Komise navrhuje systém značení, který ukáže míru bezpečnosti v kyberprostoru

S digitalizací a s rozšiřováním internetového připojení přichází také velké riziko kyberútoků a zneužití soukromých dat. Komise s tím chce bojovat a vymýšlí nový systém certifikace, který uživateli řekne, zdali je bezpečné používat dané zařízení v kyberprostoru. Proti návrhům se však silně ohradili telekomunikační regulátoři.
cybersecurity
© Shutterstock / BeeBright

Evropská komise přichází s opatřením, které má reagovat na trendy související s digitální érou, respektive s fenoménem, který nese označení „internet věcí“ (Internet of Things). Vytváření této nové sféry Komise podporuje a soukromé společnosti nabádá, aby se do jejího budování aktivně zapojily.

Co vlastně tento „internet věcí“ znamená? Označení odkazuje na dnešní dobu, ve které je čím dál více výrobků, které každodenně používáme, připojeno k internetu. Už dávno se nejedná jen o chytré telefony, tablety či notebooky. V dnešní době jsou skrze internetové připojení navzájem propojeny i televize, ledničky či automobily. A mnoho dalších zařízení. Tyto výrobky jsou schopny generovat a shromažďovat obrovské množství dat, které následně využívají jak výrobci, tak uživatelé nebo poskytovatelé různých služeb. Ledničky vám tak jsou schopny říci, že byste měli dokoupit potraviny, automobil vám automaticky přivolá v případě nehody pomoc.

Certifikace ukáže, jak bezpečné zařízení je

Se shromažďováním a sdílením dat však přichází i nebezpečí kybernetických útoků. V případě ledničky je to spíše úsměvné, v případě nabourání do mobilního telefonu či do brzdového systému vašeho automobilu je to již horší. A právě na tato nebezpečí se chce Komise v rámci „internetu věcí“ zaměřit.

Jedním z kroků na cestě za bezpečnějším užíváním zařízení připojených k internetu má být podle komisařů zavedení nového systému certifikace. Označování takových výrobků by mělo fungovat na podobném principu, který se užívá například u značení energetické úspornosti spotřebičů. Takové označení by následně zákazníkovi jasně říkalo, jakým zabezpečením je daný výrobek opatřen.

Uživatel by se tak při výběru zboží mohl řídit nejen cenou či kvalitou, ale také úrovní zabezpečení vůči kybernetickým útokům. Konkrétní body návrhu chce Komise představit již letos na jaře.

Příliš omezíme trh, říkají regulátoři

Proti plánům komisařů se však ostře vymezují velcí telekomunikační regulátoři. Ti namítají, že certifikování podobného typu by jen výrazně posílilo dominantní pozici velkých a zavedených technologických společností na trhu.

„Myslím, že tato myšlenka je přeceňována,“ uvedl předseda francouzského telekomunikačního regulátora a současně šéf unijní agentury BEREC, tedy orgánu, který dohlíží na jednotlivé národní regulátory, Sébastien Soriano.

„Musíte si být jistí, že takové opatření nezvýší bariéru vstupu na daný trh. Také musí být jasné, zdali je takový návrh skutečně potřeba,“ dodal.

Komise však namítá, že hlavním cílem předběžných návrhů je pouze přinutit technologické společnosti, aby plnily bezpečnostní standardy ochrany dat uživatelů. Zákazníci by podle ní měli mít jistotu a důvěru v to, že jejich data jsou v bezpečí.

Plány na zavedení nového systému značení elektronických zařízení, které jsou připojovány k internetu, se začaly tvořit již za eurokomisaře Günthera Oettingera, který byl toho času zodpovědný za jednotný digitální trh. Oettinger však své původní místo opustil a převzal agendu rozpočtu a lidských zdrojů. I po jeho odchodu k jinému portfoliu však práce na tomto návrhu pokračují.

Nedělat nic a jít domů

Soriano, reprezentující komunitu telekomunikačních regulátorů, na konferenci týkající se „internetu věcí“ také zdůraznil, že regulátoři by měli v otázkách zařízení připojených k internetu zaujmout spíše benevolentnější přístup. Důvodem je zejména to, že trh se v tomto ohledu vyvíjí příliš rychle a budování „internetu věcí“ je velkou šancí například pro start-upy, tedy začínající podniky.

„Jeden z možných přístupů je ten, že bychom neměli dělat vůbec nic. Jedná se o mezinárodní a inovativní prostředí, takže bychom možná měli jít prostě domů,“ zdůraznil. Stěžejní podle něj je, abychom hned ze začátku nevymysleli standardy, kvůli kterým bychom rozvoj tohoto trhu prakticky zastavili.

Stejně tak si myslí, že spoléhat se v tomto ohledu jen na rozvoj technologie 5G také není na místě. „Především nesmíme tvrdit, že technologie 5G je jedinou šancí pro vytvoření internetu věcí, že nechceme slyšet o žádných jiných možnostech,“ prohlásil.

Narážel přitom na nedávné kroky Komise, kterými nabádá jednotlivé unijní operátory, aby investovali a vyvíjeli rychlejší a výkonnější technologii 5G. Svou představu shrnula mimo jiné v nedávno představeném telekomunikačním balíčku.

Další možností, jak na nová nebezpečí kyberprostoru reagovat, může být praxe Francouzů. Ti nově povolují regulátorům zaujmout benevolentní přístup ke zmíněným start-upům. Motivace pro začínající podnikatele pro vstup na trh a vyvíjení nových technologií se tak nevytrácí.

Samotný „internet věcí“ je pozoruhodný fenomén dnešní doby. Podle studie, kterou si nechala vypracovat Evropská komise, dosáhne hodnota trhu s takto připojenými zařízeními v roce 2020 částky jednoho bilionu eur. A to jen v rámci EU. V roce 2013 přitom částka dosahovala 307 miliard eur.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA