrobků mají, ztráty způsobené regulací ale podle něj budou vyváženy úsporami v oblasti zdravotnictví. Pokud prý lidé nebudou utrácet za cigarety, mohou navíc nakupovat jiné zboží, a tak podpořit ekonomický růst.

Bez příchutí a s obrázky

Taková výměna názorů je pouze jedním z příkladů živých debat, které se v EU odehrávají kolem připravované tabákové regulace. Její návrh představila Evropská komise v polovině prosince minulého roku. Jde o revizi směrnice z roku 2001, která harmonizuje předpisy členských států, jež se týkají výroby a prodeje tabákových výrobků a souvisejících produktů (EurActiv 19.12.2012).

EU nemá kompetence zasahovat do zdravotní politiky členských zemí, proto regulace směřuje do oblasti vnitřního trhu. Prostřednictvím úpravy by však chtěla Komise především snížit počet kuřáků mezi mladými lidmi.

Mezi hlavní body protitabákového balíčku patří zákaz cigaret s ovocnou, čokoládovou nebo mentolovou příchutí. Kvůli nim je prý kouření pro mladé lidi a děti atraktivnější. Komise chce také zavést kombinované zdravotní varování na krabičkách cigaret a balení tabáku, které by vedle textu obsahovalo varovné obrázky. Varování by mělo podle návrhu pokrývat 75 % plochy krabiček. Směrnice má upravovat i pravidla pro zavádění nových kategorií tabákových produktů. Výrobci by například nesměli uvádět informace o snížení škodlivosti.   

Irsko, které v současné době předsedá Radě EU, by chtělo politického kompromisu nad směrnicí dosáhnout ještě předtím, než jeho předsednictví skončí – tedy do června.  Irský ministr zdravotnictví James Reilly na včerejším veřejném slyšení prohlásil, že se osobně zavazuje k boji proti kouření. Unie se má podle něj zaměřit nejen na regulaci tabákových výrobků, ale také na pomoc kuřákům při odvykání a na informační kampaně.

V červenci by pak také měla být hotová zpráva odpovědného výboru Evropského parlamentu, kterým je právě ENVI. Zpravodajka Linda McAvanová (S&D, europoslankyně Velké Británie) na slyšení prohlásila, že hlavním cílem směrnice je snižovat počet „nových“ kuřáků.  

„Ani nejzarytější kuřáci jistě nechtějí, aby začínalo kouřit více mladých lidí. Z průzkumů vyplývá, že kuřáci nechtějí, aby jejich děti začínaly kouřit,“ uvedla.

Efektivní opatření

K návrhu směrnice se napříč EU ozývají smíšené reakce. Podle kritiků například zatím není prokázáno, že by tabákové výrobky s příchutí podporovaly kouření mladých lidí. Neprokázal se prý dosud ani efekt varování na krabičkách. Větší plocha varování prý navíc může poškozovat práva vlastníků loga a ochranných známek. Některá regulační opatření by pak také mohla vést k nárůstu černého obchodu, zejména ve státech, které se nacházejí na hranici Unie.    

Jak již bylo zmíněno, směrnice bude mít podle kritiků také další negativní dopady na ekonomiky členských států. Poukazují mimo jiné na to, že tabákový průmysl je významným zaměstnavatelem. Debata o regulaci tabákových výrobků by se proto podle některých názorů neměla omezovat jen na zdravotní otázky.

„My jsme výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Pro nás musí být zdravotnické otázky zcela klíčové. Kromě toho je samozřejmě třeba se zaměřit na opatření k omezení kouření dětí, prevence a účinné kampaně proti kouření," řekl EurActivu český europoslanec Pavel Poc (S&D), který je členem ENVI.

„Nechceme zasahovat do podnikání, natož potom do osobní svobody občanů, na základě pocitů či nálad. Byrokratická regulace trhu není nejlepší cestou. Jistě lze souhlasit s ochranou dětí, méně již s omezováním svobody svéprávných dospělých,“ podotkl další člen výboru, český europoslanec Milan Cabrnoch (ECR).

