Města budoucnosti přicházejí. Ušetřit mají čas, energii i peníze

O chytrých městech v poslední době slyšíme často. Co si pod tím ale představit? Koncept tzv. Smart Cities je ve skutečnosti neuzavřený a je postaven jen na naší fantazii a technologických možnostech, které jsou už nyní obrovské. I proto můžeme při našich cestách po Evropě potkávat chytré popelnice, lampy nebo lavičky.
smart city
© Shutterstock / iurii

Města po celém světě nabývají stále více na významu. A zdaleka nejde jen o metropole. Pokud vezmeme v potaz pouze Evropu, ve městech v současné době žije 78 % občanů a z městských oblastí pochází celých 85 % unijního HDP. A tento urbanizační trend bude i nadále posilovat, města se budou rozšiřovat a život v nich bude dynamičtější. Globální megaměsta se dokonce podle některých odborníků postupně stanou důležitější než samotné státy.

Role měst – velkých i malých – tak každým dnem roste, stejně jako rostou počty lidí, kteří se do nich denně stěhují. Jsou ale dnešní města na takový nápor vlastně připravena? Jak se vypořádají se stále se zhoršující dopravní dostupností, hustším provozem, energetickou náročností, dopady na životní prostředí a s dalšími riziky? Odpověď na tyto otázky je jednoduchá – město budoucnosti musí být chytré.

O konceptu tzv. chytrých měst (smart cities) se v poslední době hovoří poměrně často. Jedním z nejvýznamnějších průkopníků tohoto fenoménu je Evropská unie. V jejím rámci před několika lety vzniklo tzv. Evropské inovační partnerství pro chytrá města a komunity, které za pomoci mezinárodní spolupráce na poli výzkumu, vývoje a inovací o rozvoj chytrých měst v Evropě usiluje. Iniciativa EU není náhodná. Budování chytrých měst vyžaduje nemalé investice, na které místní rozpočty nestačí. Financování inovativních řešení tak zajišťuje celá škála zdrojů od státních, přes evropské až po ty soukromé.  Velmi často se jedná o kombinaci evropských fondů a jiných dotačních možností s bankovními úvěry nebo s rozpočtovými zdroji města či obce.

Helsinky jdou příkladem

O co mají chytrá města v Evropě i jinde ve světě usilovat? Zjednodušeně řečeno jde o kvalitnější a ekonomičtější městský život. Pokud však chceme být konkrétnější, jejich hlavním cílem je zlepšení městské dopravní dostupnosti, optimalizace provozu, bezpečné sdílení dat, usnadnění života obyvatel, ochrana životního prostředí a efektivní spotřeba energie.  Smart City se ale vyznačuje i důrazem na služby, nové obchodní modely či na budování tzv. internetu věcí.

Helsinky opouštějí tradiční myšlení o infrastrukturním přístupu k dopravě a otevírají dveře širšímu pojmu mobilita, který má blíže k oblasti služeb.

Poslední zmíněné je spolu s veřejně dostupnými daty základním kamenem celého konceptu chytrých měst. Internet věcí v sobě zahrnuje nejrůznější zařízení, která jsou permanentně připojena k internetu, díky čemuž spolu mohou neustále komunikovat a vyměňovat si informace. V rámci chytrého města si pod tím můžeme představit třeba pohodlné cestování pomocí aplikace ve vašem chytrém telefonu, což nabízí například projekt Whim fungující v Helsinkách. Tato služba v sobě zahrnuje celou městskou dopravu včetně taxislužeb, městské hromadné dopravy, půjčoven aut atd. Uživatel si díky tomu může rychle a pohodlně vybrat, který způsob dopravy či jaká kombinace dopravních prostředků pro něj bude nejvhodnější. Přínosná je i možnost zaplatit vše rovnou v aplikaci.

Helsinky toho ale v oblasti chytrého města nabízejí mnohem více. Opouštějí totiž tradiční myšlení o infrastrukturním přístupu k dopravě a otevírají dveře širšímu pojmu mobilita, který má blíže k oblasti služeb.  Proto zde můžeme vidět testování sdílených aut v garážích pro obyvatele domu nebo sdílení jízdních kol. Finská metropole má ale zkušenosti i s elektrickými minibusy bez řidiče. Skvělá dostupnost dat zde nabízí možnost získávat v reálném čase informace o dopravě ve městě, a to pomocí vestavěných senzorů a nepřetržitého monitoringu. Samozřejmostí je i rozsáhlá infrastruktura pro dobíjení elektromobilů.

