Program dotací na rychlý internet je fiasko, místo 11 miliard se žádá o 47 milionů

Česká republika v čerpání evropských dotací tradičně zaostává. Důkazem je i nedávno skončená první výzva v rámci programu pro vysokorychlostní internet. Vyčleněno na ni bylo přes 11 miliard korun, nakonec se ale přihlásili jen tři zájemci požadující dohromady necelých 50 milionů.
internet
© Shutterstock / Daniyar Aibekov

Evropská komise chce rozšířit vysokorychlostní internet i do nejzapadlejších koutů EU. Pro dosažení tohoto cíle mimo jiné vyčlenila vysoké částky v rámci evropských fondů. I z toho důvodu bylo v České republice od dubna letošního roku možné podávat žádosti o dotace na zavádění vysokorychlostního internetu v lokalitách, kde k němu lidé nemají přístup.

Plány byly ambiciózní a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na program vyčlenilo přes 11 miliard korun. První výzva byla ukončena v září. Skončila ale fiaskem.

„Obecně pracujeme s informací ohledně cca 3 přihlášených malých projektů v řádu desítek milionů korun,“ uvedl pro server EurActiv Martin Dvořák, viceprezident Výboru nezávislého ICT průmyslu, který sdružuje firmy a organizace v sektoru informačních a komunikačních technologií a který se snaží o rozvoj digitálního průmyslu v ČR. Oproti vyčleněným 11 miliardám se tedy jedná o zanedbatelnou částku.

Dvořák: MPO v přípravě programu selhalo

Samotné MPO informaci ohledně vyčerpané částky nepotvrdilo. „Zatím nebylo vydáno žádné rozhodnutí o poskytnutí dotace, tudíž nedošlo k rozdělení peněz,“ prohlásil tiskový mluvčí ministerstva František Kotrba. Z dokumentu Agentury pro podnikání a inovace (API) ale vyplývá, že do projektu se skutečně zapojili jen tři zájemci, kteří dohromady žádali o necelých 47 milionů korun.

Dvořák: Obecně pracujeme s informací ohledně cca 3 přihlášených malých projektů v řádu desítek milionů korun.

A co bylo vlastně důvodem neúspěchu ambiciózního dotačního programu? Zpřístupnit vysokorychlostní internet všem občanům republiky je v dnešní době prakticky nutnost. Zvlášť když je jedním z hlavních cílů současné Komise vybudování často zmiňovaného jednotného digitálního trhu a rozsáhlá reforma telekomunikací. Najít příčiny problémů je proto zcela stěžejní. A nejenom kvůli internetu. Jsme v polovině programového období, ale Česká republika byla schopna vyčerpat jen asi 15 % vyčleněných prostředků. Podle některých průzkumů ČR dotace čerpá dokonce nejhůře z celé EU.

„Pokud jde o neúspěch dotačního programu pro vysokorychlostní internet, hlavním důvodem je podle našeho názoru selhání MPO v přípravě programu. Již od počátku těchto příprav jsme byli součástí pracovních skupin. A celou dobu byla vidět snaha o velmi formální uchopení celého procesu,“ zdůrazňuje Dvořák.

K přípravě státní strategie pro vysokorychlostní internet, která byla pro vypsání programu nezbytná, podle Dvořáka došlo až po nátlaku ICT sektoru a celá byla pojata velmi formálně a bez reálné analýzy skutečného stavu.

„K přípravě samotné výzvy, tedy včetně podmínek pro uchazeče a hodnocení předložených projektů, pak došlo bez znalosti toho, kde se projekty vlastně mohou realizovat a jakého typu by mohly být,“ dodává. Výsledkem byla podle něj naddimenzovaná a restriktivní pravidla, která po zájemcích požadovala do nejmenšího detailu popis technologií a splnění hodně tvrdých kritérií, což investory odradilo.

Dvořák: Hlavním důvodem je podle našeho názoru selhání MPO v přípravě programu.

MPO: Celá problematika je velmi složitá

V souvislosti s tvrdými podmínkami programu nastal problém i v tom, jaké lokality mají na dotaci vlastně nárok. Tzv. bílá místa byla jednak zmapována až těsně před spuštěním samotné dotační výzvy, jednak se ve finále jednalo o velmi malé území, na což v rozhovoru pro EurActiv upozornil už v první polovině letošního roku Ondřej Beránek ze společnosti eNovation.

„Národní plán rozvoje nám ukázal, že dotační program je určen pro 81 tzv. intervenčních oblastí, které nemají přístup k vysokorychlostnímu internetu. V těchto bílých místech však žije pouze 450 tisíc obyvatel, což je necelých 5 % obyvatel republiky. Nabízí se tedy otázka, zdali těch zbývajících 95 % lidí, kteří podle pravidel nemají na dotační program nárok, skutečně má přístup k vysokorychlostnímu internetu. Často tomu totiž tak není,“ uvedl.

„Důvodem neúspěchu jsou podle nás tedy hlavně neatraktivita tzv. bílých míst, extrémně restriktivní podmínky ze strany MPO včetně administrativních chyb a velice formální a odbytá veřejná konzultace k definici bílých míst,“ shrnuje Dvořák. Ministerstvo podle jeho názoru ignorovalo řadu námitek operátorů ohledně chyb v přípravě programu.

A jak se k celé věci staví ministerstvo? „Jednalo se o první – pilotní výzvu svého druhu za celou dobu poskytování dotací ze strukturálních fondů. Celá problematika je velmi složitá a jedním z důvodů může být právě tato složitost. Dalším důvodem může být absence zkušeností potenciálních žadatelů s dotacemi jako takovými,“ odpověděl na dotaz serveru EurActiv Kotrba.

Komise může výzvu úplně zrušit

Česká republika ale o více než 11 nevyčerpaných miliard nepřijde. Peníze budou pravděpodobně přesunuty do jiných programů, kde by o ně měl být větší zájem.

„Částečně dojde k jejich přesunu do jiných programů v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Nejvíc by mělo jít do programu ICT a sdílené služby, jednat by se mělo o několik miliard korun,“ prozradili zástupci společnosti eNovation.

Kotrba: Celá problematika je velmi složitá a jedním z důvodů může být právě tato složitost. Dalším důvodem může být absence zkušeností potenciálních žadatelů.

Martin Dvořák ale zároveň upozorňuje, že celou situací kolem neúspěšného programu se zabývá i Evropská komise. „V současnosti je v běhu stížnost u Komise na toto první kolo. A vzhledem k tomu, že řízení je zatím neukončené, je třeba počítat i s možností, že první výzva bude kompletně zrušena,“ zdůraznil.

Vláda se ale myšlenky na rozšíření vysokorychlostního internetu v Česku nevzdává a plánuje dotační program zopakovat.

Výzva se zopakuje, je třeba se poučit

„MPO výzvu zopakuje na jaře příštího roku. V souvislosti s tímto je třeba říci, že podnikatelský sektor je dle mapování Českého telekomunikačního úřadu připraven značnou část území pokrýt sám. Na zbylé území jsou připraveny dotace,“ uvedl Kotrba.

Beránek: V „bílých místech“ žije pouze 450 tisíc obyvatel, což je necelých 5 % obyvatel republiky.

„Poskytovatel dotace je v druhé výzvě připraven co nejvíce zjednodušit podmínky pro předkládání projektů, nemůže však jít za rámec toho, co je pro takovéto projekty předepsáno,“ dodal.

Opakování výzvy vítá i Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS). „V přípravě je druhá výzva, tak věřme, že zájem bude větší,“ prohlásil prezident asociace Jiří Šuchman na konferenci, kterou APMS pořádala na konci října v Praze.

„O potřebách kvalitní infrastruktury a podpory investic do ní jsem hovořil už loni. Za ten rok se ale moc pozitivního v této oblasti nestalo. Stále tady zůstává spousta problémů zejména ve výstavbě telekomunikačních sítí, které prodlužují a prodražují výstavbu,“ upozornil dále.

Podle zástupců společnosti eNovation je ale pro opakování výzvy nutné aktualizovat tzv. mapu bílých míst a klást důraz na stále aktuální dopis adresovaný ministrovi průmyslu a obchodu z dubna letošního roku, který na nedostatky v přípravě programu upozorňuje a který spoluvytvářel mimo jiné i zmíněný Výbor nezávislého ICT průmyslu.

„Je otázkou, zdali se MPO skutečně ze selhání poučí.  Pro alespoň částečný úspěch druhé výzvy je podle naší asociace nutné zejména extrémní zjednodušení požadavků ze strany MPO, výrazné zjednodušení systému hodnocení, předjednat s Komisí podmínky programu a realizovat veřejnou konzultaci k bílým místům,“ uzavírá Dvořák.

REKLAMA
REKLAMA