Zásadní podle něj je, aby Komise provedla „odpovědnou analýzu dopadů“ a doložila účinnost regulace. Pochybnosti o skutečné účinnosti směrnice zaznívají ze strany kritiků často. „Myslíte si snad, že by tabákový průmysl tak lobboval a vedl takovou kampaň proti neúčinným nebo neefektivním opatřením?“ namítá ale Poc.

Bouřlivá diskuze

Řadu výhrad má k návrhu směrnice i vláda České republiky. Nesouhlasí zejména se zvětšením plochy zdravotních varování, které může poškozovat vlastníky značek. Složky tabákových výrobků by pak prý neměly být regulovány na základě subjektivních kritérií. Pozici vlády schválily také výbory Poslanecké sněmovny a Senátu, které se zabývají evropskými záležitostmi.

„Na jedné straně se opravdu jedná o problém zdravotní, na straně druhé o problém ekonomický. Zdravotní problém je naprosto jasný, o škodlivosti kouření se vůbec nemusíme bavit. Ekonomický problém pro ČR ale není zanedbatelný,“ uvedl sociálnědemokratický senátor Antonín Maštalíř, který je v horní komoře českého Parlamentu zpravodajem k této problematice.

Česká republika podle něj může kvůli regulaci přijít řádově o tržby v miliardách korun. Patřila by prý mezi ekonomicky nejpostiženější země v EU, protože tabákové výrobky nejen vyrábí, ale také exportuje.

Senátní Výbor pro záležitosti EU přijal usnesení k návrhu směrnice minulou středu. Horní komora by se měla regulací zabývat také na svém plenárním zasedání. Podle Maštalíře bude diskuze „zcela jistě bouřlivá“, protože řada senátorů má na věc specifický názor.

Práce pro členské státy

Samotný výbor se k evropské regulaci vyjádřil negativně. Jde prý o zbytečné přenášení pravomocí na unijní úroveň.

Jak již bylo zmíněno, podle článku 168 Smlouvy o fungování EU nemá Unie legislativní kompetence pro opatření proti škodlivým účinkům drog na lidské zdraví. Primárním cílem směrnice je proto zlepšit fungování jednotného trhu, na ochranu veřejného zdraví však klade hlavní důraz.  

Senátní výbor ale upozornil, že hlavní překážkou fungování vnitřního trhu u tabákových výrobků je různá úprava spotřební daně v jednotlivých členských státech. Přínos směrnice k odbourání bariér na vnitřním trhu je proto velmi omezený, domnívají se senátoři.

Opatření proti užívání tabákových výrobků by prý měla být přijímána na úrovni národních států. Návrh směrnice může podle výboru porušovat princip subsidiarity, na kterém se zakládá evropské právo – totiž že se má rozhodování o veřejných záležitostech odehrávat na tom nejnižším stupni veřejné správy, který má nejblíže k občanům. Komise si prý navíc v návrhu směrnice vymezuje příliš rozsáhlé přenesené pravomoci.

Podobné stanovisko v lednu přijal také sněmovní Výbor pro evropské záležitosti. Předsedovi výboru a zpravodajovi k problematice Janu Bauerovi (ODS) se nezamlouvají mimo jiné tzv. zmocňovací ustanovení.

„Téměř v každém článku je obsaženo ustanovení, kterým se Komise zmocňuje k vydávání prováděcích předpisů. Problém je však v tom, že skoro ve všech případech je toto zmocnění formulováno tak, že by Komisi umožňovalo prováděcím předpisem měnit věcný obsah směrnice,“ řekl EurActivu. Týká se to například metod měření škodlivin, seznamů povolených a zakázaných látek a podobně.  

„S názorem obou komor Parlamentu souhlasím, není žádný důvod k jakékoliv harmonizaci omezování kouření,“ řekl k tomu europoslanec Milan Cabrnoch.

„Vlády členských státu v Evropské radě by přece nikdy nedaly souhlas k práci na evropské směrnici, kdyby existoval způsob, jak dosáhnout cílů směrnice pouze na úrovni členských států,“ namítá však europoslanec Pavel Poc.

Pokud taková opatření na úrovni členských států existují, měl je prý český parlament dávno zavést. „Bez harmonizace prostě nejsou postupy jednotlivých států dost účinné a návrh celoevropské směrnice v tomto směru pokládám za logický krok,“ dodal.

REKLAMA
REKLAMA