Dobíjecí infrastruktura je v rámci životního prostředí a inteligentní městské mobility důležitá, což si uvědomuje i EU. Počítá s ní totiž návrh nové unijní směrnice o energetické náročnosti budov. „Ve všech nově postavených obytných budovách a obytných budovách procházejících větší renovací by měla být položena kabeláž umožňující instalaci dobíjecích stanic pro elektrická vozidla,“ upřesňuje znění návrhu náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. V budoucnu by tedy neměl být problém dobít si auto i v ulicích českých měst. A zahálet nehodlá ani česká vláda, která přislíbila, že do roku 2020 v České republice vznikne 1 200 dobíjecích stanic, přičemž stát má na výstavbu přispět více než miliardou korun.

shutterstock_748056445

Sdílení, chytré lampy a popelnice

Aby byl přechod od tradičního chápání města a městské dopravy směrem k mobilitě a ke konceptu Smart Cities úplný, je třeba se otevřít zcela novým obchodním modelům, především sdílené ekonomice. Tímto směrem se v současné době vydává i Škoda Auto DigiLab, tedy tým lidí, který má za úkol s novým pojetím mobility jako služby pracovat a rozvíjet ji.

„Naším cílem je připravit zcela nové digitální služby a obchodní modely pro mobilitu jako službu. Ve Škoda Auto DigiLab vymýšlíme a realizujeme nové nápady, testujeme je a vytváříme z nich služby zaměřené na zákazníky,“ říká seniorní projektový manažer Škoda Auto DigiLab Jan Edlman.

Do roku 2020 v České republice vznikne 1 200 dobíjecích stanic pro elektromobily.

Projekty se podle jeho slov týkají hlavně zmíněné ekonomiky sdílení. Jedná se o služby typu car-sharing, ride-sharing nebo o projekt mobilita s péčí.

„Mezi další aktivity ale patří i chytré parkování nebo další služby pro chytrá města. Našimi projekty se snažíme zjednodušit a zpříjemnit zákazníkům jejich potřebu mobility, kdy pokrýváme celou cestu z bodu A do bodu B. V dnešní době totiž nemusíte automobil přímo vlastnit, abyste byli plně mobilní,“ dodává.

Nedílnou součástí realizace konceptu chytrých měst je podle jeho slov spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Mimo hru by ale neměly zůstat ani vědecká pracoviště a univerzity. „Projekty realizujeme i ve spolupráci s globálními start-upy a inkubátory, s českými univerzitami, s korporacemi nebo s městskými organizacemi. Již nyní třeba spolupracujeme s Prahou, Pískem, Mladou Boleslaví a s dalšími městy,“ uzavírá Edlman.

Škoda Auto DigiLab je typickým příkladem toho, že automobilky chtějí jít s dobou. Pro mladší generace přestává být vlastnictví vozidla nezbytnou součástí života. Pod výrazem „mobilita“ si představují různé způsoby přepravy, které využívají podle svých potřeb. Jedním z projektů Škoda Auto DigiLab je proto i zmíněná mobilita s péčí, která na potřeby dnešního světa reaguje. V rámci této služby může vlastník vozidla projít speciálním tréninkem k poskytování péče a následně svůj volný čas využívat k tomu, aby vaše blízké zavezl tam, kam potřebují. Další novinkou je i spolujízda. Ta nabízí zaměstnancům firem možnost sdílet jejich vozidlo pro cestu z práce a do práce. A v nabídce DigiLabu je i zmíněný projekt chytrého parkování, jehož smyslem je díky využívání dat z mobilních sítí pomoci uživateli rychle najít volné parkovací místo.

Dobíjení elektromobilů nebo místo k parkování řidičům v dnešní době může zajistit i tzv. chytrá lampa, tedy technologie, ve které Unie vidí budoucnost. Inteligentní lampa pomocí zabudované kamery snímá parkovací místa ve svém okolí a informace sdílí s řidiči. Zvládne toho ale mnohem více.

Koncept chytrého veřejného osvětlení se uchytil především v Barceloně, kde jsou lampy vybaveny senzory snímajícími pohyb, díky čemu mohou regulovat množství světla v závislosti na tom, zda po ulici někdo chodí, nebo ne. Stejně tak mohou měřit teplotu, vlhkost vzduchu a jeho aktuální znečištění nebo hluk. Otevřenost dat přitom zajišťuje, že obyvatelé města si mohou informace najít v reálném čase na internetu.

