Státy EU čeká schvalování dohody o předávání dat do USA. Má začít platit od června

Nový systém předávání osobních dat mezi EU a USA „Privacy Shield“, který s americkou stranou dojednala česká eurokomisařka Věra Jourová, by měl začít platit už od června. V dubnu ho však musí schválit také členské státy, jejich pozice však zatím není zcela jasná. Kritici dohody navíc stále tvrdí, že v praxi nebude fungovat a zlepšení nepřinese.

Věrka v EP
Věra Jourová; zdroj: Evropský parlament.

Zástupci členských států EU budou od 7. dubna jednat o transatlantické dohodě o předávání osobních dat soukromým společnostem. Na novém systému s názvem Privacy Shield (štít na ochranu soukromí), který nahrazuje dosavadní mechanismus Safe Harbor z roku 2000, se EU se Spojenými státy dohodla začátkem února a podle Komise by měla začít platit už od července. Pozice členských států však zatím nejsou známé a jednání mohou ještě nějaký čas zabrat.

Přečtěte si také: Rozhovor s komisařkou Jourovou o tom, jak jednání o Privacy Shield probíhala a jak bude podle ní zajištěno, aby byl systém funkční

O týden později, 12.-13. dubna, mají postoj k novému mechanismu předložit také národní úřady na ochranu osobních údajů.  Ty jsou však vůči Privacy Shield zatím nedůvěřivé. Dohoda totiž prý neurčuje limity, jak dlouho mohou firmy osobní data uchovávat. Včera to na zasedání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) uvedla předsedkyně skupiny složené z národních úřadů na ochranu osobních údajů (Working party 29) Isabelle Falque-Pierrotinová. Uchovávání dat je však podle rozsudku Evropského soudního dvora z roku 2014 nelegální.

Kritika přetrvává

Názor úřadů na ochranu osobních dat sice není právně závazný. Jejich úkolem však bude posuzovat stížnosti Evropanů na zneužití osobních dat americkými firmami a zároveň budou moci v případě porušení dohody předávání údajů do USA zastavit.

Zasedání Výboru LIBE se účastnil také rakouský právník Max Schrems, který starý systém Safe Harbor napadl u Soudu EU. Stěžoval si tehdy na předávání osobních údajů o uživatelích sociální sítě Facebook americkým bezpečnostním úřadům. Jak se totiž po aféře Edwarda Snowdena v roce 2013 ukázalo, americké úřady získávaly od poskytovatelů internetových služeb informace o uživatelích, a tím bylo umožněno jejich masové sledování.

Soud dal Schremsovi v říjnu loňského roku za pravdu a dohodu z roku 2000 zneplatnil. Říjnový rozsudek však nastavil vysoký standard ochrany osobních dat, který se podle Schremse naplnit nepodařilo, a hrozí proto, že by nový systém mohl stihnout stejný osud jako jeho předchůdce.

Schrems své obavy znovu potvrdil i na včerejším slyšení v Evropském parlamentu. Zpochybnil zde například nezávislost ombudsmana, který má posuzovat stížnosti evropských občanů na špatné zacházení s jejich údaji. Podle něj se tak Privacy Shield od Safe Harboru příliš neposunula.

Jak ale v rozhovoru pro EurActiv nedávno sdělila česká eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová, systém Privacy Shield bude fungovat a oproti Safe Harboru přináší výrazný pokrok.

„Nová dohoda Evropanům zajišťuje, že jejich osobní údaje budou ochráněny. Mají jistotu, že v momentě, kdy se jejich data dostanou do Spojených států, nedojde k jejich zneužití, ať už ze strany firem, které s nimi budou zacházet, nebo amerických tajných služeb a bezpečnostních orgánů. Safe Harbor, který byl nedávno zrušen Soudním dvorem EU, takovou jistotu přinést nedovedl,“ řekla redakci.

Autor: Eliška Kubátová s využitím EurActiv.com

https://twitter.com/euobs/status/710745063391961088

REKLAMA

REKLAMA