Ke konkurenceschopnosti ČR přispěje podle průmyslu kvalitní odborné vzdělávání

Český pracovní trh nenabízí podle firem sdružených v Česko-německé obchodní a průmyslové komoře dostatek kvalifikované pracovní síly. Zoufale prý chybí absolventi technických oborů, kteří by ovládali cizí jazyky a měli potřebnou praxi. Stát by proto měl podle nich více spoléhat na spolupráci státních vzdělávacích institucí se soukromými podniky, píše se v otevřeném dopise, které firmy adresovaly české vládě.

pracovní nástroje
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: vichie81.

Z průzkumů německých zahraničních hospodářských komor vychází Česká republika dlouhodobě jako země, kterou němečtí zaměstnavatelé označují za nejatraktivnější lokalitu pro jejich podnikatelské aktivity a investice ve střední a východní Evropě (EurActiv 24.11.2011 a EurActiv 28.3.2012). 

Jak ale v poslední době také zdůrazňují, tento trend se začíná měnit a může se stát, že za několik let už platit nebude. 

Důvodem, proč německé firmy v českém prostředí rády investují, je podle jejich vyjádření kvalita pracovní síly, kterou ČR nabízí. Současný vývoj prý ale spěje k tomu, že český pracovní trh již není tím, čím býval. Najít kvalitní a odborně vzdělaný personál se tak stává stále obtížnějším. 

Podle Bernarda Bauera, výkonného člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), za to nemůže pouze demografický vývoj, ale i nedostatečné zohledňování toho, co si česká ekonomika žádá a potřebuje. Dalším důvodem může být i nízké propojení teoretické výuky s praxí v českém systému odborného vzdělávání.

„Konkurenceschopnost České republiky významnou měrou souvisí s kvalitou odborného vzdělávání. Z našeho pohledu proto příprava absolventů na praxi přímo ve firmách představuje přímou investici do zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zajištění její atraktivity i v budoucnu,“ uvedl. 

Kvalifikovaní absolventi s praxí jako nedostatkové zboží

Německé firmy, které v České republice vytvářejí více než 100 tisíc pracovních míst, mezi nimi například Bosch, E.ON, Kaufland, RWE nebo Siemens, se proto obrátily na kabinet premiéra Petra Nečase a adresovaly mu otevřený dopis. Jeho kopie zaslaly i ministrovi školství Petru Fialovi a ministru průmyslu a obchodu Martinu Kubovi. Rezort průmyslu a obchodu je zodpovědný za implementaci nedávno schválené Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, která si oblasti odborného vzdělávání také všímá (EurActiv 18.5.2011). 

Podniky v dopise poukazují na nedostatky českého vzdělávacího systému, zejména technických a řemeslných oborů. 

České střední školy nejsou podle nich schopny dodávat na pracovní trh řádně připravené absolventy, kteří by měli kvalitní odborné vzdělání, ovládali by cizí jazyky a hlavně by měli praktické zkušenosti. 

Velkým problémem českého školního systému je tak podle německých zaměstnavatelů především to, že nedostatečně spolupracují se soukromou sférou. Studentské praxe tak probíhají výhradně ve školních dílnách, které mnohdy nedisponují odpovídajícím technickým vybavením, a v žádném případě se tak nemohou rovnat praxi přímo v podniku.

Česko-německé firmy si všímají i toho, že samotná výuka a učební plány škol jsou zastaralé a nereflektují aktuální hospodářskou realitu. 

Praxe jako základ 

Firmy proto navrhují, aby se Česká republika inspirovala v sousedních zemích, především pak v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku, které se mohou pochlubit fungující spoluprací mezi školami a podniky. 

„Zde si stát i nadále ponechává rozhodovací pravomoci v oblasti vzdělávání, přenáší však část svých vzdělávacích kompetencí na podniky,“ říká Rudolf Fischer, prezident ČNOPK. Ty studentům poskytují praxi a hradí také část nákladů na jejich vzdělávání, například tím, že investují do vybavení učeben apod. Podniky tak vlastně převezmou část zodpovědnosti za odborné vzdělávání a jsou za ni následně daňově zvýhodňovány. 

Velké plus takového modelu tkví podle Fischera v tom, že se odborné vzdělávání přizpůsobuje aktuálním potřebám a odpovídá současným technickým požadavkům. 

„Uvítali bychom státní iniciativu, která by směřovala k zatraktivnění technických studijních oborů a zahrnula praktickou část výuky do vzdělávacího programu středních škol. Zaměstnavatelé by také uvítali větší aktivitu samotných škol. Spolupráce s výchovnými poradci na středních školách je nevyužitý potenciál,“ doplňuje Pavel Roman, vedoucí korporátní komunikace, Robert Bosch odbytová s.r.o. 

Podle představitelů ČNOPK se čeští politici změně nebrání. Velkou překážku ale představuje jejich časté střídání na klíčových funkcích na ministerstvech. 

„Politická vůle tu je, ale problém představuje častá fluktuace na ministerstvech,“ uvedl Bernard Bauer. „Za poslední roky se pětkrát nebo šestkrát změnil ministr školství. Po každé takové výměně musíme na jednotlivých rezortech hledat nové kontakty,“ dodal.

Podle Rudolfa Fischera je zakopaný pes také v nejistotě, která panuje ohledně přenesení kompetencí ze strany státu na podniky.

„Stát si možná není jistý, kolik kompetencí by se na podniky mělo přenést. Politici si na to musí nejprve vytvořit názor,“ vysvětlil redakci. „Mělo by být ale jasné, že svrchované kompetence státu nezmizí.“

O tom, že české firmy jsou ochotny investovat do odborného vzdělávání studentů, svědčí i nedávný průzkum, jehož výsledky zveřejnil Svaz průmyslu a dopravy ČR. Z něho vyplynulo, že české podniky mají vůli zaplatit studentům stipendium v oborech, které jsou pro ně potřebné, ale odrazují je od toho nejrůznější překážky. Nejzávažnější z nich je pak neexistence finanční motivace k intenzivní spoluprací mezi českými univerzitami a průmyslem (více EurActiv 25.5.2012).  

REKLAMA
REKLAMA