Průmysl varuje před úbytkem odborníků v ČR

Téměř 90 % českoněmeckých podniků oslovených v průzkumu Česko-německé obchodní komory chybí v České republice odborníci, převážně s technickým vzděláním. Situace se podle nich navíc v čase nezlepšuje a pokud tento trend bude pokračovat, mohou firmy začít z Česka odcházet.

Ocelárna, dělník
Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Suat Eman.

To, že se Česká republika potýká s klesající kvalitou odborného vzdělávání, která mimo jiné vyplývá z nízkého zájmu minulých vlád o tuto část vzdělávací soustavy, není věc neznámá. Zahraniční investoři, které do České republiky v minulosti lákala kromě levné pracovní síly také její poměrně vysoká míra odborné kvalifikace, ale v posledních letech čím dál častěji upozorňují, že se jim kvalifikovaných odborníků nedostává.

Odráží to i uvedený průzkum, z kterého vyplývá, že 86,3 % českoněmeckých firem v českém vzdělávacím systému chybí větší propojení odborného vzdělávání s praxí. 37 % respondentů navíc považuje připravenost absolventů na praxi za nedostatečnou. Absolventům podle nich navíc často schází jazykové znalosti (důraz na jazyky by přivítaly skoro tři čtvrtiny dotázaných) a schopnost analyzovat a řešit problémy.

Česká republika patří přitom mezi průmyslové země. Průmysl je silným tahounem hospodářského růstu a na tvorbě HDP se podílí zhruba z 43 %. Podle viceprezidenta svazu Pavla Juříčka tomu ale současný stav školství neodpovídá.

„Za posledních 20 let jsme si téměř zlikvidovali odborné školství, kvalita středních škol poklesla a řada vysokých škol se dnes kvalitou blíží úrovni někdejších středních škol,“ postěžoval si předseda představenstva společnosti Brano Group. Ve školství dnes „dominují humanitní obory, zatímco technické představují zhruba 29 %. Průmysl ale potřebuje zhruba 42 % (…) Tento trend je třeba otočit,“ zdůraznil.

Úbytek zaměstnanců s odborným vzděláváním netrápí jen Českou republiku. Podle Juříčka je na tom podobně například i Čína. Také studie, kterou nedávno zveřejnila Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek (Eurofound) uvádí, že odborníků ve středně kvalifikovaných oborech ubývá po celé Evropě (EurActiv 23.11.2011).

Větší propojení si přeje i vláda

Ve své Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, s jejíž pomocí se má Česká republika do roku 2020 dostat mezi 20 nejkonkurenceschopnějších zemí světa, tento nepříznivý trend uznává i Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a navrhuje proto posílení spolupráce mezi školami a podniky. Úřad ve dokumentu zdůrazňuje, že „v oblasti odborného a učňovského vzdělávání bude klíčové podpořit zapojení zaměstnavatelů do odborné přípravy a sladit nabídku vzdělávání s jejich potřebami“.

Lepší propojení podniků s odborným a učňovským školstvím podporuje oficiálně také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Ředitel odboru středního vzdělávání Petr Bannert během veřejné diskuse organizované Česko-německou průmyslovou komorou uvedl, že jeho úřad chce účast zaměstnavatelů na odborném vzdělávání podporovat. Ministerstvo s nimi například hodlá konzultovat revizi rámcových vzdělávacích programů, které určují, jaké znalosti by si absolventi příslušných oborů měli ze školy odnášet. K přímé spolupráci by pak firmy rádo ministerstvo motivovalo i finančně.

Rezort hodlá usilovat také o sektorové dohody se zaměstnavateli – ve spolupráci s nimi by bylo možné zjistit, jací absolventi na trhu práce chybí a na základě těchto informací by bylo možné určit priority pro rozvoj příslušných oborů.

Úřad se chce zaměřit také na činnost výchovných poradců, kteří by žákům pomohli v rozhodování o nejvhodnějším oboru. Na nekompetenci poradců při rozhodování o dalším vzdělání si stěžuje i řada podniků. Poradcům prý často chybí informace o perspektivních oborech a poptávce po odbornících.

Německé firmy nabízejí recept

Podle Juříčka český průmysl oceňuje, že MŠMT jeho volání po posilování spolupráce mezi podniky a odbornými školami naslouchá. I tak prý ale dělá málo. „Potřebujeme radikálnější kroky,“ uvedl s tím, že stát je ochoten „upravovat systém jen lehce“, ale důraznějším krokům, jakými by bylo například využití německého modelu duálního vzdělávání, kdy se do odborné přípravy podniky aktivně zapojují a žákům poskytují praxi a dokonce jim platí stipendia, se brání.

„Stát má dnes monopol na vzdělání. Systémová spolupráce mezi podniky a školami není v České republice dovolena,“ říká Juříček.

Zavedení duálního systému, podobného tomu jaký funguje v současné době v Německu nebo Rakousku, začaly v České republice letos na jaře podporovat zástupci česko-německého průmyslu. Pokud by takový systém začal fungovat, žáci odborných škol a učebních oborů by ve škole trávily jen 50 % času. Zbývajících 50 % by bylo vyhrazeno na placenou podnikovou praxi.

Sybille von Obernitz, expertka německého Svazu obchodních a průmyslových komor uvedla, že tento systém v Německu funguje už několik staletí a díky němu se zemi daří držet nezaměstnanost mladých na nejnižší úrovni ze všech zemí EU.

„V duálním systému si podniky vychovávají své zaměstnance a činí tak v požadovaném množství a kvalitě, v jaké je budou potřebovat,“ uvedla Von Obernitz s tím, že v Německu firmy na vzdělávání odborníků ročně vynaloží 23 miliard eur.

Mladí lidé, kteří mají zájem o příslušný obor, s firmou v duálním modelu uzavřou smlouvu o vzdělávání, v níž se zavazují, že se určité profesi vyučí a po dobu studia od firmy získávají stipendium. Podle zástupkyně německého průmyslu se tím buduje lojalita mezi firmou a učněm. Podniky takto navíc nemusí hledat vhodné absolventy na trhu práce, neboť si je samy vychovají. Při praxi v podniku se navíc posiluje i týmová spolupráce a v případě řady firem i mezikulturní kompetence.

České vládě Von Obernitz navrhla, ať zkusí vybrat tři nebo čtyři pilotní obory, zahájit spolupráci s několika málo vybranými firmami a otestuje si, jak by takový systém fungoval. Dodala také, že duální systém není jediným systémem, který může řešit situaci v odborném školství, „ale funguje“.

REKLAMA

REKLAMA