Nedostatek transparentnosti u velkých firem může přispět k další krizi

Kvůli finanční krizi bojují státy po celém světě s obnovou svých ekonomik. Podle nové zprávy organizace Trasparency International je však velkou hrozbou fakt, že největší veřejné obchodní společnosti nepoužívají dostatečně transparentní opatření, která by mohla zabránit dalším ekonomickým problémům.
mrakodrap
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Federico Stevanin.

Nezávislá protikorupční organizace Transparency International (TI) analyzovala transparentnost firemních zpráv z pohledu jejich protikorupčních opatření u 105 světových korporací, jejichž celková hodnota je 11 bilionů dolarů.

Pouze několik málo z nich však zveřejnilo informace o svých protikorupčních závazcích.

„V důsledku toho mohou největší společnosti přispívat k prostředí, ve kterém může bujet korupce,“ tvrdí zpráva TI vydaná na začátku tohoto týdne. Její autoři analyzovali veřejně přístupné informace z webových stránek jednotlivých firem.

Ve své analýze bodovala TI mezinárodní firmy na stupnici od nuly do deseti, přičemž desítka znamenala, že se jedná o nejtransparentnější firmu. V tomto hodnocení se nejvýše s výsledkem 8,3 umístil norský energetický koncern Statoil.

Ten byl následován těžebními společnostmi Rio Tinto a BHP Billiton, které shodně získaly po 7,2 bodech.

Naopak na konci tohoto žebříčku transparentnosti se umístila Honda Motor (s 1,9 bodů), šanghajská Bank of Communications (1,7 bodů) a Bank of China (1,1 bodů).

Firmy nezveřejňují, kolik státu přispívají

Výsledky průzkumu jsou pozoruhodné. Podle jeho závěrů například žádná ze 43 společností působících v Řecku nezveřejňuje výši daně z příjmů placené státu. Ve Španělsku tak z 65 zkoumaných firem činí pouze tři.

Nedostatek informací o tom, kolik firmy státům platí, je podle zprávy jedno z největších nebezpečí. Ze zkoumaných 105 firem se tento problém týká 64 z nich.

„V dobách poklesu veřejných příjmů a nárůstu úsporných opatření by společnosti měly ukázat, že také spravedlivě přispívají na stát, ve kterém působí,“ tvrdí Jana Mittermaier, ředitelka Bruselského úřadu Transparency International.

„Evropský parlament a národní vlády  by měly zvážit, jak tyto standardy zakotvit do legislativy EU,“ dodává Mittermaier.

Podle TI však můžeme od roku 2009, kdy byla publikována poslední zpráva na toto téma, zaznamenat v některých oblastech i jistý pokrok. Společnosti se zlepšily především ve zveřejňování svých protikorupčních programů, o kterých nyní informuje 68 % z nich (oproti 47 % z roku 2009).

EU poslouchá špatná doporučení

V jiné zprávě, kterou v nedávné době publikovala Aliance pro transparentnost lobbingu a regulaci etiky (ALTER-EU) je Evropská komise kritizována za to, že se příliš spoléhá na doporučení velkých firem.

ALTER-EU zkoumala složení odborných poradních skupin Evropské komise. Obsazení těchto skupin již bylo touto aliancí v minulosti kritizováno za to, že jim „dominují průmysloví lobbyisté.“ (EurActiv 26.3.2008) .

Tyto expertní skupiny slouží jako poradní hlas Komisi při přípravě evropské legislativy. Podle zjištění autorů nové zprávy jsou však v těchto skupinách zastoupeni především firemní poradci a podle ALTER-EU tak zastávají především obchodní zájmy velkých firem.

span>
REKLAMA
REKLAMA