Edlman: Naším cílem je připravit zcela nové digitální služby a obchodní modely pro mobilitu jako službu.

Pozadu ale nezůstává ani Amsterdam, kde zavádějí inteligentní řízení městské dopravy, které řidičům předává informace o aktuálním stavu dopravy v jednotlivých částech města a je připraveno v budoucnu komunikovat přímo s auty. Řidiči tak mohou rychle a snadno změnit trasu jízdy, aby se vyhnuli uzavírkám či zacpaným silnicím. V Evropě je ale běžné vídat i tzv. chytré popelnice, které si pomocí vestavěných senzorů samy řeknou o svoz odpadu. V Británii pak testují speciálně upravené chodníky, které umožňují přenášet energii z lidských kroků, čímž využívají občany jakožto energetické zdroje.

Chytrá města přinášejí rizika

Koncept chytrého města nemá prakticky žádné hranice. Nezahrnuje v sobě jen chytrou mobilitu, úsporu energie nebo ochranu životního prostředí, ale i prosté usnadnění našich životů pomocí nejrůznějších aplikací a sdílení věcí. Nové technologie vytvářejí stále nové služby, které však shromažďují stále více osobních informací. Budování chytrých měst v sobě tedy zahrnuje i řadu překážek v oblasti nedostatečné legislativy a stále vcelku opomíjené kyberbezpečnosti.

„Jelikož jsou hlavním stavebním kamenem chytrého města data, bude na ně mít vliv veškerá legislativa, která se tématikou dat zabývá. V dnešní době se jedná zejména o předpisy, které řeší data osobní jako například evropské obecné nařízení o ochraně osobních dat (General Data Protection Regulation, GDPR),“ uvádí expert na problematiku Smart Cities ze společnosti PwC Václav Kožený.

„Sběr osobních dat, jejich uchovávání a práce s nimi v rámci konceptu chytrých měst jsou velkým tématem a je pravděpodobné, že v tomto směru mohou vznikat požadavky na budoucí legislativní úpravy,“ dodává.

Právě nové unijní nařízení o ochraně osobních dat přidělává mnohým firmám vrásky na čele. Nová pravidla začnou platit v květnu příštího roku, mnoho společností na ně ale stále není připraveno. Problémem je, že legislativa podnikatelům ukládá nové povinnosti a přísnější pravidla pro zacházení s osobními údaji. Nařízení si proto vynutí naprostou revizi informačních systémů a postupů s nakládáním s osobními údaji zákazníků a uživatelů, přičemž za porušení pravidel budou hrozit pokuty do výše 20 milionů eur nebo 4 % globálního ročního obratu firmy.

Kožený: Sběr osobních dat, jejich uchovávání a práce s nimi v rámci konceptu chytrých měst jsou velkým tématem.

S názorem, že je třeba zaměřit se na vytváření kvalitní a moderní legislativy, souhlasí i člen Komise Rady hl. m. Prahy pro rozvoj konceptu Smart Cities Miroslav Svítek z ČVUT. „Obecně lze říci, že technické možnosti významně předběhly legislativní připravenost, a proto je třeba se detailněji zabývat ochranou osobních údajů, dopady sdílené ekonomiky a dalšími aktuálními problémy. Samostatnou kapitolou je kybernetická bezpečnost, která v prostředí Smart Cities nabývá ještě více na důležitosti,“ upozorňuje.

electric car

Zároveň dodává, že v oblasti legislativy v tomto ohledu vždy půjde o kombinaci národního či evropského právního rámce s lokálními rozhodnutími jednotlivých obcí a měst. „Autorské právo, ochrana osobních údajů, výběrová řízení jsou typicky určeny na národní či evropské úrovni a je nutno, aby je všechny projekty respektovaly. Na druhou stranu realizace konkrétních projektů a jejich vyhodnocování je zodpovědností jednotlivých zastupitelstev,“ uvádí.

S internetem věcí a s dostupností otevřených dat souvisí i kvalitní pokrytí vysokorychlostním internetem. Bez rychlého a nepřerušovaného připojení bychom mohli výdobytky chytrého města využívat jen stěží. Evropská komise proto v minulém roce navrhla nový balík návrhů na reformu předpisů v oblasti telekomunikací. A cíle jsou ambiciózní. Do roku 2025 by měly mít všechny školy, univerzity, výzkumná střediska, dopravní uzly a poskytovatelé veřejných služeb včetně nemocnic či správních orgánů přístup k velmi kvalitnímu připojení. Plány Komise počítají minimálně s gigabitovou kapacitou, tedy možností pro uživatele stahovat a nahrávat 1 gigabit dat za sekundu.

