Safe Harbor: Jourová musí s USA doladit konkrétní postupy, termín chce stihnout

Do konce ledna musí eurokomisařka Věra Jourová se Spojenými státy dohodnout nový systém předávání osobních údajů mezi EU a USA v rámci obchodních vztahů. Řadu věcí se podařilo domluvit, teď zbývá nastavit podmínky pro předávání dat Evropanů americkým bezpečnostním složkám. Co přesně se musí doladit? A zaznamenala debata o potřebě zajistit bezpečnost občanů a zároveň chránit jejich soukromí po pařížských útocích nějaký vývoj?

Jourová v EP říjen
zdroj: Evropský parlament

Česká eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová už od svého nástupu do funkce svádí nelehký boj se Spojenými státy, se kterými se snaží najít vhodný kompromis mezi ochranou osobních dat občanů a zajištění jejich bezpečnosti. Přesněji řečeno, snaží se dohodnout novou podobu tzv. bezpečného přístavu (Safe Harbor) z roku 2000, který stanovuje pravidla pro předávání osobních údajů mezi EU a USA v rámci obchodních vztahů.

Jourová: „Debata s USA vypadala stejně před pařížskými útoky, i po nich.“

Vyjednávání není snadné hlavně proto, že se pohled obou stran výrazně liší. Zatímco EU klade důraz na ochranu osobních dat, Spojené státy upřednostňují bezpečnost. V USA tak mají tamní úřady a bezpečnostní agentury mnohem volnější ruku, pokud chtějí získat informace od firem shromažďujících údaje o uživatelích internetu. Reformovat dohodu se Komise rozhodla už v roce 2013, kdy vyšlo najevo, že americké tajné služby získávají osobní data od technologických firem ve velkém.

Situace se navíc zkomplikovala na začátku letošního října, kdy Soudní dvůr EU dohodu Safe Harbor zneplatnil. V Bruselu musela Jourová vysvětlovat hlavně to, podle čeho se mají evropské firmy po zneplatnění Safe Harboru řídit. Washington naopak uklidňovala, že rozsudek neznamená, že má být právní systém EU a USA o ochraně dat identický, a snažila se prosadit, aby americké záruky byly rovnocenné těm evropským.

Jourová: „Zbývá nám lépe definovat, za jakých podmínek budou bezpečnostní složky USA o data žádat.“

Pracovní skupina (Worikng Party 29), složená ze zástupců úřadů na ochranu osobních údajů zemí EU, představitele Komise a zástupce eurokomisaře pro ochranu osobních údajů následně stanovila ultimátum – jednání o nové podobě Safe Harboru musí být uzavřena do konce ledna 2016.

Nyní probíhají jednání s USA bez větších problémů. „Termín mít do konce ledna vyjednaný nový systém Safe Harbor stále platí,“ napsala eurokomisařka redakci. Shodnout se na novém mechanismu co nejdříve je totiž jak v zájmu EU, tak USA. Co už se podařilo vyjednat a jaká témata budou teprve na stole?

Je potřeba spolupráce amerických úřadů

Spojené státy se už v rámci jednání zavázaly k posílení spolupráce mezi evropskými úřady na ochranu osobních údajů a Federální obchodní komisí USA a také k většímu dozoru ze strany tamního ministerstva průmyslu. Díky tomu by systém měl snadněji reagovat na nové situace a být víc flexibilní než dosavadní čistě samoregulační mechanismus.

„Na obou stranách je velká politická vůle dohody dosáhnout. Potřebujeme zajistit dostatečnou ochranu dat evropských občanů, která jsou přenášena v rámci obchodních vztahu do USA, a k tomu je třeba součinnost amerických orgánů,“ vysvětluje Jourová. Americké úřady by tak například měly průběžně kontrolovat dodržování pravidel ochrany a informovat o četnosti žádostí o vydání dat ze strany bezpečnostních složek.

„V USA jsem měla mimo jiné celkem tři jednání s ministryní obchodu Penny Pritzkerovou, kdy jsme se shodly na základních věcech k dalším rozhovorům a postupu práce během prosince,“ popsala dosavadní rozhovory s americkou stranou eurkomisařka.

Jednání musí nastavit konkrétní postupy

Co musí obě strany ještě doladit?

„Zbývá nám lépe definovat, za jakých podmínek budou bezpečnostní složky o data žádat, jak se budeme dozvídat o počtu žádostí, do jaké míry budou samotné firmy na tomto informovaní spolupracovat a jak bude zajištěna možnost evropských občanů stěžovat si na porušení a dosáhnout nápravy,“ prozradila Jourová redakci.

„Zde hledáme adekvátní roli pro úřady na ochranu osobních údajů na evropské straně a pro Federální komisi obchodu na straně USA,“ dodala.

Paříž jednání nezměnila

Debata o tom, jak zajistit bezpečnost občanů a zároveň jim na internetu garantovat ochranu osobních údajů, se rozhýbala po teroristických útocích v Paříži z 13. listopadu. Rozhovory s americkou stranou se ale po tragédii prý nezměnily.

„Debata s USA vypadala stejně před pařížskými útoky i po nich. Požadujeme, aby bezpečnostní složky dodržovaly zásadu přiměřenosti a nezbytnosti. Nesmí docházet k masovému sledování pro případ, až se to bude hodit, což bylo kritizováno soudem, ale i Evropskou komisí,“ vysvětlila Jourová.

Komise naopak směřuje k jakémusi cílenému přístupu k osobním údajům, kdy budou data o Evropanech zpravodajským službám poskytována například pouze v případě ohrožení národní bezpečnosti, a ne systematicky.

„Je však jasné, že při jednání o novém Safe Harbor musíme dosáhnout správné rovnováhy pro ochranu soukromí a bezpečnosti, což jsou základní práva každého občana,“ uzavřela komisařka.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA

REKLAMA