Počet pracovních míst s nadprůměrnými platy roste, úplně dobře to ale není

Zatímco počet pracovních míst s vysokými platy roste, Evropa ztrácí zaměstnance se střední úrovní kvalifikace. Upozorňuje na to zpráva evropské nadace Eurofound. Také zástupci zaměstnavatelů upozorňují na to, že ne vše se dá přesunout do Číny nebo Indie a že i Evropa potřebuje vyrábět.
Dělník, strojírenství
Zdroj: Evropská komise.

Jak vyplývá ze zprávy o situaci na evropském trhu práce, kterou zpracovala Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek (Eurofound), zaměstnanost v profesích s nadprůměrnými platy roste. Týká se to především služeb, u nichž je zapotřebí vysoká kvalifikace a služeb poskytovaných podnikům (jedná se např. o IT služby, služby konzultantů, apod.). Na druhou stranu ale ostře klesá zaměstnanost v oborech se středně vysokými platy, které jsou charakteristické například pro stavebnictví nebo strojírenský průmysl.

Dlouhodobý trend, kdy se struktura evropské ekonomiky posouvá od výroby směrem k službám, hospodářská krize ještě prohloubila. S tím, jak ubývá pracovních míst se středně vysokými platy a roste počet dobře placených míst, se trh práce polarizuje.

„Pokud jde o dlouhodobou strukturu zaměstnanosti, zdá se, že tu převládá pocit, že buď máte dobrou práci na horním okraji pracovního trhu nebo práci, která není tak dobrá, neposkytuje jistoty a je na dolním okraji pracovního trhu, zatímco střed se pořád zmenšuje,“ řekl EurActivu John Hurley, autor zprávy Eurofoundu.

„Vyvolává to otázky, jaký typ zaměstnanosti tu v příštích letech budeme mít. Vyhlídky jsou poměrně znepokojivé,“ dodal.

Od konce 90. let docházelo na evropském pracovním trhu k určitému zázraku. V období, které skončilo až nástupem krize v roce 2008, vzniklo za méně než deset let 20 milionů nových pracovních míst. Neziskové organizace, které se zabývají sociální tématikou, si ale dlouhodobě stěžovaly na to, že se často jednalo o špatně placená pracovní místa, která neposkytují jistoty a nenabízejí možnost dalšího postupu.

Pracovní místa s mzdovou prémií

Podle Hurleyho Evropa přichází o pracovní místa, která jsou s ohledem na požadavky na dosažené vzdělání placená rozumně. Převážně se jedná o výrobní profese, které tradičně náležely mužům a kde trh pracovníkům poskytoval dostatečnou mzdovou prémii.

„Mobilita lidí, kteří o tento typ pracovních míst přicházejí, je poměrně problematická. Nemají totiž dostatek lidského kapitálu na to, aby se mohli v platovém žebříčku posunout výš. V řadě případů jsou pak nuceni hledat práci ve službách, kde není zapotřebí vysoká kvalifikace,“ vysvětluje Hurley a upozorňuje na politické důsledky těchto změn.

Podle evropské zaměstnavatelské organizace BusinessEurope (mezi její členy patří i Svaz průmyslu a dopravy ČR) jsou na vině nepružné trhy práce. Zástupci průmyslu říkají, že rigidity mají negativní vliv na mobilitu pracovníků, neboť jim komplikují hledání nových nebo lépe placených pracovních míst.

„Hospodářské cykly jsou čím dál proměnlivější. Důsledkem je neustálé napětí mezi tvorbou pracovních míst a rušením pracovních míst,“ souhlasí prezidentka evropské asociace personálních služeb Eurociett Anne-Marie Muntz.

„Realitou je, že lidé jsou sami čím dál flexibilnější,“ dodává s tím, že pouze polovina z těch, kteří hledají práci prostřednictvím personálních agentur chtějí stálé zaměstnání.

Rekvalifikace středu

„Nesmíme se jen tak vzdávat,“ říká Steven d’Haeseleer, ředitel pro sociální politiku z konfederace zaměstnavatelů BusinessEurope. Pokud jde o polarizaci trhu, nesmíme prý být „tak negativní“.

D’Haeseleer si myslí, že Evropa úspěšně vytvořila větší počet lepších pracovních míst. Zdůraznil ale, že je třeba se zaměřit na vytváření pracovních míst na všech úrovních.

Z odhadů evropských zaměstnavatelů vyplývá, že v roce 2020 bude Evropa potřebovat 16 milionů vysoce kvalifikovaných pracovníků a 3,5 milionu pracovníků se střední úrovní kvalifikace. Poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících klesne podle BusinessEurope za stejné období o 12 milionů.

„Neměli bychom zaujímat příliš omezený postoj,“ dodává D’Haeseleer. Vývoj a design nových produktů jde podle něj ruku v ruce s lokální výrobou. „Ne všechno jde outsourcovat do Číny a Indie. Tohle musíme vyrábět tady,“ uvedl.

Reforma školství a daní

Francouzská europoslankyně a předsedkyně výboru pro zaměstnanost a sociální věci Pervenche Berès EurActivu řekla, že vzdělávání a odborná příprava jsou klíčem k řešení současné krize.

„Nemůžete mluvit o vzdělání a odborné přípravě, pokud na ní nedáte peníze,“ postěžovala si v odkazu na to, že polovina zemí EU snížila kvůli úsporám ve veřejných rozpočtech výdaje na vzdělání.

Reformy ve školství a odborné přípravě ale nepřinesou výsledky okamžitě. „Je nejvyšší čas, aby zástupci zúčastněných stran začali jednat. Je třeba se vyhnout dramatickým dopadům na hospodářský růst. Zaměstnavatelé jsou plně odhodláni dát svým zaměstnancům příležitost na celý život,“ uvedl D’Haeseleer.

Z údajů Eurofoundu vyplývá, že ve starých členských zemích EU firmy nyní dávají na vzdělávání nejvíce peněz od roku 1995.

Podle Eurociettu se agenturním pracovníkům dostává dodatečného vzdělávání v daleko větší míře, než pracovníkům s dlouhodobou pracovní smlouvou, což prý zejména mladí pracovníci, kteří představují třetinu všech agenturních pracovníků, vnímají jako výhodu. Ze zprávy Eurociett vyplývá, že sedm členských zemí EU (Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Itálie, Španělsko a Rakousko) vytvořilo společný fond, ze kterého se financují kurzy pro agenturní pracovníky. Objem fondu je 500 milionů eur.

Podle Berès musí vlády schválit nejen nové investiční strategie, ale i daňové reformy, které přinesou snížení daňového zatížení práce.

OECD odhaduje, že snížení odvodu na sociální zabezpečení o 1 % vede k růstu zaměstnanosti o 0,6 %. Švédsko, kde v roce 2007 došlo k poklesu zdanění práce, zaznamenalo výpadek na straně příjmů v objemu 6 miliard švédských korun. Tamní vláda ale věří, že reforma se nakonec zaplatí sama, neboť ji vyváží vyšší zaměstnanost (a tím i vyšší daňové odvody).

REKLAMA
REKLAMA