Pokud jde o domácnosti, ty by v rámci EU do roku 2025 měly mít běžně přístup k připojení o rychlosti stahování nejméně 100 megabitů za sekundu a to jak ve městech, tak na venkově. Komise ale plánuje i výrazné posílení technologie 5G, tedy páté generace bezdrátových komunikačních systémů. Její nepřerušované pokrytí by do jedenácti let mělo být standardem v městských oblastech, na hlavních silnicích a na železnicích. Součástí telekomunikačního balíčku, který má zmíněné cíle pomoci realizovat, je proto i nový evropský kodex pro elektronické komunikace, akční plán pro zavedení 5G v celé EU do roku 2018 a iniciativa WIFI4EU.

Svítek: Technické možnosti významně předběhly legislativní připravenost.

Jednotlivé návrhy mají soukromé společnosti přimět k navýšení svých investic v oblasti telekomunikací a tím přispět k rozvoji této agendy. Komise předpokládá, že během příštích deseti let se investice v oblasti elektronické komunikace vyšplhají k 500 miliardám eur, přičemž většina z této částky má přijít ze soukromých zdrojů.

Česká republika nezaostává

Přehlížet bychom neměli ani zmíněnou kybernetickou bezpečnost. Základem zabezpečení volně dostupných dat a komunikace mezi jednotlivými senzory, připojenými zařízeními a datovými úložišti je především jejich dostatečné šifrování. Riziku jsou v tomto ohledu vystaveny především bezdrátové sítě. V zahraničí se již stalo, že se kvůli nedostatečné ochraně skupině hackerů podařilo ovládnout síť inteligentního osvětlení pomocí dronu. Takové útoky by pak mohly chytré město naprosto ochromit.

Z toho důvodu Komise na počátku roku navrhla opatření spočívající v zavedení systému certifikace předmětů připojených k internetové síti, které by podle komisařů mělo připomínat značení energetické úspornosti spotřebičů. Označení by pak zákazníkovi jasně říkalo, jakým zabezpečením je daný výrobek opatřen.

V rámci Evropy se tedy problematika Smart Cities a politik s nimi spojených řeší poměrně intenzivně. A pozadu nechce zůstat ani Česká republika.

„Dnes má nějaká pilotní řešení již mnoho měst a některá mají i své vlastní koncepce dalšího rozvoje. Příkladem může být Písek, Praha nebo Třebíč, ale možnostmi nových technologií, která jsou spojena s konceptem Smart Cities, se dnes zabývá většina našich měst,“ upozorňuje Kožený.

Kožený: Písek vytvořil ucelenou koncepci pro budoucí chytrý rozvoj města zahrnující optimalizaci městské dopravy, úsporu energie díky chytrému osvětlení či jednodušší parkování.

„Třeba Písek vytvořil ucelenou koncepci pro budoucí chytrý rozvoj města zahrnující optimalizaci městské dopravy, úsporu energie díky chytrému osvětlení či jednodušší parkování. Řidičům ušetří čas hledáním místa, ale i benzín tím, že jim ukáže, kde je volné místo ke stání. Město jde ve své vizi ale mnohem dále a počítá třeba s vybudováním dobíjecích stanic pro elektrická vozidla,“ dodává.

Podle chápání EU stojí koncept „Smart Písek“ na třech základních pilířích. Prvním je udržitelná městská mobilita, druhým inteligentní budovy a čtvrti a třetím pak integrovaná infrastruktura a procesy v energetice, ICT a dopravě. Výzvou do budoucna však podle Koženého ve většině měst i nadále zůstává vytvoření dlouhodobé strategie využití nových technologií a jejich zapojení v podobě provázaného celku.

Dalším příkladem může být Praha. „Řada českých měst již má zpracovány strategické záměry, které postupně naplňují. Příkladem může být Praha, kde se již reálně řeší konkrétní projekty. Stav jejich řešení je možno sledovat na stránkách Smart Prague. Dokonce již probíhá hodnocení dílčích realizaci na národní úrovni a sám jsem jako člen hodnotící komise překvapen inovativností mnohých řešení,“ upozorňuje Svítek.

REKLAMA
REKLAMA