Nová komisařka se zaměří na fake news. Vyloučena není ani celoevropská regulace

Lživé zprávy a dezinformace se staly nedílnou součástí politického boje. Ovlivňují veřejné mínění a mají dopad i na výsledky voleb a referend. Evropská komise chce proto boj proti tzv. fake news zesílit. Prvním krokem má být vytvoření expertní skupiny. Ve hře je ale i úplně nová unijní legislativa.
Mariya Gabriel
Mariya Gabriel © European Commission

Nedávno jmenovaná komisařka pro digitální agendu Mariya Gabrielová během podzimu vytvoří novou expertní skupinu, která bude mít za úkol bojovat proti tzv. fake news.

Kromě vzniku skupiny expertů, která jí bude v otázkách boje proti lžím a dezinformacím radit, bude Gabrielová v příštích dvou až třech měsících pracovat i na podkladovém materiálu, který bude oblast fake news detailně mapovat. Takový přehled by eventuálně mohl přerůst i v nový legislativní návrh Evropské komise. Boj proti fake news by se tak zakotvil přímo v unijní legislativě.

Sama Gabrielová ale upozorňuje, že zatím nemá jasno v tom, jestli by podobnou legislativu skutečně chtěla předložit. „Je zatím předčasné mluvit o zákonech,“ uvedla.

V příštích týdnech a měsících tedy zřejmě zůstane „pouze“ u odborných a veřejných diskuzí o tom, jak se proti falešným a nepravdivým informacím – které se šíří převážně online – efektivně bránit.

Gabrielová: Je zatím předčasné mluvit o zákonech

Zapojit se musí i firmy

Gabrielová ale dodává, že EU není jediným aktérem, který by se měl otázce fake news věnovat. Povinnost starat se o obsah na svých serverech mají podle ní i samotné online platformy. Internetové společnosti typu Facebook nebo Twitter by podle jejího názoru měly v určité míře monitorovat, co jejich uživatelé sdílejí.

„Pro mě osobně je velice důležité přijít na ten nejlepší způsob boje proti fake news. Musíme zjistit, co můžeme jako EU v tomto ohledu dělat a jakou to má přidanou hodnotu,“ dodala.

Facebook, Twitter, ale třeba i Youtube a další internetoví „giganti“ se již dobrovolně zavázali k dodržování tzv. etického kodexu, který v květnu loňského roku přijala Evropská komise. Kodex se ale zaměřuje pouze na rychlé a efektivní odstraňování nenávistného a nelegálního obsahu, tedy na tzv. hate speech. Lži a dezinformace šířené po internetu se ale od hate speech zásadně liší. Nejsou totiž ošetřené žádnou legislativou. A mnohem tenčí je v tomto ohledu i hranice omezování svobody slova, což je oblast, se kterou by případná evropská regulace zřejmě měla problém.

Charanzová: Fake news považuji za zcela seriózní problém, s nímž se dnes digitální prostředí potýká

Na rozdíl mezi hate speech a fake news v minulosti upozornila i komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.

„Tady jsem (u fake news) mnohem opatrnější než u hate speech, protože tu jde o propagandu. Nechci, aby lidé byli vystaveni různým algoritmům určeným k propagandistickým cílům,“ uvedla před nedávnem pro server EurActiv.

„O regulaci pro Evropu ale neuvažuji, a pokud by k nějaké mělo dojit, tak na úrovni členského státu a s důrazem na fakta. Tedy když existuje nějaký úřad, který ověřuje, zdali je nějaká zpráva skutečně prokazatelně lživá,“ dodala.

A opatrný je v tomto ohledu i český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP), který se zřízením expertní skupiny souhlasí jen za určitých podmínek.

„Pokud bude lidem tato skupina vysvětlovat, v čem jsou ty zprávy špatně a pokud bude dokazovat, kde je pravda a jak ji příště dohledat, pak má smysl. Jinak by to byla cenzura a se zřízením skupiny nesouhlasím, a to i přes fakt, že státy střední a východní Evropy jsou nejvíce ohrožené propagandou,“ zdůraznil pro server EurActiv.

Jourová: O regulaci pro Evropu neuvažuji, a pokud by k nějaké mělo dojit, tak na úrovni členského státu a s důrazem na fakta

Fake news jsou v Evropě tématem

Jednou z prvních zemí Evropské unie, která v rámci svých úřadů zřídila speciální pracoviště pro boj s dezinformacemi a propagandou, je Česká republika. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám funguje od ledna letošního roku a je součástí ministerstva vnitra. Nejde však o úplně první orgán svého druhu v Evropě.

Již v roce 2015 vznikl na unijní úrovni East StratCom Task Force, tedy jednotka, která má za cíl bojovat s ruskou dezinformační kampaní. Jedná se o tým jedenácti expertů, mezi kterými je i český novinář Jakub Kalenský.

Právní rámec, který by šíření nepravd a lží postihoval, však neexistuje. Během září se sice očekává, že Evropská komise představí sérii obecných požadavků, na základě kterých by soukromé firmy musely ze svých stránek mazat nelegální obsah uživatelů. Opatření ale naváže spíše na zmíněný kodex, oblast fake news tedy zahrnovat nebude.

A podobně je na tom i návrh nové německé legislativy. Pokud projde, internetové firmy budou moci za nedostatečné mazání nezákonného obsahu typu hate speech dostat pokutu až do výše 50 milionů eur.

Zdechovský: Pokud tato skupina bude lidem vysvětlovat, v čem jsou ty zprávy špatně a pokud bude dokazovat, kde je pravda a jak ji příště dohledat, pak má smysl

Gabrielová by ale v tomto ohledu raději viděla společný celoevropský přístup. A to nejen v boji proti hate speech, ale také v boji proti fake news. Plánová skupina odborníků má být prvním krokem. Zatím ale není jasné její složení. Ráda by však do práce zapojila jak jednotlivce a média, tak členské státy a unijní instituce. Právě složení týmu a jeho možnosti považuje za důležité i česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE).

„Fake news považuji za zcela seriózní problém, s nímž se dnes digitální prostředí potýká. Je to fenomén relativně mladý a zatím proti němu nemáme účinné nástroje ani vytvořené instinkty. Praktickým příkladem je role, jakou tento typ zpráv sehrál v amerických prezidentských volbách v loňském roce. I proto jsem zastáncem toho, abychom uměli s tímto typem propagandy bojovat,“ uvedla.

„Zda k tomu přispěje ustavení speciálního týmu, ukáže teprve čas. Rozhodně bude záležet na tom, jaké možnosti bude mít, kdo jej bude tvořit, jak bude informace posuzovat atd,“ dodala.

Zaměření nové eurokomisařky kvituje i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ten boj proti fake news zmínil i v dopise, který adresoval Gabrielové před jejím jmenováním.

„Komise se musí zaměřit na výzvy, které různé online platformy vytvářejí pro naši demokracii. Na mysli mám třeba šíření lživých informací. Měli bychom si ujasnit, co pro ochranu našich občanů můžeme učinit na úrovni EU,“ stojí například v dopise.

A nebezpečí propagandy a lží si uvědomuje i Evropský parlament. Ten v loňském roce schválil zprávu o strategické komunikaci a propagandě třetích stran. Ta poukazuje třeba na to, že „dezinformační kampaně proti EU používají nejrůznější nástroje tak, aby vyvolávaly pochybnosti, převracely pravdu a působily tak rozkol mezi členskými státy, Unií a jejími spojenci, zdiskreditovaly evropské instituce, paralyzovaly rozhodovací procesy a podlomily evropský systém založený na demokratických hodnotách, lidských právech a právním státu“.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA