Protikorupční novela zákona o veřejných zakázkách čelí kritice

Novela zákona o veřejných zakázkách, která platí od dubna loňského roku, má na svědomí nízký počet vyhlášených veřejných zakázek, což má podle řady odborníků negativní vliv na hospodářský růst. Jak situace vypadá v oblasti vědy a výzkumu?

inovace
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: twobee.

Téma zadávání veřejných zakázek v posledních letech zažívá mezi českými i evropskými zákonodárci nebývalou vlnu pozornosti. V Evropském parlamentu a na Radě EU se v současnosti projednává návrh revize stávajících směrnic o veřejných zakázkách s úmyslem zúčelnit, zpřehlednit a obecně modernizovat proces zadávání veřejných zakázek ve státech Evropské unie. 

Zájem se zdá být z hlediska hospodářství a konkurenceschopnosti velmi opodstatněný: efektivita správy veřejných financí je nezbytná proto, aby se veřejnými prostředky neplýtvalo a i ony účinně přispívaly k naplňování cílů hospodářské strategie Evropa 2020, tedy zejména k podpoře hospodářského růstu. Veřejné orgány v EU totiž každoročně na pořízení dodávek, služeb a stavebních prací v průměru vynaloží 18 % HDP. 

Protikorupční opatření na úkor růstu? 

Také v České republice od 1. dubna loňského roku platí novela zákona o veřejných zakázkách, která byla přijata jako součást protikorupční strategie vlády. Jejím hlavním cílem bylo výrazně přepracovat systém zadávání veřejných zakázek a minimalizovat tak rizika korupce, která jsou s touto oblastí v českém prostředí spojována. 

Na její adresu ale zaznívají hlasy (a některé z nich jsou i od členů vlády, zejména ze strany ministerstva průmyslu a obchodu), které tvrdí, že při přípravě zákona zvítězila touha omezit korupci nad praktičností. 

Podle těchto názorů novela proces zadávání veřejných zakázek příliš zkomplikovala, takže mnohé státní či místní orgány od zadávání odradila, což se negativně promítlo do hospodářského růstu země. Například studie platformy Fórum Veřejné zakázky kvalitně, v jejímž čele stojí ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda ODS Martin Kuba, zdůrazňuje, že při srovnání období od dubna do prosince v letech 2012 a 2011 poklesl celkový počet vyhlášených zakázek o 47,4 %. Příčinu je prý nutné hledat právě v novele. 

„Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst,“ vybízí k legislativním úpravám ministr Kuba. „Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky,“ dodává.

Je ale tato kritika oprávněná? Jaká panuje situace v pro českou konkurenceschopnost klíčovém segmentu ekonomiky, tedy v oblasti výzkumu a vývoje?  

Cena vs. kvalita? 

Poslanec Jan Čechlovský, člen Hospodářského výboru Parlamentu ČR, svou skepsi vůči novele zákona veřejných zakázkách nezastírá. 

„Ano, novela zákona přispěla k transparentnosti celého procesu, nicméně přinesla i řadu dalších komplikací bránících rozumnému zadávání veřejných zakázek,“ uvedl na semináři, který k tématu pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ve spolupráci s CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU. Podle Čechlovského má mezi ně mimo jiné patřit významně zvýšená administrativní zátěž pro zadavatele či nedostatečné vymezení poměru ceny a kvality u výsledných produktů. 

Situaci novele podle poslance neusnadnila ani „mediální masáž“. Kdo upozornil třeba jen na některá nevyhovující ustanovení novely, byl prý ihned označen za „korupčníka“ a překážku na cestě k celému zprůhlednění zadávání veřejných zakázek. 

Podle Vlastimila Fidlera z Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) je naopak nutné si uvědomit, že novela je kompromisem a byla vyhotovena na základě dohody v rámci širokého spektra subjektů, mezi něž patří i Platforma pro veřejné zakázky a Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Fidler se také ohradil proti výtce, že by byli zadavatelé nyní nuceni vybírat na základě ceny na úkor kvality. „Novela se hodnotícími kritérii vůbec nezabývala,“ vysvětlil Fidler. Pro vědu a výzkum to má znamenat například to, že inovativnost projektu je zákonem o veřejných zakázkách nadále zohledněna a může být upřednostněna před cenou. „Alespoň nějaký ekonomický zisk pro zadavatele nicméně přinést musí,“ doplnil s důrazem na to, že inovace by neměly být samoúčelné. 

Bez dvou uchazečů se žádná zakázka nekoná 

Jisté výhrady k novele má ze své praxe i Martin Kobert z Technologické agentury ČR. Za naprosto zásadní problém považuje povinnost zrušit zakázku, pokud se do řízení přihlásí jen jeden uchazeč. 

„V rámci programu BETA, který se zaměřuje na podporu výzkumu, vývoje a inovací určených pro výzkumné potřeby orgánů státní správy, jsme uzavřeli zhruba třicet smluv. Dalších asi pětadvacet jsme ovšem museli zrušit, právě protože existoval jediný uchazeč,“ uvedl příklad. 

Vlastimil Fidler z MMR upozornil, že obzvlášť pro případ vědy a výzkumu zákon počítá s výjimkou. „Navíc pokud například existuje jediný dodavatel vzácného přístroje, veřejná zakázka se samozřejmě automaticky neruší,“ objasnil podobu novely. 

Poznamenal také, že zadavatelé by v podobných situacích mohli mnohem více využívat možnosti tzv. jednacího řízení s uveřejněním či soutěžního dialogu, který bývá často opomíjen. 

Může revoluční úspory nabídnout předobchodní zadávání? 

Fidler ovšem zároveň připustil, že novela nezakotvuje otázku tzv. předobchodního zadávání veřejných zakázek (PCP). Výhody tohoto poměrně nového a novele zatím cizího konceptu hájí Armando De Crinito z regionu Lombardie. 

PCP staví na principu, podle něhož se nevyplatí vybírat pouze z produktů, které jsou již na trhu. Jinými slovy počítá ještě s méně než jediným použitelným dodavatelem či výrobcem. De Crinito uvedl příklad z nemocničního prostředí. 

„Zjistili jsme, že někteří pacienti musí v určitých případech překonat na nemocničních lůžkách vzdálenost až pěti kilometrů, a proto jsme chtěli přijít s řešeními, která by přesun lůžek automatizovala.“ řekl.

Ale technologie, která by splňovala naše požadavky na bezpečnost, univerzálnost, cenu a jednoduchost použití na trhu neexistovala, a proto jsme se rozhodli použít PCP metodu a podpořit tak vývoj nové technologie,“ vyzdvihl De Crinito a dodal, že tento přístup kromě podpory výzkumu a vývoje umožnil snížit celkové náklady.

REKLAMA
REKLAMA